Od 1. ledna příštího roku se nejspíš rozloučíme se třemi sazbami daně z přidané hodnoty (DPH). Vláda totiž na čtvrteční tiskové konferenci představila v rámci Ozdravného balíčku čítající 58 opatření i redukci sazeb DPH na dvě a snížení daně například u knih. Jak bude nová daň z přidané hodnoty vypadat? Co bude patřit do jaké sazby? A kolik tento krok podle plánů má přinést do státní kasy?
Jak se nově bude dělit DPH?
Daň z přidané hodnoty se podle vládního návrhu má rozdělit místo současných tří sazeb jen do dvou. Původní základní sazba ve výši 21 procent zůstává, ale původní dvě snížené sazby 15 procent a 10 procent se sjednotí do jedné ve výši 12 procent.
„Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva. Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 procent vláda současně snižuje DPH (a tím i inkaso státního rozpočtu) u řady aktuálně citlivého zboží a služeb, jako např. u potravin bez nápojů, léků či stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb,“ uvádí ministerstvo financí v důvodové zprávě k balíčku.
Ve skutečnosti ale třeba u léků se sazba daně z přidané hodnoty zvýší, protože nyní je v sazbě deset procent a změnou se tak přesune do dvanáctiprocentní sazby. V materiálech nastal trochu zmatek. Jaké komodity tedy skutečně patří do jaké sazby?
Nulová sazba na knihy
Jednu z největších změn je snížení DPH na knihy na nulu. V současnosti platí na knihy desetiprocentní sazba. Z novinky tak budou těžit nejen prodejci knih, ale také třeba papírny.
„Nulová sazba DPH na knihy je pro polygrafický průmysl v Česku hned dvojitá dobrá zpráva. Polygrafický průmysl teď zažíval kvůli drahým energiím, drahému papíru a fluktuaci v poptávce velmi těžké období, nové vládní opatření tak vyvolává naději, že se zlevněním přijde vyšší poptávka po knihách a oživení polygrafického trhu. Druhá dobrá zpráva se ukrývá v tom, že i tímto krokem vláda naznačuje, že oblast kultury a vzdělávání bere vážně,“ komentuje vládní kroky výkonný ředitel Papíren Brno Miroslav Konečný.
Oproti jiným evropským zemím měla Česká republika dlouhodobě nejvyšší daň na knihy. Prostor pro snižování cen knih podle některých nakladatelů po zavedení nulové daně ale není, i když velké nakladatelské domy o tom uvažují.
Co se přesune do základní sazby DPH 21 procent a z ní?
Do základní vyšší sazby se nově přesunou některé položky, a to hlavně ty, které jsou bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu.
„Jsou to položky, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, povinnost EET),“ udává zpráva.
Konkrétně se jedná o:
- kadeřnické a holičské služby,
- točené pivo,
- služby autorů a umělců,
- sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu,
- opravy obuvi, kožených výrobků a kol,
- úklidové práce,
- palivové dřevo,
- noviny.
Naopak do snížené základní sazby 12 procent se přesouvá příležitostná hromadná autobusová doprava osob.
Zástupci, kteří podnikají v segmentu komodit, jejichž sazba se prudce zvýšila, samozřejmě nesouhlasí. Podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové vláda tímto krokem může být hrobníkem demokratického tisku v České republice a odstraňuje kotvu, díky které se čtenáři mohou vyznat v dezinformacích na internetu.
„Málokdo si uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt. Deníky jsou svázány pupeční šňůrou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník (třeba právě kvůli zvýšení DPH), ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také. Domino efekt se spustil,“ dodala Šmuclerová s tím, že důvod odtrhnout noviny od časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku.
Podobně černě vidí budoucnost i Český svaz pivovarů a sladoven. Podle jeho výkonné ředitelky Martiny Ferencové povede 21procentní sazba DPH z točeného piva k odlivu hostů z restaurací a hospod. Dodala také, že změny zasáhnou především podniky v menších městech a na vesnicích.
Co si díky nově snížené sazbě 12 procent polepší?
Položky, které původně měly sazbu 10 nebo 15 procent se nyní přesunou do jednotné snížené sazby 12 procent. Některé položky si tedy polepší o tři procentní body. Jedná se konkrétně o:
- potraviny bez nápojů,
- zdravotnické pomůcky,
- stavební práce pro bydlení,
- dětské autosedačky,
- pohřební služby.
Podle předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je návrh na snížení sazby daně z přidané hodnoty do dvanáctiprocentní pozitivním krokem, který pomůže lidem ušetřit na nákupech. Na svém twitterovém účtu ale pak Prouza upozornil, že nižší sazba DPH 12 procent se bude týkat jen potravin, nikoliv nápojů, a to zřejmě alkoholických i nealkoholických, které budou v sazbě 21 procent.
Změnu vítá i Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR). „DPH byla vždy jedním ze stěžejních témat AHR ČR, která se v minulosti zasadila o přesun stravovacích služeb do snížené sazby (od roku 2016) a následně o přesun do nejnižší sazby (10 %) pro ubytovací a stravovací služby v roce 2020. Současnou problematikou změn v DPH se zabýváme od konce loňského roku, připravili jsme také analýzu, kterou jsme předali panu premiérovi a ministru financí. Dnes zveřejněný návrh dvouprocentního nárůstu sazby není nijak zásadní a lze jej akceptovat v zájmu ozdravení veřejných financí a zjednodušení daňového systému,“ okomentoval návrh Václav Stárek, prezident AHR ČR.
Co si kvůli nové sazbě 12 procent DPH pohorší?
Na druhé straně stojí komodity, které zatím mají desetiprocentní sazbu DPH. Od příštího roku si tedy pohorší o dva procentní body. Patří mezi ně:
- léky,
- bezlepkové výrobky,
- časopisy,
- veřejná doprava,
- stravovací a ubytovací služby,
- vodné a stočné, teplo,
- vstupenky na kulturu a sport (divadlo, kino, koncerty).
Podle vyjádření České lékárnické komory lidé v Česku změnu v lékárnách pocítí, a jak uvedla mluvčí komory Michaela Bažantová, zaplatí to nakonec buď zdravotní pojišťovny, pacienti, nebo v poměru, který stanovuje úhradu, pacienti a pojišťovny.
Kolik díky konsolidačnímu balíčku ušetří státní kasa?
Vláda očekává, že zmíněných 58 opatření bude mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024 až 2025 ve výši 147,5 miliardy korun. Jestliže schvalovací proces bude bez větších problémů, změny by měly platit od 1. ledna 2024.
Cílem konsolidačního úsilí vlády je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procent HDP až na odhadovaných 1,8 procent HDP v roce 2024 a 1,2 procent HDP v roce 2025.
„Po vládě Andreje Babiše jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím 5 procent HDP a prvenstvím v tempu zadlužování se mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit veřejné finance a po vypořádání se s loňským turbulentním rokem je právě teď správný čas na to, vrátit Česko zpátky do formy. Rozhodně to nejsou populisticky populární kroky, ale věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh budoucích generací, jak se lidem snaží namluvit opozice,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Změna DPH je přitom jedním z pozitivních kroků, které podle Stanjury uleví lidem při nákupu základních potravin a při placení bydlení a zdravotnických výrobků. „Současně zpřehledňují celý systém spojením snížených sazeb na 12 procent, což omezí prostor pro daňovou optimalizaci a odstraní absurdity s točeným pivem po minulé vládě. Svým celkovým dopadem na státní rozpočet přitom budou tyto změny v ekonomice působit protiinflačně,“ ministr financí.
