Nižší valorizaci důchodů může Ústavní soud potvrdit. Naznačují to dvě rozhodnutí

Prezident Petr Pavel po dlouhém zvažování podepsal omezení valorizace důchodů.

Prezident Petr Pavel po dlouhém zvažování podepsal omezení valorizace důchodů. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jan Novotný

Prezident Petr Pavel v polovině března po dlouhém zvažování podepsal omezení valorizace důchodů. Letošní červnový růst penzí tak bude o víc než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel, která spouštějí takzvané mimořádné valorizace při vysoké inflaci. Celou záležitostí se ještě bude zabývat Ústavní soud, ať už na základě návrhu na zrušení zákona podaného opozičními poslanci, nebo na základě návrhu prezidenta, který sám uvedl, že by se na konstituční tribunál mohl obrátit.

V případě Petra Pavla jde o šalamounské řešení, kdy se může případně opřít o rozhodnutí soudu. A Ústavní soud by jeho podpis skutečně mohl potvrdit. Nasvědčují tomu dvě nedávná rozhodnutí v obdobných věcech, jedno od samotného Ústavního soudu a druhé od Evropského soudu pro lidská práva, k němuž by se případně postižení důchodci mohli ještě odvolat.

První rozhodnutí českého Ústavního soudu míří na způsob, jakým byla nižší mimořádná valorizace v parlamentu schválena, tedy zkráceně ve stavu legislativní nouze. Tento stav umožňuje vyhlásit jednací řád Poslanecké sněmovny například v takové mimořádné situaci, kdy státu hrozí značné hospodářské škody, což by mohl být tento případ. Navržené snížení mimořádné valorizace penzí by totiž do roku 2030 znamenalo omezení růstu výdajů celkem zhruba o 250 miliard korun.

Ústavní soud už v roce 2021 při rozhodování ve věci zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 konstatoval, že „potřeba zkráceného projednání návrhu zákona může vyvstat až později s během času“. Dále uvedl, že „takový důvod může (při splnění ostatních parametrů ústavní konformity) založit i liknavost či nesprávný postup vlády nebo jiného orgánu veřejné moci“.

Ústavní soud se však bude muset také vypořádat s pravděpodobnou námitkou navrhovatelů, že změna valorizace je retroaktivní, tedy že zasahuje do nabytých práv. Nárok seniorů na zvýšení penzí o konkrétní částku už totiž mohl vzniknout v době, kdy byl zákon přijímán. Jde o to, zda ve chvíli, kdy inflace za dané období přesáhne pět procent, automaticky vzniká nárok na valorizaci v konkrétní výši, kterou nařízení vlády pouze převede do čísel. V takovém případě už by se výdaje na penze měnit neměly.

Ale ministerstvo práce a sociálních věcí si to vykládá poněkud jinak. Počítá s několika kroky. V prvním kroku poté, co inflace přesáhla pět procent, spustí proceduru valorizace tím způsobem, jak stanoví nařízení vlády. Ale pokud se během té procedury, na kterou je vyhrazeno 50 dní, změní zákonná úprava, tak se valorizace řídí podle zrovna platného zákona. Bude záležet, ke které variantě výkladu se Ústavní soud přikloní. A bude také záležet na tom, jak ústavní soudci posoudí, zda má snížení valorizace takzvaný rdousící efekt, tedy zda má svou extrémně nepřiměřenou výší konfiskační dopady.

Právě ve sporu o to, zda je změna retroaktivní, dává vodítko nedávné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z 9. února letošního roku. Srbský penzista Nikola Žeragac spolu s dalšími jedenácti důchodci z různých oblastí Srbska předtím neuspěl se žalobou proti snížení penze u domácích soudů včetně srbského ústavního soudu. Jednalo se o snížení důchodů zákonem ze října 2014 těm starobním důchodcům, jejichž důchod přesáhl měsíčně částku 25 tisíc dinárů, k nimž stěžovatelé patřili. Evropský soud dospěl k závěru, že snížením důchodů nedošlo k porušení Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Uznal důvodnost veřejného zájmu na stabilizaci důchodového systému a přihlédl k tomu, že se jednalo o krátkodobé snížení důchodů.

Jak ve svém rozhodnutí soud zdůraznil, snížení důchodů bylo omezeno na příjemce vyšších důchodů, bylo dočasné a bylo součástí snahy vyrovnat státní rozpočet. Úmluva o lidských právech a základních svobodách tedy nezaručuje právo na důchod v určité výši. Stát snížením důchodů zákonem kvůli hrozbě obrovského deficitu a veřejného dluhu jedná ve veřejném zájmu. A tím je stabilita důchodového systému.