Česká pošta by mohla zrušit mnohem víc poboček. Při cestě k rozdělení nemůže plýtvat

Pobočka České pošty v Holešovicích

Pobočka České pošty v Holešovicích Zdroj: Tomeš Michael / E15

Další volby jsou mimořádně daleko a v Česku nastává unikátní okno příležitostí pro nepopulární opatření, která ale tato země nutně potřebuje, aby se posunula dál. Jedním z nich je ozdravení a transformace České pošty. Státní podnik se rozhodl od 1. července uzavřít 300 ze 3200 poboček i kvůli tomu, že za posledních pět let klesl zájem o tradiční poštovní služby o čtyřicet procent.

Kritéria byla zvolena dobře. Jde především o zmenšení sítě ve velkých městech, kde to díky vyšší digitalizaci a dobré dopravě bude bolet nejméně. Menších obcí se aktuální řez dotkne nejméně. Přitom Česká pošta doplácí na to, že je u nás velmi vysoký počet obcí – více než 6200. Vzdálenost na nejbližší poštu se ale tímto opatřením zvýší pouze ze dvou na tři kilometry. Celkové pojetí této změny je vůči občanům a zaměstnancům pošty ještě velmi příznivé.

Snad jen jediná věc se ministerstvu vnitra při plánování úspor nepovedla. A to bídná komunikace. Například radní Prahy 3, kde zanikne pět ze šesti poboček, by se snad mohli takovou informaci dozvědět dříve než v den rozhodnutí přes datovou schránku. To je takový podraz od Starostů na starosty.

Česká pošta by přitom mohla zrušit klidně až tisícovku poboček. Podle vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu stanovující minimální požadavky na dostupnost základních poštovních služeb by státní podnik měl jako držitel poštovní licence provozovat minimálně 2100 poboček. S budoucím počtem 2900 poboček je tedy Česká pošta stále velmi velkorysá. Je to vidět i při srovnání se zahraničím. Třeba podobně velké Rakousko nebo Belgie mají až o třetinu méně poboček pošty než Česko. A nelze říct, že by tamní služby byly nějak nedostatečné. Spíše naopak.

Ve srovnání s rakouskou poštou ta česká zaostává i v hospodaření. Akciová  společnost Österreichische Post utržila loni 2,522 miliardy eur, tedy více než 60 miliard korun, a zisk EBITDA činil 373 milionů eur, téměř devět miliard korun. Zatímco Česká pošta utržila 17,5 miliardy korun a prodělala 1,75 miliardy korun. Je nicméně pravda, že pošta se musela v minulých letech zadlužit, jelikož čekala na 7,5 miliardy korun na náhradách za zákonnou službu v letech 2018 až 2022.

Ozdravení pošty je podmínkou k rozdělení firmy na „veřejnoprávní“ část, která se postará o pobočkovou síť a upadající listovní služby, a komerční část rozvíjející výnosný byznys s balíky. Tuto komerční část by stát měl ideálně v budoucnu alespoň zčásti privatizovat, v nejlepším případě přes burzu tak, aby pražský parket získal další silný titul.

Je příznačné, že Česká pošta musí propouštět listovní doručovatele a chybějí jí doručovatelé balíků. Státní podnik prostě už nemůže dál hrát tu hru na socialismus v kapitalistických kulisách, kdy po něm požadujeme maximální služby za minimální ceny, nekonečně mnoho poboček v době datových schránek a bankovní identity, usměvavé slečny za přepážkami, ale na druhou stranu odeslání složenky za pár korun a minimální odměny managementu. Takhle nějak to vypadá, když firmu řídí voliči. Palec nahoru si zaslouží každý politik, který si troufne tyto představy zklamat.