Trhy už počítají se zvýšením sazeb, ale bankovní rada ČNB zůstává rozdělená
- ČNB ve čtvrtek rozhodne o sazbách, trh i část analytiků čekají jejich zvýšení na 3,75 procenta.
- Inflace se drží blízko cíle, ale jádrová inflace zůstává zvýšená a komplikuje výhled měnové politiky.
- Změnu nálady v bankovní radě mohly ovlivnit jestřábí signály i nejistý vývoj globálních cen energií.
Ve čtvrtek k jednacímu stolu opět zasedne bankovní rada České národní banky, aby rozhodla o tom, zda je současná úroveň repo sazby ve výši 3,5 procenta stále ještě adekvátní s ohledem na očekávaný vývoj inflace a ekonomiky. Na této úrovni přitom repo sazba setrvává již od loňského května a minulá zasedání příliš vzruchu nepřinesla.
Tentokrát by to ale mohlo být jiné. Finanční trh totiž ve svých cenách plně kalkuluje s tím, že ČNB na zasedání v tomto týdnu zvýší repo sazbu na 3,75 procenta. Zatímco očekávání finančního trhu ohledně výsledku čtvrtečního zasedání jsou poměrně jednoznačná, analytický konsensus již tolik ne.
Podle průzkumu agentury Bloomberg zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu očekává třináct z celkových 22 oslovených analytiků. Zbylých devět předpokládá jejich pokračující stabilitu. Tato nyní méně početná skupina se přitom významně zúžila až v posledním týdnu, kdy od centrálních bankéřů nenadále přišly překvapivě jestřábí výroky. V důsledku těchto výroků jsme přehodnotili prognózu úrokových sazeb ČNB také my v Komerční bance, a nyní namísto stability repo sazby očekáváme rovněž její zvýšení na 3,75 procenta.
Co mají bankéři za lubem?
Komunikace bankovní rady byla v poslední době dosti nevyzpytatelná. Centrální banka sice po květnovém zasedání připouštěla, že kvůli zvýšeným inflačním rizikům do budoucna hrozí růst úrokových sazeb, zároveň však zdůrazňovala svou příznivou výchozí pozici. Ta zásluhou stále mírně restriktivní úrovně repo sazby a silné koruny podle květnových vyjádření guvernéra Michla umožňuje ČNB vyčkávat, jak se vyvine situace kolem blízkovýchodního konfliktu, a prozatím tedy sazby neměnit.
Od květnového zasedání centrální banka po dlouhou dobu ohledně dalších kroků měnové politiky v podstatě mlčela. Zhruba dva týdny před červnovým zasedáním se však na finančních trzích začaly šířit zvěsti o možné jestřábí otočce, kterou údajně indikovaly střetnutí některých členů bankovní rady s investory. Oficiální komentáře z bankovní rady ale přišly až těsně před začátkem mediální karantény. Guvernér Michl pak učinil nevídaný krok, když v době platnosti mediální karantény dokonce vystoupil v rozhovoru pro televizi Bloomberg. Oficiální komentáře zvěsti o jestřábí otočce potvrdily, a tak se analytický konsensus začal přibližovat tržnímu zacenění.
Jádrová inflace tiše zahrozila
Není přitom zcela jasné, co k náhlé otočce ve smýšlení centrálních bankéřů přispělo. Inflace v květnu klesla na 2,1 procenta, kde ji ČNB čekala, a dostala se tedy zpět do blízkosti jejího dvouprocentního cíle. Znervóznit centrální banku ale mohla jádrová inflace, která již tři měsíce po sobě zůstává na 2,9 procentech, tudíž na dosah tříprocentní horní hranice jejího tolerančního pásma.
Další vývoj inflace je přitom stále spjat se značnou nejistotou. Po zprávách o možném ukončení konfliktu na Blízkém východě, které vedly k výraznému poklesu cen energetických komodit včetně ropy, jsou ale rizika inflace opět vyváženější. Pro červen dokonce nelze vyloučit její pokles pod 2 procenta. U jádrové inflace je však situace komplikovanější, a to hlavně kvůli její vysoké výchozí úrovni a obnovenému rychlému zvyšování cen stavebních materiálů, které může dále urychlit růst klíčové položky imputovaného nájemného. Celkově lze tedy těžko výsledek čtvrtečního jednání ČNB již nyní považovat za daný. Jisté je pouze to, že po delší době půjde o živější zasedání.
