Vaše karta je jen kus plastu, když nejde proud. Krize donutily digitální velmoci vracet se k hotovosti

Když Pyrenejský poloostrov postihl před rokem mnohahodinový výpadek elektřiny, přestalo fungovat téměř všechno – včetně elektronických finančních transakcí.

Objem plateb kartami ten den klesl o více než 40 procent, nákupy přes internet se propadly o více než polovinu a celková spotřeba ve Španělsku v důsledku toho klesla o třetinu. Kdo měl v peněžence dostatek hotovosti, byl ve velké výhodě. Dokonce i v oblastech, kterým se blackout vyhnul, se spotřebitelé řídili heslem „cash is king“ a začali pro jistotu rychle vybírat peníze z účtů.

Podobné incidenty vyvolávají obavy, že naše rostoucí závislost na rychlých a pohodlných bezhotovostních platbách může představovat bezpečnostní riziko v době krizí, válek, živelních pohrom či stále běžnějších kybernetických útoků. V Evropě navíc kvůli nepředvídatelné zahraniční politice prezidenta Donalda Trumpa sílí snahy omezit roli obřích amerických finančních a technologických firem, jež ovládají systémy platebních karet a digitálních peněženek.

„Při rozhodování mezi efektivitou a odolností musíme čím dál více dávat přednost odolnosti,“ prohlásil italský ekonom a člen rady Evropské centrální banky Piero Cipollone během loňské konference o bezpečnosti evropského finančního systému v Amsterodamu. „Důležitou roli v tomto ohledu hraje i hotovost.“

Bezpečnostní výhody fyzických peněz teď paradoxně nejvíce připomínají severské země, které doposud platily za průkopníky bezhotovostní budoucnosti. Švédská centrální banka v březnu doporučila občanům držet doma hotovostní rezervu 1000 švédských korun (2242 českých korun) pro případ selhání digitálních plateb. Reaguje tak mimo jiné na kybernetické útoky připisované proruským skupinám a upozorňuje, že vysoce digitalizovaný platební systém se v době zvýšeného geopolitického napětí může stát slabým místem ekonomiky.