Velké firmy nahradily zaměstnance umělou inteligencí, investoři je za to potrestali
- AI není automat na růst akcií a investoři začínají rozlišovat realitu od PR.
- Firmy po propouštění kvůli AI často padají a trh chce růst tržeb místo úspor.
- Umělá inteligence nezakryje špatné vedení ani stagnující byznys firem.
Investoři by mohli očekávat jednoduché pravidlo, které by doručilo bezpracné zisky. Když technologická firma oznámí propouštění a dodá, že lidi nahradí umělou inteligencí, akcie by měly jít nahoru. Trh přece tleská úsporám a za takovým oznámením by mohl vidět budoucnost plnou vysokých marží a robotů bez nároku na dovolenou. Jenže tato slepá víra v technologické zkratky začíná narážet na realitu. Ukazuje se, že propustit stovky specialistů a doufat v zázračnou umělou inteligenci není automatický stroj na peníze.
Můžeme se totiž podívat na data, což přesně udělal zajímavý výzkum americké stanice CNBC, který tuto líbivou iluzi rozebírá na kusy. Analytici sledovali třiadvacet korporací z indexu S&P 500, které snižování stavů zaměstnanců spojily s přechodem na umělou inteligenci.
Výsledky jsou pro zastánce bezhlavého škrtání hlav studenou sprchou. Finanční trh totiž začíná velmi přísně rozlišovat mezi skutečně vyšší produktivitou a pouhým marketingovým trikem, kterým se manažeři často jen snaží zakrýt vlastní předchozí pochybení.
Trest za snahu
Podle zjištění CNBC se 13 z těchto 23 firem dnes obchoduje za nižší cenu než v den, kdy propouštění oznámily. Pokud akcie po oznámení klesly, průměrný propad dosáhl hrozivých pětadvaceti procent. Mezi podniky, které na tuto strategii doplatily, patří i obři jako Nike, Salesforce nebo Fiverr. Když slavná značka oznámí urychlení automatizace, investoři už nepropukají v bezbřehý optimismus, ale ani nemusí nutně bít na poplach, jelikož některým firmám to skutečně pomohlo. Investoři tak musí opět vytáhnout místo emocí kalkulačku a podívat se trochu pod pokličku vyhazování. Růsty také byly, ale bylo jich méně a v průměru byly nižší.
Trh není hloupý. Propustit zaměstnance je snadné, ale investoři se rychle začnou ptát, kde je či bude slibovaný růst tržeb. Pokud firma ušetří na platech, ale zároveň ochromí svůj vývoj nebo zhorší péči o zákazníky, její hodnota klesá. A ani technologie nejsou zadarmo. Navíc jejich zavádění je otázkou času, a přestože umělá inteligence zcela jistě promění celou řadu odvětví, v praxi vyžaduje čas a trpělivost. Pokud se manažeři pokoušejí tento přirozený vývoj přeskočit kvůli efektu na burze, investoři to umějí prokouknout.
Za co může AI a za co špatné vedení?
Horší je, že mnoho technologických gigantů používá umělou inteligenci jako zástěrku pro strukturální problémy. Snaží se zamaskovat skutečnost, že dříve nabrali zaměstnance, pro které dnes nemají využití, nebo že jejich hlavní byznys stagnuje. Když společnosti mluví o realokaci kapitálu namísto snižování nákladů, zní to vznešeně, ale Wall Street už tyto řeči unavují.
Umělá inteligence je velkou neznámou a investoři se už mnohokrát spálili, když jí přisuzovali magickou moc. Často nevede k vyššímu zisku a někdy je to jen ryzí marketing zakrývající problémy. Pokud chce firma dlouhodobě prosperovat, musí technologii využít k tvorbě lepších produktů, nikoli jen jako výmluvu pro čistku v kancelářích či kouřovou clonu nad krvácející výsledovkou. Kdo nedokáže ukázat růst tržeb, ten své akcie nezachrání, i kdyby propustil všechny lidi a nechal firmu řídit centrální mozek lidstva.
