Zbrojení jako motor ekonomiky. Česko může získat nový průmyslový pilíř
- Evropa vstupuje do nové éry zbrojení a s ní roste i tlak na rychlou proměnu české armády.
- Stejně zásadní ale bude, zda stát propojí obranu s výzkumem, inovacemi a domácím průmyslem.
- Právě v tom se rozhodne, jestli z bezpečnostní nutnosti vznikne i nová růstová strategie pro českou ekonomiku.
Evropa se momentálně nachází v bezprecedentní fázi investic do obrany, přičemž země Severoatlantické aliance si vytyčily cíl dosáhnout do roku 2035 až pěti procent HDP ročně na zajištění své bezpečnosti. Obrovské výdaje na obranu by měly pokud možno rychle transformovat také vojenské schopnosti Česka, a to by mělo vést i k přetvoření obranného průmyslu.
„U zajištění bezpečnosti Česka nemůžeme oddělovat výdaje na obranu od spolupráce a koordinace na nejrůznějších úrovních, v rámci několika ministerstev. Musíme to také propojit s výzkumem a možnostmi obranného průmyslu,“ říká v rozhovoru pro e15 ministr obrany Jaromír Zůna.
Bojiště na Ukrajině a na Blízkém východě rovněž ukázala, že vzhledem k širokému využívání dronů, systémů protivzdušné obrany, nasazení nejrůznějších autonomních systémů, umělé inteligence a kybernetického boje by se měly stát ústředním bodem české obranné strategie i Severoatlantické aliance inovace. Ty pak mohou přilákat také více soukromého kapitálu, který obranný průmysl dál posílí.
Všechny tyto myšlenky by měla absorbovat nová Koncepce výstavby Armády České republiky. Vychází z cílů, které přijaly členské státy NATO minulý rok na summitu v Haagu. Současná vláda by ji měla schválit do konce letošního roku.
Druhý pilíř průmyslu?
Výdaje do armády a spolupráce s obranným průmyslem zásadně ovlivňují také českou ekonomiku. Český obranný průmysl přímo i nepřímo zaměstnává více než 50 tisíc lidí. Experti říkají, že každá koruna investovaná do obranného průmyslu má u nás potenciál vygenerovat až tři další koruny do státního rozpočtu. Raketově roste také export českých zbrojařských firem. V roce 2021 to bylo 14 miliard korun, loni už přes 100 miliard. Obranný průmysl má tak potenciál stát se druhým paralelním pilířem našeho průmyslu vedle toho automobilového.
Otázkou ovšem je, zda při tom budeme schopni efektivně využívat ekonomické nástroje, které nově nabízí Evropská unie i NATO. Pokud ano, bude to znamenat zvýšení konkurenceschopnosti země, posílení domácího hospodářského růstu, nová pracovní místa i vyšší příjmy do státního rozpočtu.
Po letech váhání je obranný průmysl čím dál atraktivnější i pro banky, které předtím často odmítaly poskytovat půjčky na zbraňové systémy a další vybavení pro armádu. To se změnilo, protože se zásadně změnil pohled na bezpečnost.
Jak čelit krizi
Poradenská společnost KPMG nedávno připravila sedmdesátistránkový dokument nazvaný Připraveni: Vize obrany ČR 2030. Autoři v něm apelují na vládu a průmysl, aby daleko více spolupracovaly. Rezort obrany by měl podle této vize stanovit pět až sedm technologických priorit a zveřejňovat střednědobé akviziční plány. To by firmám i výzkumným organizacím ulehčilo rozhodování, na co a kdy se zaměřit.
Podle studie je také vhodné před vypsáním zakázek provádět předběžné tržní konzultace vojáků a firem. Nemělo by to být tabu jako v minulosti. To mimochodem chce udělat i ministr obrany Jaromír Zůna. Text zároveň nabádá, aby se čeští zbrojaři po vzoru Francie či Estonska spojovali do konsorcií či klastrů, přes které se mohou snáze prosadit i na mezinárodní scéně.
Nejzávažnější otázkou ale je, jak na nové výzvy budou reagovat politici. Je jasné, že abychom dokázali lépe čelit krizím, je nutné brát obranu a rozvoj obranného průmyslu České republiky i jejich propojení s daleko větší vážností.
