Zisk ČNB míří na staré dluhy. Státní rozpočet zůstává bez koruny
Podle auditované účetní závěrky ČNB loni vykázala zisk 151 miliard korun. Jako vždy v minulosti i tentokrát platí, že ČNB nepošle zisk do státního rozpočtu, nýbrž jej použije ke snížení kumulované ztráty z minulých let. Ta ke konci roku 2024 činila cca 428 miliard korun.
Za poslední čtvrtstoletí jsme zažili tři roky (2014–2016), kdy ČNB žádnou nesplacenou ztrátu z minulých let neměla. Ale ani tehdy ČNB nic do rozpočtu neposlala; zisky z těchto let si ponechala v rezervách. Zdůvodnění bylo v „Roční zprávě o výsledku hospodaření“ za rok 2016 formulováno takto: „ČNB aktuálně nedisponuje odpovídající finanční rezervou, která by pokryla případné ztráty spojené s držbou devizových rezerv (...) obecně přijímaným a v praxi aplikovaným pravidlem řady centrálních bank, včetně ECB, je ponechávání nerealizovaných zisků v bilanci banky, jako určité finanční rezervy pro pokrytí případných budoucích ztrát (...) hospodářský výsledek ČNB za rok 2016 byl více než z poloviny tvořen právě nerealizovanými kurzovými zisky a nerealizovanými zisky z přecenění akcií na reálnou hodnotu.“
Tušení, že přijdou nové a velké (byť nerealizované) ztráty, se následně naplnilo. Vlastní kapitál ČNB se tudíž vrátil hluboko do záporu. Centrální banka je ale jediný hráč v celé ekonomice, kterému nikdy nehrozí bankrot. Vždycky bude solventní: vždycky bude schopna uhradit své splatné závazky (tedy pokud jsou všechny v korunách), protože je hradí korunami, tedy opět svými závazky.
Pozorný čtenář výstupů centrální banky si letos mohl povšimnout jistého zmatku v číslech. V samotné účetní závěrce se v kolonce „neuhrazená ztráta“ objevuje výše zmíněná suma −428 miliard korun. V doprovodné tiskové zprávě ČNB byl ovšem uveden údaj −277 miliard korun. Vysvětlení je prosté: tisková zpráva, na rozdíl od účetních zvyklostí, prezentovala neuhrazenou ztrátu po započtení zisku z právě skončeného roku.
