Divoká honba za výnosem. ČNB vymetla peníze z Německa, stovky miliard tekly do Madridu i za moře
Česká národní banka v loňském roce stáhla relativně vysoký podíl svých investic z Německa. Zatímco ještě koncem roku 2023 měla v tamních akciích a dluhopisech bezmála bilion korun, koncem prosince už to bylo o čtvrtinu méně. Stovky miliard centrální banka přestěhovala z Berlína do ostatních evropských metropolí, počínaje Paříží a Madridem, a na mimoevropské adresy v čele s Tokiem. Suverénní jedničku v balíku investovaných aktiv o velikosti přesahující 3,6 bilionu korun ale tvoří Amerika, kde má tuzemská centrální banka uloženou rovnou třetinu investic.
„V loňském roce jsme primárně zvyšovali váhu amerických akciových indexů,“ uvedl člen Bankovní rady ČNB Jan Kubíček. Záměr zvýšit investice na Wall Street avizoval radní už loni v říjnu. Amerika se přitom stala výslednicí dvou priorit centrálních bankéřů, a totiž sázky na Ameriku a na akcie jako takové.
Jejich objem v celkovém portfoliu investic ČNB se jen za loňský rok zvýšil o třetinu na necelých třiadvacet procent, cílem v příštích letech je přitom rovných třicet. Jen za loňský rok na svých akciových portfoliích banka vydělala sto miliard. Na velké americké nákupy posloužily právě mimo jiné i peníze z redukovaného Německa.
„Cílem přesměrování peněz je zřejmě honba za výnosem. Již loni bylo jasné, že v USA zůstanou sazby delší dobu zvýšené, a proto byly rezervy směřovány do více výnosných dolarových aktiv,“ uvádí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V Evropě nad Německem zvítězila Francie, kde ČNB skoupila aktiva za zhruba 65 miliard korun, čímž o třetinu zvýšila tamní investice v zemi.
„Navýšení expozice vůči Francii vnímám jako taktickou realokaci s cílem si taktéž zajistit atraktivnější výnosy. Výnosy francouzských státních dluhopisů se zvýšily v souvislosti s koncem tamní vlády a předčasných voleb. Banka chtěla zřejmě využít tohoto momentu a do dluhopisů zainvestovat,“ dodává Pfeiler s tím, že navzdory nejistotě nelze předpokládat, že by došlo k zásadnímu nárůstu rizika nesplacení dluhopisů francouzskou vládou.
Dokonce po stovce miliard ČNB utratila za dluhy Španělska a Japonska, spouštěčem byly především změny na výnosové mapě světa. Madrid se stal zároveň v investicích ČNB největším skokanem, když banka podíl tamních investic zhruba zpětinásobila.
„V případě Japonska došlo k růstu sazeb a dluhopisy se tak staly relativně atraktivnější. Španělské a ostatně i francouzské vládní dluhopisy mají o něco vyšší sazbu než dluhopisy německé,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. Odliv peněz z Berlína se stal zároveň psychologickým mezníkem relativní atraktivity Evropy oproti Americe. Zatímco ještě koncem roku 2023 měl starý kontinent s 53procentním podílem v portfoliu ČNB dominantní pozici, loni klesl podíl Evropy na 49 procent.
„V dobách nejistot dává smysl vyšší míra geografické diverzifikace. To je v souladu s poklesem podílu evropských aktiv o čtyři procentní body a vyšším podílem aktiv v Japonsku, USA a například ve Švýcarsku,“ soudí ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Měny všech těchto zemí podle něho zároveň mohou sloužit jako bezpečný přístav v obdobích nejistot. „To vše i se zachováním vysokého podílu aktiv zemí eurozóny, a tím i eurových aktiv, které jsou pro potřeby naší centrální banky důležité,“ dodává Peterka.
Obří cizoměnové rezervy v přepočtu o objemu přes 3,5 bilionu korun vytvořila centrální banka v rozhodující míře v období éry takzvaného kurzového závazku. Tehdy kvůli podpoře exportu masivně snižovala kurz koruny tím, že prodávala českou měnu a nakupovala euro.
