Výsledek loňského červnového referenda o vystoupení Velké Británie z EU se v prvních měsících projevoval primárně na devizovém trhu. Na podzim loňského roku tak byla britská měna vůči euru nejslabší za poslední téměř dekádu.
Následně se kurz stabilizoval a klid vydržel až do červnových parlamentních voleb. Jejich výsledek byl ale pro trhy opět šokem. Vládní konzervativci svou pozici neupevnili a do vyjednávání i brexitu jdou oslabeni. Libra tak opět padá a atakuje mnohaletá minima. Slabá britská měna si již začíná vybírat svou daň.
Zatímco Spojené státy i eurozóna se potýkají s tím, že inflace ztrácí v poslední době na síle, ve Velké Británii je tomu přesně naopak. Květnový růst spotřebitelských cen dosáhl v meziročním vyjádření 2,9 procenta. Inflace je tak na čtyřletém maximu. Zásah ze strany britské centrální banky směrem k jejímu zkrocení ale čekat nelze.
Naopak se obáváme, že s rokem 2018 Bank of England svou klíčovou úrokovou sazbu sníží. Nejistota související s brexitem totiž povede k tomu, že se v Británii nebude investovat do nových výrobních kapacit. Těžko činit investiční rozhodnutí s dobou návratnosti několik, někdy i mnoho let, pokud není zřejmé, jak bude podnikatelské prostředí vypadat za dva roky.
Rozmýšlet si své spotřebitelské výdaje budou i domácnosti. Celkový hospodářský růst tak napřesrok spadne pod jedno procento. Výsledkem je, že si čeští spotřebitelé mohou v Londýně výhodně nakoupit. Británie je zatím stále v EU, cla a daně nás tedy netrápí, a libra stojí méně než třicet korun.
Autor je hlavním ekonomem KB
