Aktuální nálada na trzích se zlepšuje, což souvisí s pozvolným oživováním ekonomické aktivity, ke kterému již v řadě zemí dochází. Ačkoliv je světová ekonomika v tomto ohledu teprve na začátku a rizika v podobě negativních makroekonomických dopadů další případné vlny pandemie zůstávají výrazná, zajímavá je otázka budoucího vývoje měnové politiky.
Vzhledem k ekonomické krizi je trh totiž nyní nastaven do silně holubičího pohledu a v tomto směru jdou často i samotní centrální bankéři. Například představitelé Fedu čekají nízké sazby do konce roku 2022.
Jedním z důvodů pro takto negativní předpovědi je krize z let 2008-2009, s níž se aktuální vývoj srovnává.
Jenže tehdy byla krize způsobena různými makroekonomickými problémy a výrazně zesílena potížemi finančního sektoru, které její dno prohloubily a významně oddálily fázi oživení. Současná krize má naopak zcela vnější příčinu, což po jejím skončení bývá obvykle vystřídáno rychlým oživením. V tomto ohledu zafunguje odložená spotřeba domácností, kdy v okamžiku zvýšení pocitu bezpečí začnou domácnosti uskutečňovat nákupy zboží, které během krize odložily. A podobně to bude u investic.
Centrální banky cílují inflaci zhruba rok dopředu, protože s tou současnou, která je dána minulým vývojem, již nemohou nic udělat. Zhruba v polovině příštího roku by již mělo být po krizi i v situaci, kdy by na podzim či zimě přišla další vlna pandemie. Výraznější oživení v příštím roce se se zpožděním projeví také v růstu inflačních tlaků.
A řada centrálních bank, především ČNB či americký Fed, bude muset začít utahovat šrouby daleko dříve, než trh nyní čeká. V případě ČNB čekáme první zvýšení již ve třetím čtvrtletí 2021, protože v opačném případě by inflace mohla znovu vyletět nad cíl tak, jak jsme to viděli v nedávné době.
