Poprvé v novodobé historii jsme se ocitli ve válečné ekonomice. Na Ukrajině jsme sice nenasadili vlastní lidi, NATO je v otázce intervence nanejvýš zdrženlivé, ale nasazeny jsou peněženky nás všech, včetně těch nejohroženějších. Výzvou pro vládu v následujících měsících a letech bude zajistit, aby se cenou za naši pomoc Ukrajině, zatím vyčíslovanou v penězích, nestala radikalizace společnosti. Zodpovědným přístupem k hospodaření s veřejnými financemi toho lze dosáhnout. Příjmovou chudobou bude ohrožena jedna třetina domácností včetně střední třídy.
Na mezinárodním poli si Česko vede dobře. Jsme jedni z lídrů pomoci Ukrajině, od New Yorku (při prosazování vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN) po Kyjev (premiérova cesta do srdce obleženého hlavního města). Vláda teď ale musí dělat kroky, které ochrání i naše obyvatele a jejich životní standard. Z něj už teď musíme prakticky všichni slevovat, pro značnou část obyvatel ovšem znamenají rostoucí ceny a inflace zásadní životní ohrožení.
Přiznejme si těžké časy
Prvním nezbytným krokem je přestat lakovat věci na růžovo. Každá česká domácnost čelí výrazným inflačním tlakům. V únoru byla inflace přes 11 procent, v březnu téměř 13 procent a predikce za celý letošní rok se blíží až k 15 procentům. Prvním krokem správným směrem bylo zvýšení životního a existenčního minima o deset procent. Je to ale málo a je to potřeba dělat systémově. Proto doufám, že u celé řady položek sociální pomoci nastaví vláda takový mechanismus, který funguje v rámci důchodů, tedy automatickou valorizaci a zvýšení například o míru inflace.
Vláda Petra Fialy není v jednoduché situaci, mimo jiné i následkem bezuzdného plýtvání prostředky v minulých letech. Za to kritizuje vládu předchozí i Národní kontrolní úřad, který ve Výroční zprávě za rok 2021 z minulého pondělí uvedl, že stát jednal za vlády premiéra Babiše a ministryně financí Schillerové nehospodárně a neefektivně. Tím spíš musí vláda pečlivě zvažovat každý krok a porovnávat efekt každého výdaje.
Snad i proto tak dlouho vláda otálela, než přistoupila k plošnému snížení spotřební daně. Ve státním rozpočtu je totiž potřeba dlouhodobě zajistit dostatek prostředků na cílenou podporu, která skutečně pomůže. Nikoliv na plošnou malou pomoc všem, tedy i těm, kteří to nepotřebují. Očekávám tak, že vláda v brzké době představí konkrétní adresné kroky pomoci zmíněné jedné třetině domácností, včetně mechanismu, který spravedlivě identifikuje ty nejpotřebnější.
Jak mířit přesně
Nabízí se celá řada dalších cílených opatření pro přesně mířenou pomoc. Jde například o zvýšení základní slevy na poplatníka a překlopení této slevy do bonusu. To by znamenalo, že občané, kteří platí nízkou daň, by dostávali peníze zpět. Druhým nástrojem je plošný daňový příspěvek na energie všem poplatníkům. Případně může vláda použít paušální odpočet, a to pro všechny poplatníky tak, aby kompenzoval zvýšení cen elektrické energie a plynu. Stejně tak je nutné diskutovat o kompenzacích pro firmy, které na vysokou cenu plynu a energií doplácejí také.
Vláda musí naslouchat lidem a jejich obavám z budoucnosti. Aby byla schopna opravdu pomáhat, nemůže činit laciná, respektive drahá populistická opatření, která by jen dál roztáčela inflační spirálu, ale musí zajistit dlouhodobou stabilitu. V opačném případě politici riskují, že současné ekonomické výzvy si vezmou za své téma populisté, kteří překlopí frustraci nejslabších v nenávist vůči těm, kteří utekli před hrůzami války – ukrajinským maminkám a jejich dětem.
Žijeme v bezprecedentní době, která přináší řadu nových výzev i větší nepohodlí. Toto nepohodlí je však přijatelnou cenou za svobodu a za pomoc Ukrajině, která čelí odporným válečným zločinům. Musíme se k výzvám postavit čelem a přetavit je v příležitosti, třeba k uskutečnění roky odkládaných reforem a k vyřešení opomíjených problémů. Věřím, že to dokážeme, a tak jak teď stojíme při Ukrajině, společně s Ukrajinci vyjdou z války vítězně i Češi.
