Kandidáti na prezidenta 2023: A co řekli Babiš, Kalousek a Němcová | E15.cz

Kandidáti na prezidenta přehledně: Kdo se hlásí do prezidentské volby a kdo váhá?

František Mühlfeit

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Prezidentská volba 2023 klepe pomalu, ale jistě na dveře. Kdo se plánuje ujmout kandidatury na post prezidenta České republiky a nahradí po deseti letech úřadujícího Miloše Zemana? Podívejte se na přehledný seznam potvrzených i potenciálních uchazečů o místo hlavy státu.

>>> Vše, co potřebujete o prezidentských volbách 2023 vědět <<<

 

Potvrzení kandidáti na prezidenta:

 

Jméno Funkce Potvrzení kandidatury
Petr Pavel generál ve výslužbě červenec 2021
Pavel Fischer diplomat a politik listopad 2018
Marek Hilšer lékař a aktivista listopad 2019
Jaromír Soukup majitel TV Barrandov duben 2019
Miloš Knor komik a moderátor říjen 2021
Denisa Rohanová prezidentka ČAP duben 2021
Klára Long Slámová advokátka a politička květen 2021
Vladimír Boštík podnikatel červen 2021

 

Kdo kandidaturu na prezidenta zvažuje nebo nevylučuje:

 

Jméno Funkce Stav kandidatury
Andrej Babiš politik a podnikatel nevylučuje
Jiří Paroubek bývalý předseda vlády zvažuje
Václav Klaus bývalý prezident ČR nevylučuje
Miroslav Kalousek bývalý ministr financí nevylučuje
Alena Schillerová politička nevylučuje
Miroslava Němcová senátorka zvažuje
Michael Kocáb skladatel a aktivista zvažuje
Karel Janeček podnikatel a filantrop zvažuje
Jana Bobošíková bývalá europoslankyně zvažuje
Lenka Bradáčová státní zástupkyně nevylučuje
Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory zvažuje
Josef Středula odborář zvažuje
Kateřina Valachová bývalá ministryně školství nevylučuje
Danuše Nerudová rektorka Mendelovy univerzity zvažuje

 

Medailonky potvrzených kandidátů

Petr Pavel

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961) je armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO. Svou kandidaturu oznámil v červenci 2021.

Do voleb přichází s „desaterem proti krizi“. Jedná se o soubor opatření, jež by měla České republice pomoci pružně reagovat na nenadálé události. 

Hlavní je podle Petra Pavla mít jasné postupy, jak v těžkých dobách postupovat z pohledu legislativy, financí, komunikace a vzájemné spolupráce, a to například při přírodních katastrofách, ale i za pandemie. Mimo to navrhuje vývoj flexibilního integrovaného digitálního systému, který by propojil stávající státní IT řešení.

Nechal se slyšet, že ho od kandidatury neodradí nic mimo případných zdravotních komplikací. To potěšilo jeho příznivce, kteří ho ke kandidatuře nabádají již od roku 2014.

Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb

Pavel Fischer

Senátor za Prahu 12 a poradce Václava Havla Pavel Fischer (* 26. srpna 1965) na prezidenta kandiduje už opakovaně. V prezidentských volbách 2018 skončil na třetím místě s 10,24 procenta hlasů. Ještě ten samý rok v listopadu ale ohlásil, že se o přízeň voličů bude ucházet znovu.

Ve své funkci senátora působí jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.

Marek Hilšer

Marek Hilšer (* 23. března 1976) svou profesní dráhu zasvětil vzdělávání mediků, výzkumu zhoubných mozkových nádorů a hledání nových způsobů léčby rakoviny. 

O post prezidenta České republiky se ucházel už v roce 2018. Skončil pátý s necelým půl milionem hlasů. Podařilo se mu ale zaujmout voliče Prahy 2, které jako senátor zastupuje.

Svůj záměr kandidovat oznámil v listopadu 2019. Chystá se opět objíždět regiony a nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů, které zákon vyžaduje jako jednu z možností nominace. Posledně mu sice scházelo asi 6 tisíc podpisů, ale získal podporu od 11 senátorů především za KDU-ČSL, ČSSD a Zelené, kteří ho do volby nominovali.

Jaromír Soukup

Miliardář a majitel televizní stanice Barrandov Jaromír Soukup (* 22. února 1969) se nechal v jednom ze svých pořadů slyšet, že kandidovat na prezidenta určitě bude. 

Prohlášením z dubna 2019 navázal na svou politickou kariéru, kdy roku 2019 založil stranu List Jaromíra Soukupa. Činnost strany však byla krátce po vzniku pozastavena Nejvyšším správním soudem z důvodu absence vnitřních orgánů strany stanovených zákonem. 

V minulosti působil i v Občanském fóru a spolufinancoval volební kampaň Strany zelených v parlamentních volbách roku 2006. Před historicky první přímou volbou prezidenta podpořil Jana Fischera.

Miloš Knor

Miloš Knor, vlastním jménem Miloslav Knor (* 18. prosince 1967),  je moderátor, komik a scenárista. Proslavil se hlavně jedním ze svých vystoupení „Joint za volantem“. 

Svou kandidaturu oznámil v říjnu 2021 v přímém přenosu na svém facebookovém profilu. Rozhodnutí odůvodnil především tím, že chce změnit přístup ke koronavirové pandemii. V předešlém roce vystoupil i jako mluvčí na demonstraci proti koronavirovým opatřením vlády s projevem, ve kterém odmítl nošení roušek a zpochybnil výsledky testování.

Denisa Rohanová

Denisa Rohanová (* 16. dubna 1975) je prezidentka České asociace povinných, jež se zaměřuje na pomoc lidem, kteří se ocitli v dluzích či exekuci, a to ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a různými neziskovými organizacemi.

Mimo jiné prosadila například seznam nezabavitelných věcí do Exekučního řádu a vytvořila Metodický pokyn pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. 

Svůj záměr stát se hlavou státu oznámila v dubnu 2021.

Klára Long Slámová

Klára Long Slámová (* 27. srpna 1977) je advokátka a politička. Krátce působila jako poslankyně a vystupovala ve svém televizním pořadu.

Kandidovat na prezidentku se rozhodla v květnu 2021 s tím, že chce občany spojovat, a ne rozdělovat.

Vladimír Boštík

Vladimír Boštík (* 30.října 1959) je podnikatel a bývalý starosta obce Vraclav na Vysokomýtsku. V minulosti neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za Úsvit Tomia Okamury, s jehož názory se ale prý už neztotožňuje. 

Boštík chce zaujmout ve své kontaktní kampani, kterou spolu s kandidaturou oznámil v červnu 2021, hlavně voliče v regionech, a to i tím, že je sám „kluk z vesnice“. 

Není to však jeho první pokus. Roku 2018 neveřejně sesbíral od občanů prý více než 63 000 podpisů. V tu dobu dlužil šest milionů korun z neúspěšného podnikání. Kandidaturu navíc musel přerušit kvůli údajným zdravotním komplikacím. Ty by mu však už neměly stát v cestě. Na tiskové konferenci totiž zveřejnil i svou zdravotní dokumentaci.

Před časem byl nepravomocně odsouzen za krádež nafty.

Medailonky kandidátů, kteří účast v prezidentských volbách zvažují nebo nevylučují

Andrej Babiš

Andrej Babiš (* 2. září 1954) je předseda vlády v demisi, bývalý poslanec a ministr financí. Založil holding Agrofert, jenž podniká především v zemědělství, potravinářství, chemickém průmyslu a v médiích. Babišův majetek ho činí druhým nejbohatším Čechem.

O své kandidatuře hovoří jen nepřímo a oficiálně ji ještě nepotvrdil, sázkové kanceláře ho ale považují za jednoho z favoritů voleb. V listopadu 2021 v rozhovoru pro Blesk Babiš sdělil, že prezident Miloš Zeman by si přál, aby kandidoval, jeho případnou účast ve volbách ale musí případně odhlasovat hnutí ANO. Brzy poté své podporovatele opatrně vyzval, ať sbírají podpisy.

Jiří Paroubek

Jiří Paroubek (* 21. srpna 1952) je bývalý předseda vlády, poslanec PČR a ministr pro místní rozvoj.

„Uvažuji o tom (kandidatuře na prezidenta – pozn.red.). A pokud bude společenská potřeba, tak nevylučuji, že bych o tom mohl dál vážně uvažovat,“ uvedl v říjnu 2021 Paroubek v rozhovoru pro Rádio Impuls.

Václav Klaus

Ekonom, bývalý prezident, předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny a ministr financí Václav Klaus (* 19. června 1941) svou kandidaturu nevylučuje. V červnu 2021 se nechal slyšet, že se ale zatím aktivně nepřipravuje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960) je bývalý poslanec a ministr financí.

V únoru 2021 pro DVTV potvrdil, že kandidaturu nevylučuje. „Nevylučuji naprosto žádné volby kromě těch parlamentních v roce 2021. A to ne proto, že bych o tom přemýšlel a zatím nebyl rozhodnut, nýbrž proto, že jsem o tom zatím přemýšlet nezačal,“ uvedl.

V zápětí doplnil, že se prozatím ani nerozhodl, zda se danou možností zabývat vůbec začne.

Je zakladatel liberální středopravicové strany TOP 09.

Alena Schillerová

Alena Schillerová (* 18. března 1964), právnička, poslankyně a ministryně financí v demisi nepopírá, že by se mohla ucházet o post prezidentky republiky. V září 2021 tvrdila, že má nyní ale jiné starosti.

Miroslava Němcová

Politička, pražská senátorka a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (* 17. listopad 1952) je prý stále rozhodnutější o své možné kandidatuře na funkci prezidentky.

V červnu 2021 prohlásila, že nic konkrétnějšího si zatím nepřeje sdělit a situaci vyhodnotí i podle toho, jakou podporu bude mít od politických stran, zejména tedy koalice Spolu.

Michael Kocáb

Michael Kocáb (* 28. července 1954) je hudební skladatel, občanský aktivista, bývalý poslanec PČR a ministr pro lidská práva a národnostní menšiny.

„Přemýšlím, že bych do toho tentokrát šel. Byl bych schopný zvednout hodnoty, za které jsme bojovali v roce 1989. Jsem si jistý, že takových politiků moc nebude,“ řekl v listopadu 2019 v rozhovoru pro Impuls. O kandidatuře prý ještě nemá úplně jasno.

Od 80. let minulého století patří také k nepřehlédnutelným postavám české hudební scény. Proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. Po 17. listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.

Karel Janeček

O kandidatuře matematika, filantropa a podnikatele Karla Janečka (* 26. července 1973) se zatím spíše spekuluje. Dle dvou nezávislých zdrojů serveru Lidovky o kandidatuře jen uvažuje.

Janeček přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Založil i Nadační fond proti korupci.

Jana Bobošíková

Moderátorka, politička a bývalá europoslankyně Jana Bobošíková (* 29. srpna 1964) si začala dokonce už domlouvat podporu u poslanců. Potřebuje od nich alespoň dvacet podpisů, aby mohla kandidovat. V říjnu 2021 se však nechala slyšet, že si ještě není jistá, zda se klání o post prezidenta zúčastní. 

Lenka Bradáčová

Lenka Bradáčová (* 1. března 1973) je právnička, pražská vrchní státní zástupkyně a bývalá prezidentka Unie státních zástupců České republiky. 

O její kandidatuře se hodně uvažuje. Přístup Bradáčové je ale vlažný: „Ony úvahy, jak říkáte, mě mohou těšit. To je ale vše, co vám mohu z pozice vrchní státní zástupkyně na otázku (prezidentské kandidatury – pozn red.) odpovědět,“ řekla v prosinci 2019 pro Seznam Zprávy.

Vladimír Dlouhý

Prezident Hospodářské komory a bývalý ministr hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (* 31. července 1953) svou kandidaturu zatím zvažuje.

Sdělil to v rozhovoru pro server Novinky pár dní po tom, co prezident Miloš Zeman v říjnu 2019 na televizi Barrandov prohlásil, že byl vhodným kandidátem levice.

Do boje o prezidentský úřad vstoupil už v roce 2013. Jeho kandidaturu ale po ověření podpisů na petičních arších Ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat pro nedostatečný počet podpisů.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (- 12. listopadu 1967) o kanditaře mimo jiné též uvažuje. Sdělil to v březnu 2021 pro internetový pořad Prostor X, přičemž podotkl, že pokud by podporu cítil, jeho úvahy nad možnou kandidaturou by ještě zesílily.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová (* 15. září 1976) je právnička, bývalá ministryně školství, poslankyně. Pro server XTV se nechala v listopadu 2020 slyšet, že kandidaturu zvažuje: „Já se vám tedy přiznám a bude to skandální přiznání téměř v přímém přenosu. Není to vyloučeno.“

Proslula zejména prosazováním inkluze, která se ale v praxi stala dosti problematickou a kritizovanou.

Danuše Nerudová

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (* 4. ledna 1979) pro server Lidovky uvedla, že o kandidatuře uvažuje: „V tuto chvíli jsem rektorkou univerzity, což je práce, které se věnuji na 100 procent. Ale ano, o té věci přemýšlím. A až přijde čas, učiním rozhodnutí,“ řekla Nerudová.

Působí i jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a jako vědkyně se věnuje otázkám rovného postavení mužů a žen, dlouhodobě udržitelnému důchodovému systému a jeho financování.

Autor: František Mühlfeit

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video