David Navrátil: ČNB je jako kuchař, který zapomněl na vlastní kuchařku | E15.cz

David Navrátil: ČNB je jako kuchař, který zapomněl na vlastní kuchařku

David Navrátil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Česká národní banka (ČNB) je odhodlaná zastavit inflaci prostřednictvím prudkého zchlazení ekonomiky za každou cenu. Proč za každou cenu? Protože se z ČNB stal puristický inflační cílovač.

V zápise z prosincového jednání bankovní rady můžeme například číst: „J. Rusnok oponoval, že přestože vnější nákladové tlaky měnová politika ČNB přímo neovlivní, nemůže ani na ně nereagovat, a to vzhledem k jejich potenciálu ovlivnit domácí cenový vývoj.“ Přitom tak puristická ČNB v minulosti nebyla. Centrální banka na svých stránkách popisuje, co je inflační cílování. A spolu s tím definuje institut výjimky z plnění inflačních cílů.

„K potřebě uplatňovat výjimky z plnění inflačního cíle vedou v režimu cílování inflace velké nárazové změny exogenních faktorů (jedná se zejména o šoky na straně nabídky), jež jsou zcela či ve značné míře mimo dosah opatření měnové politiky centrální banky. Snaha udržet inflaci v cíli by za těchto okolností mohla vyústit v nežádoucí výkyvy hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Pokud takový šok odchýlí předpokládanou inflaci od cíle, ČNB na jeho primární dopady nereaguje. Využije výjimky ze svého závazku plnit inflační cíl a akceptuje takto způsobené přechodné odchýlení prognózy a následně i budoucí inflace od cíle,“ popisuje ČNB.

Očima guvernéra: Kdy skončí inflace?

Video se připravuje ...

Zvýšení úrokových sazeb z nuly na neutrální úroveň 2,5 až tři procenta bylo v pořádku. Ale záměr zvyšovat sazby k pěti procentům už může vyvolat zbytečné náklady v podobě dopadu na firmy a domácnosti. V situaci, kdy více než polovinu inflace ovlivňují nabídkové faktory. Nabídkové faktory, které lze podle pravidel ČNB výjimkovat.

Centrální banka odhaduje, že každé zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod sníží inflaci o 0,4 procenta se zpožděním dvou let. Ale zároveň do roka sníží růst průmyslu o čtyři procentní body. Nadměrné zvýšení sazeb tak může způsobit ony „nežádoucí výkyvy HDP a zaměstnanosti“, jichž se chtěla kdysi centrální banka vyvarovat.

Vysoké ceny energií samy o sobě způsobí „výkyv HDP a zaměstnanosti“. Analytik České spořitelny Radek Novák spočítal, že pokud cena plynu na burze zůstane třikrát vyšší a cena elektřiny dvakrát vyšší proti jaru 2021, pro českou ekonomiku to bude znamenat vyšší náklady o 270 miliard korun. To představuje čtyři procenta HDP. Jen u domácností jde o nárůst výdajů o zhruba 85 miliard korun, tedy asi tři procenta spotřeby domácností.

Ceny energií tak představují výrazný nákladový šok, který se projeví v ochlazení spotřeby a ekonomiky. Vedou ale i ke zvýšení inflace, na které ČNB chce reagovat růstem sazeb, což má za cíl dál ekonomiku ochladit. ČNB ví, že posílení koruny v reakci na vyšší sazby je nejsilnější kanál, jak může snížit inflaci.

Poté co opadla obava na globálních trzích, že omikron způsobí další lockdown ekonomik, začaly posilovat měny rozvíjejících se ekonomik. To pomohlo během pár týdnů posílit kurz koruny k euru o více než jednu korunu. Jednoduché pravidlo říká, že posílení o jednu korunu má podobný potenciál snížit inflaci jako zvýšení sazeb o jeden procentní bod. Jinými slovy ekonomika se snaží poprat s vysokým nárůstem cen energií, pohonných hmot a dodávek materiálů ze zahraničí.

Ekonomika to zvládne, ale za cenu škrtů a omezení výroby, investic a spotřeby. K tomu přidejme silnou korunu s nejvyšším potenciálem snížit inflaci. Proto není potřeba hnát sazby k pěti procentům jen proto, abych dokázal, že cenovou stabilitu beru vážně. Protože pak bude ČNB obtížně vysvětlovat, proč už ve druhé polovině roku plánuje snižovat úrokové sazby.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery