Stát hned tak peníze od ČNB neuvidí. Napřed musíme uhradit ztráty, říká guvernér Rusnok

Video placeholde

Úlohou devizových rezerv České národní banky není placení výdajů státu, a to ani financování specifických projektů typu penzijní reformy. V pořadu deníku E15 Očima guvernéra to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Vymezil se tak mimo jiné proti některým nápadům, podle nichž by měla centrální banka agresivněji investovat své rezervy, aby dosahovala vyšších výnosů a ty následně posílala do státního rozpočtu či je jinak poskytla k využití vládě.

Objem devizových rezerv centrální banky dosahoval ke konci minulého roku zhruba 152 miliard eur. Na tak vysokou úroveň se dostaly především díky letům 2013 až 2017, kdy ČNB ve snaze zvýšit inflaci a podpořit ekonomiku uměle oslabovala kurz měny obrovskými nákupy eur za nově vytvářené koruny.

„V našem případě jsou devizové rezervy tak velké, že můžeme říct, že s jistou částí, třeba s polovinou či šedesáti procenty, je možné zacházet v dlouhodobějším horizontu a mít na paměti i jejich výnosovou funkci. Zde už máme poměrně značný podíl investic do akcií,“ řekl guvernér.

Upozornil, že vysoké devizové rezervy jsou důležité pro případ, že by ČNB musela zasáhnout na obranu české měny. „Robustní devizové rezervy jsou pro zemi s vlastní měnou velice žádoucí. Je to určitý atomový kufřík,“ uvedl. 

Jít kvůli dosažení vyšších výnosů do většího rizika, a tedy zvýšit podíl devizových rezerv zainvestovaných do akcií, navrhuje například člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Jeho vizí je dokonce vybudování státního investičního fondu, který by spravovala ČNB a jenž by z vydělaných peněz financoval důchodovou reformu. Pomoci s takovým plánem by, jak nedávno řekl serveru iDnes, měly i devizové rezervy.

Podle názoru guvernéra však už nyní patří ČNB mezi ty centrální banky, jejichž investiční profil je méně konzervativní. Konkrétně podíl investic do akcií může činit až pětinu investičního portfolia. Většinu tvoří bezpečné dluhopisy například cizích vlád.

„Rozhodně není cílem, aby se centrálním banka stala nějakým trvalým donorem státního rozpočtu, či dokonce řešila financování specifických projektů typu penzijní reformy,“ poznamenal Rusnok.

Jako jeden z hlavních důvodů uvedl, že výnosy ČNB z investovaných devizových rezerv se nedají naplánovat na dlouhou dobu dopředu. „Naše výnosy v korunách jsou stále navázány na vývoj kurzu měny, protože naše aktiva jsou z nějakých 95 procent v zahraničních měnách,“ řekl šéf bankovní rady. „Takže když nám koruna posílí, jako tomu bylo třeba na konci minulého roku, tak v účetních knihách zaznamenáváme v korunách ztrátu. A to se může kdykoli v budoucnu zopakovat,“ dodal.

Kvůli posilování koruny byla loni ČNB ve ztrátě 37,5 miliardy korun. O rok dříve naopak díky oslabení koruny pod vlivem krize způsobené pandemií dosáhla kladného výsledku 91,7 miliardy korun. A za rok 2019 činil zisk centrální banky 57,9 miliardy korun.

Na jaře 2020 po příchodu pandemie Michl dokonce navrhoval, aby banka poslala polovinu zisku z předešlého roku do státního rozpočtu. Tento nápad se však neujal – zisk byl jako v jiných letech použit na uhrazení ztrát předchozích let.

Kumulovaná ztráta ČNB po minulém ztrátovém roce dosahuje okolo osmdesáti miliard korun – podle Jiřího Rusnoka tak v nejbližších letech nepřipadá posílání peněz do státního rozpočtu v úvahu. 

„Musíme napřed uhradit naše kumulované ztráty, které jsou výsledkem měnové politiky,“ uvedl. „Pak můžeme začít plnit rezervní fond, jak nám zákon předepisuje. A pak teprve můžeme uvažovat o nějakých příspěvcích či dividendách státu,“ dodal s tím, že v nejbližších letech by měla koruna kvůli přibližování ekonomické úrovně Česka vyspělým zemím dále posilovat, což povede k dalším ztrátám ČNB.

Nevyloučil ale, že se může situace změnit. „V budoucnu by ČNB mohla vyplácet dividendu státu, až se posilování koruny zastaví a bude uhrazena kumulovaná ztráta,“ poznamenal.

Posílání peněz z centrální banky by v současnosti navíc bylo podle Rusnoka problémové i z hlediska domácího a evropského práva. „Nesmíme financovat standardní výdaje státu. A tam bezesporu i výdaje na důchody patří. To už je měnové financování a to je zapovězené našimi i evropskými zákony,“ upozornil guvernér.