Sledování letošního zápasu o podobu státních financí na příští rok začíná být docela zábavné. Všichni zúčastnění si uvědomují, že se jedná o volební rozpočet. Šéfové rezortů, kteří na stranických kandidátkách vesměs stojí na předních místech, tudíž bojují o peníze jako lvi.
A narážejí na neoblomného strážce státní kasy, který na rozdíl od nich ohlásil odchod z aktivní politiky – neústupnost si tedy může dovolit. Otázka ale je, jestli je skutečně tak zásadový, jak říká.
Z rozhodující červencové prognózy hospodářského růstu vydané ministerstvem financí lze vyčíst, že v nynějším rozpočtovém návrhu jsou příjmy státu podseknuté zhruba o 30 miliard korun. Ne že by to měl být povel k rozhazování. I navržený 50miliardový schodek je při rostoucí ekonomice trestuhodný.
Přesto může být motivací současného ministra financí i něco jiného než šetrnost. Třeba uhájení příjemného finančního polštáře pro budoucí kabinet. Který, jak členové hnutí ANO doufají, povede jejich šéf.
