Případ senátora Františka Čuby, kterého už skoro rok nikdo neviděl v práci, je uzavřen. Předseda Čubova senátorského klubu Jan Veleba řekl, že když už slušovický vizionář nemůže vrátit senátorský plat, alespoň do konce měsíce zavede v bance trvalý příkaz, jímž svou výplatu přesměruje na nějakou organizaci, která se stará o mládež.
Jeden by si myslel, že Velebovi uniklo to hlavní, co je na Čubově dlouhé absenci nepříjemné – to nejsou peníze, nýbrž fakt, že senátor nevykonává práci, k níž byl vybrán v demokratických volbách. To se trvalým příkazem věru vyřešit nedá. To by se dalo, není-li možné se ani po roce do práce vrátit, vyřešit jen složením mandátu.
Z toho by ale zase plynula ztráta mnoha prebend pro Velebu, jemuž by se ztrátou jednoho člena pod rukama rozpadl jeho senátorský klub. Setrvání nejprogresivnějšího z jezeďáků v horní komoře zkrátka není jen otázkou obecného vkusu, ale také otázkou zcela konkrétního pohodlí. Co je důležitější, je celkem zjevné.
