Že se časy mění, zpíval nobelista Bob Dylan už v polovině šedesátých let, ale od té doby nemusel svůj velehit stáhnout z repertoáru. Nemusí ani dnes. Generační poselství z písně trochu vyprchalo, ale o tom, že se na nás valí nová doba ve smyslu politickém, není pochyb. Skvělou ukázkou je dění za Atlantským oceánem.
V Americe kvůli volební vzpouře proti elitám, establishmentu a Wall Street končí letitá nadvláda tradičních elitních politických rodin. Paradoxně ji nahradí nadvláda elit ekonomických namíchaných s představiteli establishmentu, vláda korporací a miliardářů.
Po exponentovi Goldman Sachs na ministerstvu financí se ministrem zahraničí se stane šéf ExxonMobilu Rex Tillerson. Krom jiného velký přítel Ruska. Ovládá firmu, jejíž obrat je vyšší než nominální HDP Finska; ExxonMobil je tímto pohledem 43. největší ekonomikou na světě.
Zdá se, že realita překoná nejdivočejší sny Andreje Babiše. Za oceánem se bude stát řídit jako firma. Velká firma. Nebo spíš syndikát. Časy se mění.
