Vypadá to, že komunisté sehráli kolem schvalování rozpočtu svoji oblíbenou politickou hru. Aby nakonec podpořili vládu výměnou za drobný ústupek.
Pravidla jsou daná. Nejdříve dělat cavyky s podporou, zároveň žádat změny, pak ustoupit a vyprostit si alespoň přesměrování zlomku prostředků na nějakou vybranou oblast. Třeba na sociální služby, protože to zní nejvíce „lidsky“.
Alespoň takhle se dá číst nejnovější změna postoje KSČM, jak ji ve čtvrtek signalizovala jejich šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.
Komunisté sice žádali spíše symbolické seškrtání astronomického rozpočtového deficitu z 500 na 450 miliard, ale už od počátku bylo jasné, že samotná finanční stránka problému je jim jedno. Sarkasticky řečeno, bylo by nefér KSČM podezřívat z toho, že chtějí šetřit, omezit utrácení a snad se i chovat odpovědně.
Jejich voličské preference klesají, šikovné polovládní angažmá voliči nedoceňují a na podzim je čeká volba vedení. Takže letos bylo ještě více než kdy jindy potřeba ukázat, že kontaminace vládní mocí má i reálné dopady. Neboli že navzdory vystoupení z protestního stínu a tristnímu volebnímu výsledku dokážou mít vliv na chod státu. V tomto případně na jeho neuralgický bod, tedy finance.
Licitovaná se ale hrála i na jiných frontách. Jistou ochotu zvážit podporu rozpočtu dávali najevo lidovci a piráti, což ministryně financí Alena Schillerová neopomíjela připomínat. Bylo zjevné, že hlavním adresátem těchto poselství je strana srpu, kladiva a třešní.
Hra o rozpočet ještě není dohraná. Leccos se může do úterka, kdy se dostane na pořad jednání Poslanecké sněmovny, zvrtnout. Protože ještě pořád je o co hrát. Fakt, že příští roky bude stát před sebou valit břímě až zbytečně velkého schodku, je ale už prakticky daný. I kdyby se z něj nakrásně pár jednotek či snad desítek miliard škrtlo.
A komunisté budou moc říkat, že oni jediní s tím dokázali něco udělat. Teď jen, jestli jim to k něčemu bude…
