Černošický pokus o pranýřování Andreje Babiše kvůli podezření ze střetu zájmů už od počátku vypadal trochu zvláštně. Irelevantně (místní úřad vs. předseda vlády), úsměvně (taková povedená politická taškařice) či dokonce donkichotsky. Byť formálně byl v pořádku – premiér jakožto průhonický rezident pod tamní úřad s rozšířenou působností spadá.
Z původně vyměřené pokuty sice nyní po zásahu Středočeského kraje sešlo, přesto tento zdánlivě malicherný případ ukázal na dvě pozoruhodné věci.
Jednak je to samotný způsob „osvobození“. O předsedovi vlády rozhodovali úředníci kraje, jehož vedení kopíruje podobu kabinetu – v radě sedí zástupci Babišova hnutí ANO společně s ČSSD, záda jim kryjí komunisté. Takže i kdyby bylo jejich rozhodování stokrát správné, vždy tu bude logické podezření z podjatosti, neboli ze střetu zájmů na druhou. Což je obecný problém Andreje Babiše kvůli šíři jeho politických, byznysových a mediálních aktivit.
A za pozornost jako vždy stojí i způsob, jakým Andrej Babiš formuloval svoji reakci. „Já jsem postupoval podle tohoto zákona, takže nemůžu mít žádný střet zájmů,“ uvedl s odvoláním na „lex Babiš“, jak obecnou právní normu proti střetu zájmů s ublíženeckou radostí nazývá. Nikdo mu nemůže brát právo si myslet, že je nevinný, ani právo se proti různým nařčením bránit. U zdrženlivějšího politika by ale člověk čekal formulace jako „věřím, že jsem nic špatného neudělal, takže se dal takový verdikt čekat“ a podobně. Jenže toto je Andrej Babiš. Hraje si na soudce nad sebou samým, a to nejen v tomto případě.
Detailem hodným zaznamenání je také to, že podnět k černošskému úřadu označuje za „udání“, jeho iniciátory z Transparency International za „zkorumpovanou neziskovku“ (holt už jej také začali kritizovat) a Piráty za „udavače“. Zlí jazykové by mohli podotknout, že posedlost udavačským cejchováním je Andreji Babišovi blízká vzhledem k jeho minulosti. Spíše jde ale o jeho nazírání světa: kdo si dovolí zpochybnit jeho konání či jde proti jeho zájmům, je automaticky častován těmi nejhoršími slovy.
Verdikt v černošské kauze je pro premiéra vlastně druhým zadostiučinění v řadě. Nedávno pražští žalobci zastavili jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo, teď byl očištěn i v případě střetu zájmů, byť po diskutabilním rozhodnutí zavánějícím metodou „malá domů“. A i zde šlo o velmi subjektivní vidění věci – šlo o úhel nazírání, argumenty by se daly najít i použít také opačné. A i když černošský pokus skončil nezdarem a Andreji Babišovi ve finále vlastně dodal munici, nebyla to marná snaha. Ať už vzhledem k expozici poměrů ve vedení Středočeského kraje či zmíněného premiérova slovníku.
Takže i premiérovi odpůrci si vlastně nakonec přišli na své. Byť těšit je ve finále může jen to, že venku je hezky.
