Jakub Horák: Žádná tečka za tečkou se v nejbližší době konat nebude

Očkování. Ilustrační foto

Očkování. Ilustrační foto Zdroj: David Malík

Kampaň „Udělejme tečku za koronavirem“ získala zlato v soutěži EFFIE o nejefektivnější reklamu, kterou pořádá Asociace komunikačních agentur. U měření efektivity jakýchkoli kampaní je samozřejmě vždy třeba brát v úvahu celý marketingový mix zvaný odborně 4P, který kromě propagace tvoří i produkt, místo prodeje (place) a cena (price). Často ani ta nejlepší kampaň nemůže pomoci zboží, které je předražené, špatně distribuované nebo pokulhává za srovnatelnou konkurencí na trhu. 

V případě vakcíny byla cena zdarma, distribuce ve veřejných očkovacích centrech i prostřednictvím praktických lékařů přijatelná. Problémem byl produkt samotný, který se stal předmětem masivních spekulací a dezinformací – a tady hraje kampaň roli klíčovou. Současná proočkovanost je 71 procent dospělé populace – jestli je to úspěch, nebo ne, to ponechávám na rozhodnutí zdravotnických expertů.

Nešťastný je samotný slogan, který evokuje, že očkování epidemii ukončí. Namísto toho dnes slyšíme nejen o posilující dávce, ale i o dávce čtvrté, či dokonce páté. Bizarní je to zejména v případě jednorázové vakcíny Janssen od společnosti Johnson & Johnson, která má po půlroce třináctiprocentní účinnost proti infekci a posilující dávku vyžaduje už po dvou měsících. To však lze těžko klást za vinu agentuře.

Vždyť ještě v březnu prohlásil ministr zdravotnictví Blatný, že „ten, kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí“. Odborná veřejnost sice proti tomu protestovala už tenkrát, ale jeho výrok dodnes koluje po sítích odpíračů očkování a představuje pro ně důkaz, že stát v lepším případě neví, co dělá, a v tom horším případě lže lidem.

Můžete donekonečna vysvětlovat, že tehdy ještě nikdo nevěděl o příchodu varianty delta, rozpor mezi tvrzením ministra zdravotnictví a realitou prostě bije do očí. Řečí čísel však kampaň úspěšná byla. Podle březnového průzkumu agentury Nielsen se určitě chtělo nechat očkovat 28 procent lidí a „spíše ano“ odpovědělo 23 procent Čechů. Vakcínu určitě nechtělo 16 procent, „spíše“ nechtělo 12 procent a 16 procent nevědělo. Definitivně rozhodnuto tak nebylo 51 procent lidí.

Můžeme se samozřejmě tázat, zda za změnou postoje stála kampaň nebo zpravodajství o epidemii obecně. Tváří v tvář dalšímu lockdownu, kterému předchází uzavírání restaurací po 22 hodině pro očkované i neočkované, je však jedna věc jistá – žádná tečka se pro nejbližší dobu nekoná.

Autor je spisovatel a marketér