Jan Stuchlík: Kruh se uzavřel

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Rasch Jan/Euro

Možná je to kapitulace, možná jenom taktické přeskupení sil. Před necelými třemi roky se z Czech Coalu vyčlenila Litvínovská uhelná s lomem ČSA. K němu si koupila ještě elektrárnu Chvaletice a přejmenovala se na Severní energetickou. Jan Dienstl, který firmu vlastní spolu s Pavlem Tykačem a Tomášem Fohlerem, ještě týž rok dostal na strojírenském veletrhu cenu za Počin roku za přínos rozvoji průmyslu a regionů. Slíbil velké věci. A ty se začaly dít.

Rusnokova úřednická vláda otevřela otázku prolomení uhelných limitů. Agendu převzala i ta Sobotkova, která už byla pod tlakem dobře organizovaných Dienstlových odborářů. Jenže nakonec další těžbu v ČSA odmítla.

Teď Fohler z firmy odchází. Když prý není uhlí, není co řídit a rozvíjet. Dienstl zatím zůstává. A hodlá přesunout firmu zpátky pod křídla Tykačova Czech Coalu. „Rozhodli jsme se spojit síly, v rámci jedné skupiny můžeme zmírnit dopady rozhodnutí vlády na zaměstnance a region,“ míní Dienstl. Přitom vlastnicky Tykač s Dienstlem síly nikdy nerozpojili. Nechce se věřit, že by oba tak snadno složili zbraně.

Vláda neřekla, že se k limitům nesmí některý z příštích kabinetů vrátit. Uhelná hra pro oba skončit nemusí. Možné ale také je, že oba bitvu o limity odpískali už dávno. Představa, že by se k uhlí za miliardy probojovávali přes tuhý jiřetínský odpor, není nejspíš lákavá ani pro tak ostřílené hochy.