Ve sledování životních osudů lidí, které koronakrize existenčně postihla, se Němci nevyhýbají nikomu, ani prostitutkám. Jejich příběhy lze zachytit v novinách i ve veřejnoprávní televizi. Zájem televize veřejné služby je pochopitelný, je to ve veřejném zájmu, a to z mnoha důvodů.
Prostituce je v Německu legální povolání, prostitutky jsou většinou samostatně výdělečné podnikatelky, které platí pojištění a daně. V branži oficiálně podniká kolem 30 tisíc žen, které si ke své práci pronajímají obytné prostory. Jejich provozovny se obvykle koncentrují v jedné části města, kam může bez problému zajít každý, kdo má o sexuální služby zájem. Tedy mohl zajít, teď už to tak jednoduché není.
V Bavorsku jsou dodnes nevěstince zavřené, i když oficiální zákaz prostituce vydán nebyl. V Berlíně a v jiných městech už má legální prostituce zase od úřadů zelenou, provozovatelky těchto služeb ale musejí dodržovat přísná hygienická opatření. Ta jsou stejná jako všude jinde, rouška, dezinfekce, bezpečný odstup. Jenže jak dodržovat bezpečný odstup při prodávání sexuálních služeb, které jsou dotykové a nelze je provozovat s odstupem, pokud se tedy neprodává sex virtuálně po internetu.
Kromě používání kondomu, který byl samozřejmostí už v dobách bez korony, a zákazu polibků využívají ženy rafinovaného zahalení v orientálním stylu a různé typy masek a roušek. Problém ale nastává s trasováním případných nakažených virem. Kdo jen tak úřadům přizná, že kromě práce a baru s kamarády byl také u prostitutky?
A ještě jedna věc zůstává ve stínu: pomáhá stát i tomuto druhu podnikání, který kvůli koronakrizi musel ze dne na den kompletně přerušit činnost? Podnikání je to legální a kdo platí daně, měl by od státu dostat pomoc stejně jako ostatní.
Autor je spolupracovník redakce
