Koronavirová pomoc menším německým firmám vázne | E15.cz

Koronavirová pomoc menším německým firmám vázne, je pomalejší než v Česku

Menší německé firmy čekají na státní pomoc často velmi dlouho
Menší německé firmy čekají na státní pomoc často velmi dlouho
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Pouhé jedno procento částky určené na úvěry pro podnikatele postižené opatřeními proti koronaviru vyčerpaly německé firmy během dvou měsíců existence státního podpůrného fondu. Do programu, kde je menším a středním firmám na pomoc z nejhoršího připraveno 24,6 miliardy eur, se podle vládních údajů zapojilo 38 600 firem, které získaly překlenovací úvěry za pouhých 248 milionů eur.

V Německu je tři a půl milionu podnikajících malých a středních firem, vláda očekávala, že na pomoc od státu dosáhne alespoň každá pátá společnost, tedy 700 tisíc subjektů. V programu se na ně myslí pomocí do výše 150 tisíc eur, které lze čerpat po dobu tří měsíců.

Vláda, kterou za pomalý postup při udělování státní pomoci menším a středním firmám kritizuje levicová i liberální opozice, už slíbila, že prodlouží program až do konce roku, aby si o pomoc mohl říct opravdu každý, kdo ji potřebuje.

Hlavní problém v pomalém čerpání pomoci je stejný jako v Česku, kde lze prostřednictvím fondů COVID získat úvěry se státní zárukou v objemu přes 516 miliard korun. Zatím byly, dle dat ČNB z 21. srpna, vyčerpány úvěry ve výši 19,1 miliardy korun a k penězům se dostal jen zlomek žádajících firem.

I Němce nejvíce trápí přílišná administrativa, tedy složitá procedura a malé úřednické kapacity pro odbavení pomoci. Stát je při prověřování skutečného dopadu koronakrize na jednotlivé společnosti nejenom pečlivý, ale často příliš přísný, tvrdí opoziční poslanci ze strany Zelených i z liberální FDP. Po ministru hospodářství Peteru Altmaierovi (CDU) proto žádají rychlé odstranění byrokratických překážek při čerpání pomoci, které znemožňují rychlejší konjunkturu v sektoru menších a středních německých firem.

Německo se zvedá z vypnutí ekonomiky v březnu a dubnu jen pozvolna. Svědčí o tom mimo jiné i počet firem, které i po šesti měsících od začátku krize ještě čerpají státní asistenci ve formě kurzarbeitu, kdy lidé nepracují a zůstávají doma za 60 procent, respektive 67 procent platu (vyšší sazbu mají zaměstnanci s dětmi).

Mnichovský ekonomický institut Ifo uvedl, že kurzarbeit v srpnu využívalo ještě 37 procent firem, zatímco v červenci to bylo 42 procent společností. „Počet firem, které čerpají kurzarbeit, stále klesá, i když je jich ještě pořád dost,“ shrnul situaci Sebastian Link, odborník Ifo na pracovní trh.

Nejvíce se kurzarbeit podle údajů Ifo využívá v průmyslu, kde je do něj zapojeno 53 procent firem (v červenci 57 procent), ve službách je to 33 procent a v obchodě už jen 26 procent společností. Nejméně po kurzarbeitu sahá stavebnictví, kde je v Německu zaměstnáno 720 tisíc lidí. Kurzarbeit tu v srpnu využívalo jen sedm procent stavebních firem.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video