Koronavirová pomoc menším německým firmám vázne, je pomalejší než v Česku
Pouhé jedno procento částky určené na úvěry pro podnikatele postižené opatřeními proti koronaviru vyčerpaly německé firmy během dvou měsíců existence státního podpůrného fondu. Do programu, kde je menším a středním firmám na pomoc z nejhoršího připraveno 24,6 miliardy eur, se podle vládních údajů zapojilo 38 600 firem, které získaly překlenovací úvěry za pouhých 248 milionů eur.
V Německu je tři a půl milionu podnikajících malých a středních firem, vláda očekávala, že na pomoc od státu dosáhne alespoň každá pátá společnost, tedy 700 tisíc subjektů. V programu se na ně myslí pomocí do výše 150 tisíc eur, které lze čerpat po dobu tří měsíců.
Vláda, kterou za pomalý postup při udělování státní pomoci menším a středním firmám kritizuje levicová i liberální opozice, už slíbila, že prodlouží program až do konce roku, aby si o pomoc mohl říct opravdu každý, kdo ji potřebuje.
Hlavní problém v pomalém čerpání pomoci je stejný jako v Česku, kde lze prostřednictvím fondů COVID získat úvěry se státní zárukou v objemu přes 516 miliard korun. Zatím byly, dle dat ČNB z 21. srpna, vyčerpány úvěry ve výši 19,1 miliardy korun a k penězům se dostal jen zlomek žádajících firem.
I Němce nejvíce trápí přílišná administrativa, tedy složitá procedura a malé úřednické kapacity pro odbavení pomoci. Stát je při prověřování skutečného dopadu koronakrize na jednotlivé společnosti nejenom pečlivý, ale často příliš přísný, tvrdí opoziční poslanci ze strany Zelených i z liberální FDP. Po ministru hospodářství Peteru Altmaierovi (CDU) proto žádají rychlé odstranění byrokratických překážek při čerpání pomoci, které znemožňují rychlejší konjunkturu v sektoru menších a středních německých firem.
Německo se zvedá z vypnutí ekonomiky v březnu a dubnu jen pozvolna. Svědčí o tom mimo jiné i počet firem, které i po šesti měsících od začátku krize ještě čerpají státní asistenci ve formě kurzarbeitu, kdy lidé nepracují a zůstávají doma za 60 procent, respektive 67 procent platu (vyšší sazbu mají zaměstnanci s dětmi).
Mnichovský ekonomický institut Ifo uvedl, že kurzarbeit v srpnu využívalo ještě 37 procent firem, zatímco v červenci to bylo 42 procent společností. „Počet firem, které čerpají kurzarbeit, stále klesá, i když je jich ještě pořád dost,“ shrnul situaci Sebastian Link, odborník Ifo na pracovní trh.
Nejvíce se kurzarbeit podle údajů Ifo využívá v průmyslu, kde je do něj zapojeno 53 procent firem (v červenci 57 procent), ve službách je to 33 procent a v obchodě už jen 26 procent společností. Nejméně po kurzarbeitu sahá stavebnictví, kde je v Německu zaměstnáno 720 tisíc lidí. Kurzarbeit tu v srpnu využívalo jen sedm procent stavebních firem.
