Restriktivní opatření vlád, zavedená kvůli pandemii koronaviru, mají citelný dopad na mezinárodní pracovní trh. V mnoha státech vyšplhala nezaměstnanost na nejvyšší čísla od velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Odborníci navíc očekávají, že na podzim 2020 se situace na trhu práce ještě výrazně zhorší. Například v cestovním ruchu je celosvětově ohroženo 120 milionů míst. „Těžce postiženy budou rozvíjející se země a hlavně ženy,“ upozorňuje zpráva, kterou tento týden vydala OSN.
Zavřené hranice, poloprázdné restaurace, odložené festivaly a zrušené lety. To všechno představuje masivní šok pro světové ekonomiky. Počet lidí bez práce v posledních měsících v globálním měřítku zřetelně stoupl. Brzy však může být shánění nového zaměstnání ještě obtížnější.
S blížícím se koncem letních brigád a státních podpůrných programů nás na trhu práce nepochybně čeká hodně náročný podzim. „Pro Evropskou unii je predikován nárůst nezaměstnanosti na zhruba devět procent, přičemž v červnu činila sedm procent,“ uvádí Michaela Buchtová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Nejhůře postiženy budou podle odborníků státy, co už dlouhodobě vykazují vyšší míru nezaměstnanosti a které současně byly na jaře nejvíce zasaženy nákazou covid-19. „Ohrožené jsou rovněž země silně orientované na cestovní ruch. Konkrétně se to týká Španělska, Řecka a do určité míry Itálie,“ vypočítává Miroslav Novák, analytik z firmy Akcenta. „Další skupinou jsou země, které naopak mají pracovní trh poměrně flexibilní a kde není až tak vysoká ochrana pracovního trhu - jedná se především o pobaltské republiky,“ dodává Novák.
Velmi tvrdě koronavirus dopadl ale třeba i na Spojené státy americké. V nejsilnější ekonomice světa přišlo jen v týdnu mezi 10. a 16. srpnem o práci 135 tisíc lidí. Celkový počet nezaměstnaných v USA tak přesáhl jeden milion osob. Například největší americká letecká společnost American Airlines plánuje v říjnu propustit nejméně 19 tisíc zaměstnanců, což je 30 procent její pracovní síly.
S nedostatkem práce se potýká také Velká Británie, kde situaci navíc ztěžuje blížící se brexit. Jak uvedla agentura Bloomberg, „řada britských firem se nestíhá připravit na vystoupení z Evropské unie, protože je pandemie připravila o všechny finanční rezervy“. Mezi březnem a červencem 2020 zde přišlo o zaměstnání na 730 tisíc lidí. Dalších půl milionu osob je uměle udržováno v zaměstnaneckém poměru díky podpůrnému státnímu programu Furlough. Ten má být ovšem v říjnu ukončen.
Udržet nezaměstnanost na nízkých hodnotách pomocí státních podpor se pokouší rovněž Německo. Koalice kancléřky Angely Merkelové v úterý schválila, že do takzvaného kurzarbeitu investuje dalších 10 miliard eur. Tento krok má ochránit pracovní místa až do konce roku 2021. „Jelikož jsme jednali rychle a komplexně, Německo proplulo krizí mnohem lépe než mnohé jiné země. Teď je důležité stabilizovat ekonomiku,“ řekl k tomu Olaf Scholz, německý ministr financí.
Česká republika si v daném ohledu aktuálně stojí velmi dobře. Podle údajů Eurostatu je momentální míra nezaměstnanosti na 2,6 procenta, tedy dokonce nejnižší v celé Evropské unii. I u nás nicméně lze na podzim očekávat zhoršení.
„Nejohroženější jsou sektory cestovního ruchu a pohostinství. Zatímco v pohostinství lze očekávat vlivem obnovené domácí spotřeby oživení, v cestovním ruchu k němu bude docházet pomaleji,“ tvrdí Michaela Buchtová. V klidu mohou naopak zůstat například zaměstnanci IT a část veřejného sektoru, třeba zdravotníci a záchranné složky.
„Pro nadcházející čtvrtletí bude klíčové vnést transparentnost a předvídatelnost do toho, jakým způsobem a za jakých podmínek by evropské vlády opětovně zaváděly restriktivní opatření tak, aby se v tom podniky a veřejnost byly schopny orientovat a vše neprobíhalo tak živelně jako v březnu,“ naznačuje možné řešení Miroslav Novák. „Zásadní bude v tomto směru i koordinace v rámci EU,“ uzavírá.
