🎧 Malé půjčky pod tlakem. Nový strop může změnit celý trh, varuje zástupce nebankovního trhu
- Stát chce přísněji regulovat malé nebankovní půjčky.
- Zástupci trhu varují, že část lidí tím může ztratit legální zdroj peněz. Největší spor se vede o cenový strop.
- Podle Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů je návrh ekonomicky neudržitelný. Jiří Hauptmann tvrdí, že přísnější pravidla mohou posílit lichvu, zastavárny i další formy šedého financování.
Chystaná regulace nebankovních úvěrů má posílit ochranu spotřebitelů. Podle Jiřího Hauptmanna z Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů ale může mít opačný efekt: část nízkopříjmových domácností podle něj ztratí přístup k legálním půjčkám a přesune se do šedé zóny.
Pravidla pro nebankovní půjčky se mohou v Česku výrazně změnit. Sněmovnou prošel v prvním čtení zákon, který provádí evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech. Pro většinu klientů podle Jiřího Hauptmanna, člena představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, nepůjde o zásadní změnu. Pro nízkopříjmové a ekonomicky zranitelnější domácnosti však může být dopad citelný.
„Pro běžného spotřebitele těch změn bude poměrně málo. Pro nízkopříjmové a ekonomicky citlivější skupiny to ale bohužel může znamenat konečnou,“ říká Hauptmann v podcastu Business Club e15. Podle něj hrozí, že část lidí nebude mít kde legálně získat peníze, a proto se obrátí na lichváře, zastavárny nebo jiné formy šedého financování.
Jádrem sporu je cenový strop. Návrh podle Hauptmanna počítá u úvěrů nad jeden rok se stropem 48 procent RPSN, případně se stropem celkových nákladů ve stejné výši. Nebankovní poskytovatelé ale tvrdí, že současná praxe vycházející z výkladu judikatury se pohybuje zhruba na úrovni 78 procent RPSN. Rozdíl třiceti procentních bodů je podle nich pro část trhu zásadní.
Hauptmann odmítá, že by šlo o snahu udržet drahé půjčky za každou cenu. Vyšší cena podle něj neodráží jen marži, ale především riziko klienta a náklady financování. Nebankovní společnosti na rozdíl od bank nepřijímají vklady, a peníze si proto podle něj často půjčují na finančním trhu za výrazně vyšší sazby. „Nevyděláváme rozhodně víc než banky. Ta vyšší cena odráží spíš riziko a naše vyšší vstupní náklady,“ tvrdí.
Asociace podle něj financuje zhruba 155 tisíc spotřebitelů, kteří mají u jejích členů půjčeno asi sedm miliard korun. Pokud by prošel navrhovaný cenový strop, zhruba 90 tisíc z nich by prý členové asociace už nebyli schopni dál financovat. Důvodem má být právě to, že by se rizikovost těchto klientů nevešla do nových ekonomických parametrů.
Hauptmann připomíná také situaci v okolních zemích. Na Slovensku podle něj po zavedení přísnějších stropů zůstaly na trhu v zásadě banky, které ale rizikovější klienty často neobslouží. V Polsku podle něj po zavedení stropů ztratila část lidí přístup k regulovanému trhu a současně rostl obrat zastaváren. Česká debata se tak podle něj nemá vést o tom, zda má trh zůstat regulovaný, ale o tom, kde má být hranice nastavena.
„My nevoláme po deregulaci. Voláme po racionálním nastavení cenového stropu,“ říká Hauptmann. Za přijatelnější by považoval pásmo zhruba mezi 60 a 72 procenty RPSN. To by podle něj stále bránilo extrémně drahým půjčkám, ale zároveň by neodřízlo nejrizikovější klienty od legálního financování.
Kritici nebankovního trhu dlouhodobě upozorňují, že právě drahé krátkodobé půjčky mohou lidi dostávat do dluhových spirál. Hauptmann připouští, že nebankovní sektor pracuje s citlivou skupinou klientů. Podle něj jde často o lidi, kteří nemají finanční rezervu, banka jim kvůli rizikovému profilu nepůjčí a potřebují pokrýt nenadálý výdaj. Zmiňuje například rozbitou pračku nebo opravu auta, bez kterého se člověk nedostane do práce.
Podle Hauptmanna má v Česku zhruba 400 tisíc domácností problém zaplatit nenadálý výdaj nižší než 17 tisíc korun. Právě pro tuto skupinu může být dostupnost legálních malých půjček důležitá. „Každý by měl mít právo na přístup k legálním finančním zdrojům,“ říká. Zároveň ale dodává, že půjčka na zbytnou spotřebu, například nový telefon nebo zábavu, je něco jiného než řešení nutného výdaje domácnosti.
Nebankovní společnosti podle něj rozhodně nepůjčí každému. Členové asociace prý v průměru odmítají kolem 60 procent žádostí. Posuzují příjmy, výdaje, existující závazky i chování klienta v úvěrových registrech. „Náš obchodní model je založený na tom, že spotřebitel splácí, ne na tom, že ho pošleme do exekuce,“ říká Hauptmann.
Nová evropská pravidla se přitom netýkají jen klasických půjček. Do regulace mají nově spadat i produkty, které se úvěru podobají, například odložené platby typu buy now, pay later nebo některé formy úvěrů zdarma. Dopad tak mohou pocítit také mobilní operátoři či další firmy, které dosud nemusely řešit licenci, hlášení do registrů nebo pravidla spotřebitelského úvěrování v takovém rozsahu.
Hauptmann připouští, že šedá zóna existuje už dnes. Právě proto je podle něj nebezpečné měřit dopady regulace jen podle toho, co zůstane viditelné v oficiálních statistikách. Pokud část lidí zmizí z regulovaného trhu, nemusí být hned zřejmé, kde skončili. Problém se podle něj může pouze přesunout jinam – k lichvářům, do zastaváren nebo k neformálním půjčkám mimo dohled státu.
Co dál uslyšíte v podcastu Business Club
Proč podle Jiřího Hauptmanna může cenový strop omezit dostupnost malých půjček pro nízkopříjmové domácnosti?
Kde podle nebankovního trhu leží hranice mezi ochranou spotřebitele a vytlačením lidí do šedé zóny?
Jak nebankovní společnosti posuzují klienty a proč podle Hauptmanna odmítají většinu žádostí o úvěr?
Pusťte si celý podcast na začátku článku
