Obce spustily svou vlastní Zelenou úsporám. Lidé mohou získat až statisíce na soláry a čerpadla
- Praha otevřela od července příjem žádostí na proplacení až poloviny nákladů na tepelná čerpadla, zelené střechy a další investice.
- Některá města dávají až 300 tisíc korun na připojení k místní teplárně nebo 100 tisíc na využití dešťové vody.
- Chybějící státní peníze by mohly zpomalit tempo energetických renovací, varují obce.
Pouze lidé s nízkými příjmy dosáhnou od letošního roku na peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám, který dvě dekády pomáhal se zateplováním domů, výměnou starých kotlů nebo nákupem solárních panelů. Vládou změněná pravidla snížila loňskou podporu ve výši 24 miliard korun na letošní maximálně čtyři miliardy. Státní nástroj ale není jedinou možností, jak peníze získat. Výpadek se snaží alespoň částečně nahradit města a obce ze svých zdrojů.
Například Praha otevřela od července příjem žádostí na proplacení až poloviny nákladů na tepelná čerpadla, zelené střechy, nádrže na zachytávání dešťové vody a další investice, které mimo jiné pomáhají ochlazovat metropoli. Ta v letech 2026 až 2027 vyplatí Pražanům 50 milionů korun. Pokračuje tak program Čistá energie pro Prahu.
Nižší závislost za zemním plynu
„Chceme snížit závislost na zemním plynu a přikláníme se k nízkoemisním, nebo lépe bezemisním zdrojům,“ řekl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Majitel rodinného domu může získat až 150 tisíc korun na tepelné čerpadlo, dalších 150 tisíc na nádrž zachycující dešťovou vodu nebo 50 tisíc na solární panely. Pro bytové domy jsou stropy vyšší.
Brno v rámci ekologických dotací nabízí až čtvrt milionu korun na zelenou střechu či na oživení vnitrobloku. Podobnou, a dokonce štědřejší pomoc lze získat i jinde. Třeba Hodonín dává až 300 tisíc korun na připojení k tamní teplárně, 100 tisíc na zelenou střechu nebo 100 tisíc na využití dešťové vody. A dotuje i zateplení fasády či výměnu oken a dveří. „Neřešíme, jaký mají žadatelé příjem,“ uvedla mluvčí města Petra Kotásková.
Menší obce pak nejčastěji dotují kanalizační přípojky, domovní čistírny odpadních vod a studny. Finanční injekce jsou v těchto případech skromnější, pohybují se v řádu desítek tisíc korun.
Jednotný systém na samosprávné úrovni neexistuje. Konkrétní podmínky se výrazně liší, každá radnice si je stanovuje samostatně. Některé přispívají na výměnu zdrojů vytápění, jiné podporují připojení na centrální zásobování teplem a další environmentální opatření.
Jen doplnění, ne úplná náhrada
Podle hrubých odhadů mohou letos samosprávy v součtu vyplatit žadatelům o pomoc s energeticky úspornějším bydlením stamiliony korun. Přesné číslo však Svaz měst a obcí (SMO) nemá. Jednotlivé radnice si nastavují pravidla pro dotační programy podle místních potřeb a svých finančních možností. Údaje o celkovém objemu podpory více než šesti tisíc obcí v Česku, z nichž téměř 850 má statut města nebo městyse, svaz neeviduje.
I když mohou obecní dotační programy podle mluvčí SMO Alexandry Kockové značně osekaný státní program Nová zelená úsporám vhodně doplnit, nemohou ho plošně nahradit. „Finanční možnosti jednotlivých samospráv jsou velmi rozdílné a většina obcí nemá kapacity ani rozpočtové možnosti převzít roli státu v takto rozsáhlém programu,“ upozornila Kocková.
Centrální dotační systém je lepší
Města a obce musejí přednostně řešit čištění odpadních vod či zásobování vodou, údržbu a investice do komunikací, školství nebo sociální péči. „Omezení celostátní podpory proto zcela určitě zpomalí tempo energetických renovací,“ dodala mluvčí SMO.
Vstřícnější přístup vlády by uvítalo také Sdružení místních samospráv. „Pro individuální dotace je lepší centrální model, kdy občané čerpají podporu přímo z národních nebo evropských zdrojů,“ míní místopředseda organizace Tomáš Dubský.
Program Nová zelená úsporám byl hlavním státním nástrojem pro modernizaci domů a bytů. Za 17 let trvání rozdělil 137 miliard korun. Po razantním zásahu do programu vláda Andreje Babiše rozhodla, že lidé mohou žádat Státní fond životního prostředí, aby jim proplácel úroky z úvěrů na energeticky úspornější bydlení.
„Zachováváme přímou podporu pro zranitelné domácnosti a ostatním nabídneme dostupné a levné financování, díky kterému nebudou muset renovace domů odkládat,“ věří premiér.
