Bezpečnost není jen o zbraních. Rozhoduje rychlost inovací, investice a naše místo v Evropě

„Bez silné průmyslové a výzkumné základny nemůže být silná ani bezpečnostní politika. Obrana dnes začíná v ekonomice," uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.

Ruská hrozba jako katalyzátor změny

Rusko dnes neusiluje jen o územní zisky. Dlouhodobě pracuje s tlakem na energetiku, dezinformačními kampaněmi, kybernetickými útoky i cíleným oslabováním důvěry ve státní instituce. Ekonomická zranitelnost se tak stává nástrojem geopolitického vlivu.
„Dodavatelské řetězce a energetika dnes nejsou jen otázkou efektivity. Jsou součástí bezpečnostní architektury státu. Kdo neumí v datech včas číst slabé signály rizika, ztrácí čas a tím i schopnost reagovat," zdůraznila Diana Rádl Rogerová ze Sémantic Vision v jedné z panelových debat konference.
Závislost na rizikových dodavatelích, pomalé investiční procesy nebo technologické zaostávání nejsou jen ekonomickým problémem. Jsou bezpečnostním rizikem. Stabilita Ukrajiny je přímo spojena s bezpečností České republiky. Válka formuje poptávku po obranných technologiích, ochraně kritické infrastruktury i řešeních pro civilní odolnost. Pro český průmysl tak Ukrajina není jen bezpečnostní prioritou, ale také prostorem, kde se utváří budoucí trh a nejnovější technologie se ověřují v reálných podmínkách.

Obrana jako investice, ne náklad

Česká republika v roce 2024 poprvé od roku 2005 splnila závazek NATO, kdy obranné výdaje dosáhly 166,8 miliardy korun (2,09 % HDP). Zpomalení růstu výdajů na obranu by ohrozilo důvěryhodnost vůči spojencům i předvídatelnost prostředí pro domácí firmy. Rozhodující přitom není jen obranný průmysl, ale celý technologický ekosystém, od výzkumu po výrobní kapacity schopné rychlé reakce. Investice do obrany mají multiplikační efekt v inovacích, zaměstnanosti i exportu.
„Každá koruna investovaná do obranných technologií má sekundární efekt v civilní ekonomice: v inovacích, exportu i pracovních místech," uvedla na konferenci Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.

Evropa jako příležitost – a zatím nevyužitý potenciál

Evropský obranný fond (EDF) má pro období 2021–2027 rozpočet 7,95 miliardy eur, z toho 2,7 miliardy na kolaborativní obranný výzkum a 5,3 miliardy na rozvoj obranných schopností a technologií. Do března 2025 se 30 českých týmů zapojilo do 23 projektů EDF. České firmy (bez výzkumných institucí) získaly podporu přibližně 23,5 milionu EUR, tedy asi 590 milionů korun. České čerpání přitom představuje jen zlomek procenta z celkového rozpočtu fondu. Potenciál českého průmyslu je výrazně větší, podmínkou je však systematické budování konsorcií a aktivní vstup do evropských výzev.
„Zapojení do evropských programů není jen o financích. Jde o přístup k technologiím, partnerům a o možnost být u toho, když se formují pravidla a směr budoucího vývoje. Země, které jsou u projektů od začátku, mají vliv na to, jak budou evropské kapacity vypadat. Ty, které stojí stranou, zůstávají spíše v roli subdodavatelů," podotkla Monika Ladmanová, vedoucí Stálého zastoupení EK v ČR.

Rychlost rozhoduje

„Technologie dnes dokážeme vyvíjet velmi rychle. Co nás brzdí, nejsou nápady ani schopnosti, ale procesy, schvalování, certifikace a nadměrná regulace. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nové technologie testovat a zavádět v řádu měsíců, ne let," uvedl Lumír Srch ze společnosti ITS.
Zpoždění v akvizicích nebo zavádění inovací dnes znamená nejen ztrátu konkurenceschopnosti, ale přímo vyšší bezpečnostní riziko.

NATO jako strategický rámec

„Pro Českou republiku je aktivní účast v strukturách EU a NATO klíčová. Nejde jen o bezpečnostní solidaritu, ale o konkurenceschopnost. Obranný sektor se stává jedním z hlavních motorů technologického pokroku, a kdo není součástí vývoje, bude později jen přejímat hotová řešení," zdůraznil Bohuslav Přikryl, Czechoslovak Group

Spolupráce jako základ odolnosti

Budování bezpečnostních kapacit vyžaduje koordinaci státu, průmyslu i výzkumu a stabilní investiční rámec, který má smysl i v sociálním dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Bezpečnost dnes není jen o zbraních, je o inovacích, výzkumu a schopnosti být součástí evropského technologického prostoru. Kdo dnes není u stolu, bude zítra přejímat rozhodnutí jiných, bez přístupu k nejpokročilejším projektům, závislý na cizích řešeních a s oslabenou exportní pozicí.
V prostředí, kde USA, asijské ekonomiky i Rusko masivně investují do obranných technologií, si luxus pasivity nemůžeme dovolit. Aktivní účast v evropských a aliančních programech není otázkou prestiže, je otázkou přežití v konkurenci, která je stále tvrdší.

Inzerce je financována na základě § 320a písm. a) Zákoníku práce.