Konference Šetrné budovy 2026: Z klimatické odolnosti je nový standard
Česká rada pro šetrné budovy uspořádala jubilejní 10. ročník konference Šetrné budovy 2026 s podtitulem Klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Odborníci z řad investorů, architektů a technologických lídrů hledali cesty k transformaci stavebnictví v éře narůstajících klimatických výkyvů. Akce potvrdila obrat v uvažování celého oboru.
Po úvodním slovu předsedy představenstva CZGBC Libora Musila (LIKO-S holding) představil Miroslav Trnka (CzechGlobe) data o nárůstu teplot a změně charakteru srážek. Srážkové úhrny se sice nemění, ale koncentrují se do kratších úseků, což vede k bleskovým povodním a následnému suchu. Sektor proto musí přejít k plánování na základě modelů pro rok 2050 a budovy na nové podmínky připravovat.
Hlavní řečník Nick Tyler z University College of London nabídl vhled z oblasti neurovědy. Podle jeho zjištění pracovní prostředí neodpovídá lidské biologii. Tyler navrhuje, aby architekti namísto stavebních objemů navrhovali čas, který lidé v prostorech prožívají. Lidský mozek zpracovává okolní podněty v mikrointervalech tří až čtyř sekund. Pokud prostředí v tomto úseku postrádá logickou koherenci, vyvolává stres a pocit ohrožení. Budoucí výstavba proto musí lidské vnímání respektovat.
Strategický urbanismus i cirkulární materiály
První tematický blok se věnoval navrhování a provozu odolných staveb. Leoš Anderle, CEO Sekyra Group, prezentoval proměnu brownfieldů v moderní čtvrti typu města krátkých vzdáleností. Filip Cenefels (WAGO) vysvětlil, že moderní automatizace tvoří nezbytný základ pro energetickou efektivitu. Petr Lešek z České komory architektů apeloval na využití synergií mezi architekty a veřejnou správou při tvorbě komplexních strategií odolnosti.
Druhý blok otevřel Pascal Eveillard (Saint-Gobain). Rozlišil pojmy udržitelnost coby snižování dopadu budovy na prostředí a odolnost jako snižování dopadu prostředí na budovu. Michal Široký ze Saint-Gobain doplnil význam transparentní dokumentace vlivu materiálů a prezentoval Barometr udržitelné výstavby. Ondřej Flanderka (Skanska) představil Dřevák, největší dřevostavbu v ČR, a nasazení materiálu Rebetong. Petr Fabrický (Crestyl) popsal využití dešťové vody a geotermálních vrtů v projektech, které slouží celým komunitám.
Energetická bezpečnost a kybernetická odolnost technologií
Tomáš Hüner, člen Rady ERÚ, upozornil na emise budov, které tvoří 36 % celku v ČR, přičemž 27 % připadá na nepřímé emise spojené s dodávkami energií a výrobou materiálů. Varoval před hrozící nerovnováhou v síti a nedostatkem elektřiny v Evropě po roce 2030. Dirk Dronia (WAGO) hovořil o kybernetické bezpečnosti v souvislosti se systémy automatizace a řízení nebytových budov. Eva Nykodymová (Skanska) potvrdila systematické využívání certifikací LEED a WELL pro hodnocení klimatických rizik.
Vize budov jako autonomních ekosystémů
Moein Nodehi, zakladatel společnosti Biotonomy, poukázal na vysoké tempo globální urbanizace, jež zásadně mění přirozené biocykly krajiny. Představil vizi budov jako autonomních ekosystémů. Nová generace tzv. Nature-Based architektury využívá synergii umělé inteligence a robotického 3D tisku k vytváření struktur, které díky integrovaným biologickým filtrům čistí odpadní vodu přímo v místě vzniku a pasivně regulují vnitřní mikroklima.
Libor Musil (LIKO-S holding) představil systémy živých staveb jako ekonomicky nejúčinnější cestu k ochlazení měst, když zelená stěna s chladicím výkonem 300 kW/hod dokáže pocitovou teplotu snížit o 2 až 6 °C. Jan Řežáb prezentoval, že jeho skupina JRD integruje modrozelenou infrastrukturu do projektů systematicky již 20 let a aktuálně realizuje více než tisíc šetrných bytů. Jana Hrabětová (CTP Invest) ukázala, jak výsadba vegetačních struktur zvyšuje komfort zaměstnanců a stabilitu lokálního mikroklimatu.
ESG, banky a budoucnost kapitálu
Štěpán Černohorský z ČSOB Advisory popsal proměnu role bank v řízení klimatických rizik prostřednictvím strategické alokace zdrojů. Alice Machová (EY) rozebrala povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD a standardů ESRS, které od firem vyžadují transparentní měření a reportování uhlíkové stopy v celém dodavatelském řetězci. Strahinja Mladenović (Accolade) potvrdil vysokou poptávku mezinárodních investorů po šetrném průmyslovém developmentu, který splňuje environmentální kritéria a zaručuje stabilitu výnosů.
Sean Kidney, spoluzakladatel Climate Bonds Initiative, prezentoval strukturální posun v rozhodování globálních investorů. Trh zelených, sociálních a udržitelných dluhopisů (GSS+) se stává hlavním hybatelem moderního stavebnictví. Klimatická odolnost bude určovat bonitu a pojistitelnost nemovitostí po celém světě. Budovy, které nebudou včas adaptovány na extrémní teploty či přívalové srážky, se pro finanční instituce brzy stanou tzv. uvízlými aktivy (stranded assets). Z odolnosti se tak stal základní předpoklad pro přežití kapitálu.
Konference se uskutečnila pod záštitou MŽP a MPO. Generálním partnerem byla skupina Saint-Gobain. Hlavními partnery se staly společnosti ČSOB, LIKO-S, WAGO a Sekyra Group. Partnery byly Accolade, Crestyl, CTP Invest, EY, JRD, SKANSKA a Česká komora architektů. Akce vyslala jasný vzkaz, že české stavebnictví disponuje technologiemi i kapitálem k nezbytné transformaci. Hlavní výzvou zůstává rychlost adaptace a schopnost budovat stavby, které dokážou aktivně čelit měnícím se přírodním podmínkám.
