Pasivní dům – klíč k udržitelnosti, nebo přeceňovaný trend?

Zdroj: Shutterstock

Reklama

Snaha o udržitelnost je neustále sílícím trendem, který významně ovlivňuje většinu odvětví, stavebnictví nevyjímaje. Proto stále častěji slýcháme termín pasivní dům – ekologické řešení s příslibem finanční úspory. Jsou však tyto stavby skutečně v souladu s udržitelným smýšlením?

Okem laika na první pohled pasivní dům nepoznáte. Přestože všechny nesou určité společné znaky, jejich vzhled se liší na základě vkusu a preferencí zákazníka, a tak na sebe pasivní dům může vzít mnoho podob. Jakmile však přistoupíte blíž a zaměříte svou pozornost na detaily, začnete si všímat toho, co je všechny spojuje:

  • vysoká tepelná izolace – minimalizace tepelných ztrát
  • vzduchotěsnost – zamezení nežádoucím únikům tepla
  • kvalitní okna – posílení izolace
  • solární panely či tepelné čerpadlo – energie z obnovitelného zdroje
  • rekuperace tepla – přísun čerstvého vzduchu bez ztráty tepla

Shutterstock

Proč jejich popularita roste?

Při pohledu na společné rysy pasivních domů je nad slunce jasné, co stále větší počet lidí vede k rozhodnutí vydat se právě touto cestou. Ve hře jsou dvě hlavní motivace – finanční úspora a šetrnost k naší planetě. Co se ale stane, když se na tyto argumenty podíváte pod drobnohledem?

Finanční úspora

Samozřejmě není řeč o počátečních nákladech. Jelikož jde o stavbu naplněnou nadstandardními technologiemi a dost často také obalenou izolací, její pořizovací cena bývá vyšší. Částka, kterou zaplatíte navíc, se vám pak vrací v průběhu let v podobě nízkých (či nulových) účtů za elektřinu a topení.

Shutterstock

Významným (a často opomíjeným) faktorem je však životnost stavby. Ta se u jednotlivých typů konstrukcí výrazně liší. Může se tak snadno stát, že váš dům bude vyžadovat finančně náročné opravy ještě dříve, než se vám částka zaplacená navíc stihne vrátit.

Jaká je průměrná životnost některých typů konstrukcí či zateplení?

Montovaná dřevostavba na bázi dřevotřísky

40 let

Dřevěný srubový dům

60 let

Zděná cihelná konstrukce

150 let

Kontaktní zateplení fasády

25-45 let

Zdroj: KUPILÍK, V., Závady a životnost staveb, Praha, GRADA 1999, s. 288, ISBN 8071695815

Pokud tedy chcete, aby se vám stavba pasivního domu opravdu vyplatila, je třeba při jejím plánování zohlednit i celkovou životnost budovy včetně izolace. Z ekonomického pohledu proto největší smysl dává zvolit takovou konstrukci, která vydrží alespoň celé století a nepotřebuje dodatečně zateplovat.

Šetrnost

Elektrárny a metody, pomocí nichž vyrábí elektřinu, jsou nyní velkým tématem v ekologických diskuzích. Nízká energetická náročnost pasivních domů v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů proto skutečně pasuje do současné udržitelné filosofie.

Shutterstock

Protiargumentem je však opět krátká životnost některých typů konstrukcí či izolací. Udržitelnost si klade za cíl nastavit systém a návyky společnosti tak, abychom zde mohli fungovat co nejdelší dobu, aniž bychom nenávratně ničili naši Zemi. Jak do tohoto nastavení zapadá masová výstavba domů, které obvykle nevydrží ani jeden lidský život?

Dalším důležitým kritériem je původ jednotlivých surovin. Materiály používané při konstrukci montovaných staveb či kontaktním zateplování budov bývají zpravidla syntetické, a málokdy pochází z české ekonomiky. A nejen to – i podmínky, za jakých jsou získávané a zpracovávané, jdou zpravidla proti ekologickým přesvědčením.

Jaká je alternativa?

Možná se teď na pojem pasivní dům díváte trochu skepticky a říkáte si, co je tedy správně. Názory na udržitelnost se samozřejmě liší a neustále proměňují. Stojí ovšem za zamyšlení, není-li tou nejudržitelnější variantou stavba domů, které i bez nákladných oprav vydrží celé století. Dům splňující veškeré legislativní požadavky sice vypadá hezky na papíře, ale pokud vám za 40 let začne padat na hlavu, má do definice udržitelnosti daleko.

HELUZ

Víte, že…

Životnost a úsporný provoz stavby má největší dopad na ekologické a environmentální vlastnosti domu?

Ze všech faktorů životního cyklu budov mají právě tyto dva 70% podíl na tom, jak významný ekologický dopad bude stavba mít.

Vezmete-li v potaz všechny zmíněné faktory i argumenty, pravděpodobně dojdete k závěru, že nejsmysluplnějším řešením je zděná cihelná konstrukce, jejíž životnost dosahuje až 180 let. Do karet jí hraje také lokálnost – těžba cihlářské hlíny a následná výroba cihel totiž může probíhat na území České republiky. Tak je tomu například u cihel HELUZ – jejich těžiště se nachází nedaleko výrobního závodu, díky čemuž materiál nemusí cestovat přes půlku světa, jako je tomu u jiných typů staveb.

Víte, že…

Montovaná dřevostavba není tak úplně dřevěná?

V případě lehké rámové konstrukce je dřevo jako nosný prvek zastoupené mnohdy jen 4–5 %.

Je samozřejmě na každém jednotlivci, aby si ujasnil, co pro něj udržitelnost znamená a jak moc na ní lpí. Chcete-li však dům, který bude sloužit nejen vám, ale i vašim dětem, pak je cihelná jednovrstvá konstrukce jasnou volbou. Společnost HELUZ navíc jako jediný výrobce na trhu poskytuje Doživotní záruku na hrubou stavbu. Udělejte krok k životu bez starostí a postavte si dům z cihel HELUZ.