Používání recyklovaných materiálů pomůže i změna legislativy
V Česku zatím neexistuje dostatečný tlak na udržitelnou výstavbu. Přístup k přírodním zdrojům ale bude do budoucna stále komplikovanější, řešením může být opětovné využití stavebních materiálů, říká Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG.
Na internetových stránkách společnosti STRABAG stojí: „Do roku 2040 budeme klimaticky neutrální.“ Jak toho chcete dosáhnout?
Oproti průmyslovým odvětvím, která mají veškerou výrobu soustředěnou na jednom místě, je stavebnictví velmi decentralizované. Kanceláře a staveniště máme na různých místech, proto nás čeká velké množství změn a inovací. Ačkoliv máme do roku 2040 ještě „trochu“ času, je náš cíl velmi ambiciózní. Máme ale plán a stanovili jsme si kroky, po nichž hodláme postupovat. Počínaje udržitelným provozem našich administrativních budov přes modernizaci stavební mechanizace až po klimaticky neutrální stavební materiály.
Jak moc s tímto cílem souvisí téma cirkulární ekonomiky?
Je třeba vnímat udržitelnost komplexně. Nejde jen o emise CO2. Podstatné je, abychom stavěli svět, ve kterém bude stát za to žít. To znamená také šetrné zacházení s přírodními zdroji a zodpovědnost vůči budoucím generacím. Nejen v Česku, ale i jinde je zatím využívání přírodních surovin levnější než opětovné využití znovuzískaných stavebních materiálů. Chybí tak podstatná motivace ke změně myšlení. Filozofie cirkulární výstavby se proto musí promítnout i do legislativy a stát se standardní součástí požadavků na moderní výstavbu.
Co to znamená v praxi?
V každé fázi stavebního projektu musíme přemýšlet jednak o tom, jak minimalizovat vznik odpadu, a také jak bychom mohli v budoucnu stavební materiál znovu využít. Pro mne je v této souvislosti zásadní pojem „upcyklace“. Recyklace se ve stavebnictví již nějakou dobu využívá, ale děje se tak v omezeném rozsahu a znovuzískaný materiál se používá do konstrukcí, které jsou méně hodnotné, než bylo jeho předchozí využití. Principem upcyklace je získat stavebně demoliční odpad v takové kvalitě, aby mohl být použit do stejně hodnotných konstrukcí, jako tomu bylo původně.
Není nebezpečné znovu použít již jednou použitý a následně „předrcený“ beton či jiný stavební materiál?
Ne. Není to nebezpečné, pokud tento úkol svěříte odborníkům. Víme, co děláme. Každý materiál musí projít předepsanými zkouškami. Na recyklované materiály jsou kladeny stejné požadavky jako na tradiční materiály z přírodních zdrojů. Asfaltová směs se vyrábí z kameniva a asfaltového pojiva, a pokud se tento materiál zrecykluje, získám stejnou kvalitu jako předtím. Musejí být splněny všechny technické předpoklady a normy. Na straně zákazníků však stále panuje určitá nedůvěra, a tak slýcháme: Já nechci nic starého, já chci raději nové.
Neexistují ve stavebnictví také legislativní překážky?
Daleko jsou v tomto směru země jako Švýcarsko nebo Nizozemsko. V ostatních evropských zemích včetně České republiky převládá zdrženlivost a technické normy se mění pozvolna. Ale i zde se normy postupně upravují a otevírá se tak cesta k širšímu využití recyklovaných materiálů.
S čím nejvíce bojujete v Česku oproti jiným evropským zemím?
Hlavním kritériem pro veřejné i soukromé investory je v drtivé většině případů nejnižší cena a rychlost výstavby. Demolice, které se provádějí s cílem maximálně využít původní materiál, s sebou nesou náklady a vyžití takto pečlivě separovaného materiálu tedy nemusí být tou nejlevnější variantou. V tuto chvíli ještě neexistuje dostatečný tlak na udržitelnější výstavbu. Přístup k přírodním zdrojům kameniva bude ale do budoucna stále komplikovanější. Nové lomy se neotevírají, a tak poroste poptávka po alternativních zdrojích.
Jak na sebe narážejí požadavky zadavatelů, udržitelnost a také proveditelnost?
Jako zhotovitel musíme respektovat přání zákazníka, který se, jak již bylo řečeno, často řídí hlavně kritériem ceny. Udržitelnost zkrátka něco stojí. Starý beton musím nejprve vybourat, získaný materiál vytřídit, zpracovat a odzkoušet. V tuto chvíli zatím legislativa nestanoví minimální míru recyklace ani kritérium krátké dopravní vzdálenosti. Do budoucna se ale i v souvislosti s cíli Evropské unie právní předpisy promění a my budeme připraveni nabídnout zákazníkům udržitelnější alternativy materiálů a stavební postupy.
Moritz Freyborn (48)
Předseda představenstva STRABAG, a. s., pochází z Vídně. Absolvoval obor stavební management a inženýrství na Univerzitě aplikovaných věd ve Štýrském Hradci. Většinu kariéry strávil právě ve firmě STRABAG. Rád fotografuje a běhá. Je ženatý, má dvě děti.
