Zastropování cen je jen začátek. Do roka se bude muset trh zásadně proměnit

Zdroj: Pixabay.com

Cenový strop na energie, který nedávno definitivně posvětila vláda, má pomoci domácnostem, firmám a veřejným službám. Z dlouhodobého hlediska však tento krok vysoké ceny energií nevyřeší. Ačkoli zastropování pomůže překlenout kritické období, řešení energetické krize si v nadcházejících měsících vyžádá rozsáhlejší a systémovější opatření.

Cenový strop alespoň částečně pomůže českým domácnostem i českému průmyslu, aby se vypořádaly s dopady vysokých cen. Elektřina nebude odběratele stát více než 6 050 Kč za megawatthodinu včetně DPH, zemní plyn 3 025 Kč za megawatthodinu včetně DPH. K těmto částkám je třeba ještě přičíst regulovanou část ceny, jako je platba za distribuci a ostatní platby. Za současné situace, kdy se jedna megawatthodina silové elektřiny s dodávkou pro rok 2023 obchoduje na burze za cenu kolem 440 eur, je cenový strop logickým řešením.

Někteří dodavatelé energií však upozorňují, že pouhé zastropování cen elektřiny a zemního plynu energetickou krizi nevyřeší. Opatření by naopak měla být výchozím bodem pro sérii dalších kroků, které budou muset zákonodárci v nadcházejících 12 měsících přijmout a promítnout do tuzemského i evropského energetického trhu.

Cenový strop by se měl stát pomyslným odrazovým můstkem k důkladné koncepční změně na evropské úrovni, která má spočívat na několika základech. Jde především o revizi klimatických cílů, definici vhodného energetického mixu stojícího na stabilních zdrojích – jaderných a uhelných elektrárnách – a promyšleném, nikoliv ideologicky budovaném podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Energetická burza přestává plnit svou funkci

Do revize klimatických cílů spadá i změna systému obchodování s emisními povolenkami. Hovoří se například o opatření, kdy by se část peněz z výnosů z prodeje emisních povolenek využila pro pokrytí nákladů státního rozpočtu, které mají zmírnit sociální dopady současných vysokých cen energií.

Klíčovou výzvou na cestě z cenové krize by měla být redefinice fungování společné energetické burzy. Ta podle expertů na energetiku přestává plnit svou funkci. Situaci spíše komplikuje a přispívá k likvidaci průmyslové výroby, která nabírá na obrátkách. Má-li společný evropský trh s energiemi, reprezentovaný například lipskou burzou, pokračovat, bude zapotřebí ji znovu nastartovat a přeformátovat.

Dohled nad obchodníky bude nezbytný

Pro znovunastolení stability na energetickém trh bude také nutné více diverzifikovat energetické zdroje. Stěžejní bude vyvázání se ze závislosti na drahém zemním plynu. Dokud se tak nestane, každá další topná sezona bude náročná. Stabilními zdroji výroby elektřiny by neměly být paroplynové elektrárny využívající drahý zemí plyn, ale elektrárny uhelné a také jaderné, jakožto klíčový zástupce obnovitelných zdrojů. Přehodnocení tohoto postoje by vedlo ke snížení cen energií a postupnému urovnání situace na trhu.

Pro to, aby se evropský energetický trh opět stabilizoval, bude důležitý také důslednější dohled nad obchodníky s energiemi. Někteří dodavatelé energií poukazují na nutnost zamezit obchodování s elektřinou všem subjektům, které nedisponují licencí na dodávky nebo na její výrobu. Energetický trh je totiž velmi liberální – může na něj vstoupit v podstatě kdokoli, s minimálními kapitálovými a finančními zárukami. Následující měsíce by se proto měly nést v duchu nejen znovunastolení stability na trhu, ale také zajištění toho, aby trh fungoval konkurenceschopně a zároveň bezpečně pro všechny odběratele.