Muzeum korupce? Janukovyčova vila se stala jednou z nejdražších atrakcí

Janukovyčova vila

Janukovyčova vila Zdroj: Jan Pavec

Rezidence ukrajinského prezidenta Janukovyče v Mežyhirji obazená povstalci
Janukovyčova vila
Rezidence ukrajinského prezidenta Janukovyče v Mežyhirji obazená povstalci
Janukovyčova vila
Povstalec v Janukovyčově rezidenci v Mežyhirji
24 Fotogalerie
Boty v igelitových návlecích se pomalu šoupou po parketách ze vzácného dřeva. Místo bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče se v posledních dvou letech po prázdných chodbách a místnostech luxusní rezidence Mežyhirja nedaleko Kyjeva prochází návštěvníci. Dřívější místo odpočinku hlavy státu se změnilo v jednu z nejdražších ukrajinských turistických atrakcí.

„Chcete jet k Janukovyčově vile? Za padesát hřiven (dnes zhruba padesát korun - pozn. red.) vás tam svezeme,“ říká rusky mluvící starší žena nedaleko konečné stanice metra na severním okraji Kyjeva. Cesta dodávkou trvá dvacet minut, řidič mezitím ukazuje, kteří známí politici a podnikatelé s bývalým prezidentem sdílí adresu ve vesnici Novi Petrivci. Na svoje podnikání žádné povolení nemá, divoký kapitalismus bez vynucované oficiální regulace tu vzkvétá. Dlouhé řady aut před vchodem doplňují prodejci zmrzliny, kávy i suvenýrů.

Za vstup na pozemky kolem Janukovyčovy rezidence zaplatí návštěvník dalších padesát hřiven. „Jak se dostat do vily? To vyřešíte tam,“ ujišťuje paní za pokladnou. Obrovský areál s rozlohou o něco menší než Monako si návštěvník může za další příplatek projet na půjčeném kole nebo na vozítku, které původně po golfovém hřišti vozilo Janukovyče a jeho návštěvy.

Stále pečlivě upravované trávníky a rybníčky s fontánami jsou oblíbenou kulisou do místních fotoalb, včetně těch svatebních – během pár hodin návštěvy člověk několik čerstvě oddaných párů určitě potká. Vedle novomanželů se po kamenných chodníčcích procházejí vojáci ukrajinské armády na exkurzi a rodiny s dětmi.

Revoluční pobouření z pompézního majetku a rozhazování bývalé hlavy státu se do velké míry vytratilo a z pozemků vily se stalo oblíbené místo pro výlety. Jenom do samotné Janukovyčovy vily se návštěvníci snaží doťukat marně. Na skle je dlouhé oznámení v ukrajinštině, podle kterého si člověk návštěvu může zamluvit na uvedeném čísle. To je ovšem většinou nedostupné a tak je spíše věcí náhody, když se návštěvník dozví, kdy a kde se zájemci o vstup budovy mají sejít.

Ta začíná v původním prezidentově relaxačním centru. U bowlingové dráhy jsou ve velké budově upomínky na první okamžiky, kdy revolucionáři z Majdanu do Janukovyčovy vily vstoupili – plátna obrazů s bývalým prezidentem jsou proříznutá v místě jeho krku a očí. Skupinu provádí bývalý prodavač zeleniny Petro Olijnyk, který v rezidenci žije od února 2014. Kolem ramen má obvázanou vlajku Ukrajinské povstalecké armády (kontroverzní vojenská skupina bojující za druhé světové války mimo jiné proti sovětským i nacistickým vojskům – pozn. red.).

Už první budova dává znát, v jakém luxusu Viktor Janukovyč žil – je v ní velká tělocvična, kterou nikdy nikdo nepoužil, solná jeskyně i solárium. Podzemní mramorová chodba pak vede do hlavní budovy postavené ve stylu finské lovecké chaty. Návštěvníka ve vstupní hale ohromí dřevěné schodiště, které se točí pod obrovským křišťálovým lustrem. Za ním se otevírají dveře do obývacího pokoje s výškou tří podlaží a nádherným pohledem do zahrady svažující se ke břehům Dněpru.

Velká místnost vyplněná gauči, plochými televizory a bílým klavírem za 90 tisíc dolarů působí neútulně. Celý areál sice zaměstnával dva tisíce lidí, Janukovyč v obrovském domě žil ale pouze se svoji milenkou. Každý měl k dispozici vlastní křídlo s obrovskou ložnicí, šatnou a koupelnou.

Návštěvníci zkoumají, na jakých matracích spala, a v koupelně prsty přejíždějí po víku odpadkového koše vykládaného křišťály. Pro Čechy opulentní styl se mnohým z hostů vlastně líbí. „Čekala jsem, že tu bude něco takového, každý vzdělaný člověk to tušil,“ svěřuje se anglicky mluvící Kyjevanka, doprovázející své americké přátele. „Ale překvapilo mě, že je to tu zařízené vkusně.“ Za prohlídku si místní správci účtují dalších dvě stě hřiven. Spolehlivě tak překonávají ostatní památky v Kyjevě a okolí – ceny se pohybují obvykle v desítkách hřiven.

Celou rezidenci jako „Muzeum korupce“ spravuje skupina revolucionářů z Majdanu, kterou vede šéf malé dopravní společnosti Denys Taračkotelyk. Ukrajinskému státu ji podle svého slibu odevzdají tehdy, až setřese svůj předchozí korupční charakter. To může v nezkorumpovanější zemi Evropy trvat dlouho. Samozvaní správci neplatí daně ani nezveřejňují, jak nakládají s penězi vybranými od návštěvníků. Na druhou stranu se ovšem strážená rezidence nestala cílem rabování, jako tomu bylo u jiných domů majitelů uprchlých po revoluci.

Zatímco pozemky se už vrátily do majetku ukrajinského státu, budova stále patří realitnímu holdingu Tantalit, skrze který ji Janukovyč vlastnil. Prezident Petro Porošenko měl původně v plánu budovu znárodnit a přeměnit ji na rehabilitační zařízení pro vojáky. To se ale kvůli právním zádrhelům doposud nepovedlo. Cena budovy vykládané drahými dováženými dřevy i okolních pozemků se odhaduje kolem miliardy dolarů. Ukrajinci odhadují, že domů na podobné úrovni můžou v zemi existovat stovky.