Bohumil Doležal: Jsme na šikmé ploše, směřujeme k abnormalitě

Politolog Bohumil Doležal

Politolog Bohumil Doležal Zdroj: Michael Tomes, E15

Podle publicisty Bohumila Doležala udělaly výsledky komunálních a senátních voleb tečku jak za polistopadovým politickým uspořádáním, tak za protikorupční revolucí z minulého roku. „Staré pořádky jsou rozmetány, je možno přejít k dennímu pořádku. Svědčí o tom i průzkum CVVM z minulého měsíce. Naše důležité instituce se těší solidní, setrvalé důvěře. Lid se vyřádil, potřebuje si odpočinout,“ říká Doležal.

E15: Ve většině velkých měst včetně Prahy, Brna a Ostravy zvítězilo ANO Andreje Babiše. I celorepublikově toto hnutí skončilo na prvním místě před druhou ČSSD a čtvrtou ODS, která proti roku 2010 přišla o tři tisíce zastupitelů. Lze to považovat za totální propadák tradičních stran? Jak hodnotíte výsledek sociální demokracie?

Víte, ono už se vlastně nedá dost dobře mluvit o tradičních a netradičních stranách. Na jedné straně je velmi zřetelně Babišovo ANO, přičemž Úsvit se vytrácí, a na druhé straně jsou hlavní polistopadové strany, to znamená ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a snad ještě Strana zelených. Přitom TOP 09 je tradiční stranou vlastně jen napůl, vznikla před volbami 2010 jako plod politické improvizace, a ačkoli se v těch volbách jednorázově vyplatila, způsobila následně katastrofu. ODS nenapravitelně poškodila, ale nedokázala ji nahradit.

Rozklad českého politického systému začal vlastně už tenkrát, u jeho kolébky stáli pánové Kalousek a Topolánek. A ČSSD pak dokázala vyhrát vlastně jen za cenu toho, že uvolnila obrovský prostor právě pro ANO. Škody, které způsobilo její vítězství českému politickému systému, jsou větší než prospěch, který z tohoto vítězství ona sama měla. Například ve volbách do Poslanecké sněmovny loni v říjnu vyhrála daleko méně, než se čekalo, a když srovnáme její dnešní výsledek v Praze s tím, jak tu dopadla v loňských volbách do sněmovny, zjistíme, že jde o setrvalý trend.

Co bude s ANO do budoucna, není lehké si představit. Nechápu jen, jak si někdo může za těchto okolností myslet, že se bude jaksi normalizovat, tedy že se pod tlakem okolností změní v normální politickou stranu. Čili jsme na šikmé ploše od relativní normality k abnormalitě.

E15: Očekáváte oslabení Bohuslava Sobotky jako předsedy socialistů a premiéra? Co změny ve vládě?

Řekl bych, že to bude záviset na tom, co si vynutí okolnosti. A okolnosti za této situace znamenají především Babiš.

E15: V Praze už ANO jedná o spolupráci na magistrátu s ČSSD a Trojkoalicí. TOP 09, která má jen o jednoho zastupitele méně než babišovci, zřejmě zůstane mimo hru. Bylo od strany Karla Schwarzenberga prozíravé se proti nim ostře vymezovat?

Pokud by byli chtěli za všech okolností zůstat u koryta, prozíravé to nebylo. V politice ovšem jde o podstatnější věci, než jsou koryta, a pokud se TOP 09 rozhodla, že s Babišem nikdy ne, udělala to, co udělat měla. Jinak nelze odhlédnout od toho, že TOP 09 zároveň zkazila, co se zkazit dalo, především spojenectvím s posthavlovskou občanskou společností, z níž dosud ještě nikdo nikdy žádný politický užitek neměl.

Nakonec teď utrpěli potupnou porážkou v pražských senátních volbách, kde nezískali ani jedno z šesti postupových míst, ačkoli jsou druhou nejsilnější pražskou stranou, a v zastupitelstvu hlavního města na ně zbude opozice. Fakticky Prahu vydali do rukou Babišovi, který se opře o slabou ČSSD a nanejvýš ještě o slabou Trojkoalici. Praha se srovná s celostátní úrovní, jen v ní bude síla ANO ještě větší. Je těžké to chápat jinak než jako tečku za polistopadovým politickým uspořádáním. Co je nahradí, těžko říct. Jen nevidím nejmenší důvod, proč by to mělo být stejné nebo lepší. Bude to horší. O kolik, uvidíme.

E15: V senátních volbách postupuje nejvíce kandidátů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Lze za tím spatřovat vládní angažmá těchto stran?

Ne. Je to jednoduše tím, že ANO je teď v módě a ČSSD a KDU-ČSL jsou standardní politické strany. Standardním politickým stranám se daří i v takových útvarech, jako je náš Senát. Ten byl původně Václavem Havlem koncipován spíše jako cirkus, ale stejně se v něm také musí dělat politika.

Tyto volby byly soubojem polistopadových stran s Andrejem Babišem. A tento souboj skončil jejich katastrofální porážkou. Budeme muset začít

E15: Souhlasíte, že jistou útěchou pro pravostředového voliče oněch tradičních politických subjektů může být zisk lidovců, kteří se dostali do zastupitelstev i ve velkých městech včetně Prahy? Navíc mají šanci na důstojnou pozici v Senátu.

O útěše bych moc nemluvil. Důstojné zastoupení rovná se dnes opoziční zastoupení, a KDU-ČSL je na celostátní úrovni koaliční strana, i když občas simuluje opozičnost. Samozřejmě se zdůvodněním, aby místo ní nepřišli jiní, ještě horší.

E15: Překvapila vás o něco nižší volební účast, která se proti roku 2010 snížila z osmačtyřiceti procent o tři procentní body? V Praze vybíralo kandidáty dokonce necelých osmatřicet procent voličů…

Moc ne. Období protikorupční revoluce skončilo, stará vláda je svržena, staré pořádky rozmetány, je možno přejít k dennímu pořádku. Koneckonců o tom svědčí i průzkum CVVM z minulého měsíce. Naše důležité instituce se těší solidní, setrvalé důvěře. Lid se vyřádil, potřebuje si odpočinout.

E15: V souboji o horní komoru parlamentu neuspěli sportovci a některé další známé tváře. Třeba na Znojemsku vypadl bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. Naopak na Zlínsku zabodoval Ivo Valenta, významný podnikatel v hazardní branži. Co to způsobilo?

Vladimír Železný je člověk minulosti. Všichni už na něho zapomněli. Sportovci, kteří se mohou uplatnit v Senátu, jsou také vesměs bývalí. Mimochodem nedovedu si představit, že by například Petra Kvitová dala přednost Valdštejnskému paláci před Wimbledonem nebo Roland Garros. A kromě toho se veřejnost trochu zkultivovala, zvykla si, že v parlamentu sedí politici, přičemž to, že někteří jsou bývalí sportovci, nemusí být v každém případě na závadu. Ale už to moc nepomáhá. Pokud jde o významné podnikatele, ten jeden, co je ho teď všude plno, lidem podle mého názoru stačí.

E15: Čím si vysvětlujete, že se letos objevilo rekordních více než 240 tisíc uchazečů o místa v zastupitelstvech a s tím spojená spousta různých nových stran a straniček? Podle exprezidenta Václava Klause mohl být letošní nebývalý zájem o radnice ovlivněn rozkladem politického systému, kdy se vytratily jasně definované politické subjekty s ideovým názorem.

Na tom, jak to Klaus vidí, něco je. A říkám to s chutí, mám totiž dojem, že se to dnes nesmí. Souvisí to i s tím, že založit uskupení, které je něco na škále mezi zájmovým klubem a gangem, je jednodušší než vytvořit politickou stranu s politickým programem, zvlášť když by měla mít víc organizací v několika vesnicích najednou. Jenže ruku na srdce byly naše polistopadové strany s velmi omezeným členstvem něco výrazně jiného než v lepším případě ty zájmové spolky za účelem společné kariéry? Tím nechci říct, že by to nechybělo, jen že se toho zase až tak moc nevytratilo.

E15: Politici se vzácně shodovali, že tyto volby byly soubojem tradičních stran s těmi novými. Váš názor?

Tyto volby skutečně byly soubojem polistopadových stran s Andrejem Babišem. A tento souboj skončil jejich katastrofální porážkou. Budeme muset začít znovu.

Bohumil Doležal (74)

Vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UK. Byl členem redakčního kruhu měsíčníku Tvář. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. V samizdatu vydal knihu Poznámky k Masarykovi a národnímu obrození. V letech 1987 až 1989 byl tajemníkem a pak místopředsedou Demokratické iniciativy (po listopadu 89 Liberálně demokratické strany). Dva roky šéfoval sboru poradců tehdejšího premiéra Václava Klause. V letech 1993 až 2000 přednášel politologii na FSV UK. Od roku 1990 publikuje politické studie, komentáře a fejetony nejen doma, ale i v Německu, Rakousku a Maďarsku. V roce 2000 založil vlastní internetový zápisník Události, kde komentuje politické dění.