Být jen green už nestačí, rozhoduje trh a poptávka, říká šéf inovačního odboru CzechInvestu
- Soutěž SME EnterPRIZE hledá firmy a startupy, které dokážou propojit byznys a udržitelnost.
- „Green“ nálepka už nestačí, rozhoduje reálná poptávka a schopnost obstát na trhu, říká Filip Krůta z CzechInvestu, který je současně porotcem soutěže.
- Českým startupům chybí silnější prosazení na trhu a kapitál pro rozšiřování, zejména u náročných technologických projektů
Soutěž SME EnterPRIZE, za kterou stojí Generali Česká pojišťovna, znovu otevírá prostor pro malé a střední firmy, živnostníky i startupy, které berou udržitelnost jako přirozenou součást svého byznysu. Právě schopnost proměnit „zelené“ řešení ve funkční a škálovatelný model dnes podle Filipa Krůty z CzechInvestu rozhoduje o úspěchu. Udržitelnost se totiž podle něj postupně přesouvá z oblasti grantů do standardního trhu, kde vítězí reálná poptávka a obchodní logika. „Vidět je to zejména u deep tech projektů, které vyžadují delší návratnost a užší spolupráci s průmyslem,“ říká v rozhovoru pro e15 ředitel odboru inovací CzechInvestu, který je porotcem soutěže.
Kdy se podle vás udržitelnost přestává chovat jako „grantové téma“ a začíná fungovat jako skutečný tržní byznys model startupu?
Udržitelnost podle mě není ze své podstaty grantovým tématem. V rané fázi se tak chová skoro každá složitější inovace, nejen clean tech. Skutečný byznys z toho je ve chvíli, kdy řešení obstojí v praxi, získá první zákazníky a ukáže, že umí fungovat i bez toho, aby stálo hlavně na veřejné podpoře. U energetického managementu, materiálových technologií, recyklace nebo u práce s vodou je přitom ekonomická logika často přítomná od začátku.
Vidíte u českých startupů spíš motivaci řešit klimatické problémy, nebo reakci na regulaci a tlak investorů? Co je dnes silnějším hybatelem?
Silnější než ideologie je podle mě pořád reálný problém a byznysová příležitost. Regulace a investoři tomu dávají další impulz, ale málokdo dnes staví firmu jen proto, že je něco „green“. To samo o sobě většinou nestačí.
Řada deep-tech a climate-tech projektů naráží na dlouhou dobu návratnosti. Jak změnit investorské myšlení, aby tyto firmy měly šanci vyrůst?
Největší chybou je hodnotit deep tech optikou rychlého softwarového byznysu. U těchto firem je delší návratnost normální a potřebují jiný typ kapitálu, jiné milníky a silnější propojení s průmyslem. Vedle peněz je proto důležitá i kvalitní komunikace mezi startupy, investory a korporacemi. A zároveň si musíme přiznat, že bez silnější vazby na rozvinutější venture kapitálové trhy v zahraničí bude část těchto firem narážet na limity českého prostředí.
EcoTech Hub často pomáhá startupům překlenout kritickou fázi mezi výzkumem a trhem. Kde dnes české projekty nejčastěji selhávají? V technologii, byznys modelu, nebo ve škálování?
Je to případ od případu, takže bych to nepaušalizoval. Pokud ale vidím opakující se slabinu, tak české projekty často neselhávají na samotné technologii, ale na komercializaci. Nejtěžší bývá ověřit reálnou poptávku, získat první projekty a zákazníky, správně nastavit byznys model a pak řešení škálovat. U deep techu je navíc mezi funkčním prototypem a komerčním nasazením pořád náročná mezifáze, která vyžaduje kapitál, průmyslového partnera i čas.
Může se Česko stát lídrem v některém segmentu udržitelných technologií, nebo budeme spíše aplikační ekonomikou přebírající zahraniční řešení?
Česko podle mě nemusí být lídrem plošně, ale může být velmi silné ve vybraných segmentech. Tam, kde se potkává průmyslová tradice, technické know how a rostoucí poptávka, máme reálnou šanci být víc než jen aplikační ekonomikou.
SME EnterPRIZE
Soutěž SME EnterPRIZE, kterou pořádá Generali Česká pojišťovna, vstupuje do šestého ročníku a zaměřuje se na malé a střední firmy, živnostníky i start-upy, které propojují podnikání s principy udržitelnosti. Cílem iniciativy je ocenit projekty s reálným dopadem na životní prostředí i společnost a zároveň ukázat, že odpovědný přístup může být konkurenceschopnou součástí byznysu. Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním galavečeru v Praze na začátku září.
Podrobnosti najdete zde
Jak se mění profil zakladatele udržitelného startupu? Přichází více vědců, korporátních manažerů, nebo klasických startupových podnikatelů?
Mění se hlavně typ startupu. Dřív byl startup často synonymem pro SaaS, dnes je v udržitelných technologiích mnohem větší zapojení hardwaru, materiálových inovací a složitějších produktů. To přirozeně přivádí víc zakladatelů s technickým, výzkumným nebo s průmyslovým zázemím. I u nás je to vidět na tom, že přes 40 procent startupů v Technologické inkubaci má vazbu na výzkumné organizace.
Udržitelnost je často politicky ostře sledované téma. Promítá se tato polarizace i do investic, partnerství nebo do zájmu zákazníků o eco-tech řešení?
Politicky je to polarizované, byznysově mnohem méně. U kvalitního eco-tech řešení se firmy většinou nerozhodují podle ideologie, ale podle toho, jestli jim to pomůže s náklady, výkonem, odběrateli nebo s budoucí konkurenceschopností. ESG nebo impact story tam může hrát pozitivní roli, ale spíš jako plus navíc než jako hlavní důvod investice.
Jak poznáte startup, který má skutečný environmentální dopad, a ne jen dobře zvládnutý ESG marketing? Existují už jasná kritéria?
Poznáte to podle toho, že dopad není jen v prezentaci, ale v samotném jádru produktu. Díváme se na to, jaký problém startup řeší, jakou má technologii nebo řešení, jakou přináší hodnotu zákazníkovi a jestli umí svůj dopad reálně doložit. Nestačí říct, že je něco zelené. Musí být jasné, co přesně se zlepšuje a jestli to startup umí podložit daty. V tomhle je to v zásadě jen techničtější způsob, jak odlišit reálný impakt od greenwashingu.
