Dovedu si představit, že bychom dostali Karlštejn za jednu korunu, říká šéf CzechTourismu
- Válka v Íránu oslabí turistickou sezonu v Česku: cestovatelé z Blízkého východu ruší rezervace v lázních, čínské cestovky hlásí pomalejší rozjezd prodejů.
- Lákat zahraniční návštěvníky do tuzemska má za úkol státní agentura CzechTourism, ovšem i ona sama musí hledat nové zdroje příjmů.
- Které by to mohly být? I na tuto otázku odpovídá František Reismüller, jenž od listopadu roku 2023 působí jako ředitel agentury.
K důsledkům války v Íránu patří zdražení letecké dopravy a zrušení či omezení řady letů. Stávající situace patrně odrazuje spoustu potenciálních turistů i od cestování do Česka. Vidíte to v číslech?
V Česku bohužel nemáme nastavený systém reportingu, který by nám umožňoval sledovat data v reálném čase. Máme ale informace z lázeňských míst, která už bohužel hlásí propady.
Jaké?
Liší se. Nejvýznamnější lázně jako Teplice či Darkov, které mají až patnáct procent blízkovýchodních turistů, často z Izraele, tak v jejich případě se bavíme až o desetiprocentním propadu. Sezona ale pořád ještě nezačala, takže i rezervace, které byly zrušené, se nakonec mohou vrátit, pokud se situace uklidní. Letiště Praha nás také informuje o propadu počtu letů.
Problém je to ale širší, že?
Ano, je to problém pro všechny destinace. Například i pro Japonsko, na které letos cílíme kampaně. Konkrétně japonská kampaň by měla proběhnout hlavně na podzim a zaměřit se mimo jiné na Vánoce, tam je ještě čas. Blízký východ nicméně představuje asi čtrnáct procent světového tranzitu. V ohrožení jsou miliony cest, pokud se tento dopravní uzel zavře.
Válka v Íránu oslabí letní sezonu v ČR
Vytváříte si scénáře, jak velký zásah může byznys cestovního ruchu letos schytat?
Ztráty, které nás to bude stát, zatím nedokážeme odhadnout. Scénáře jsme zatím nepočítali, vyčkáváme na reakci našich klíčových trhů. Ty totiž mají často mimořádnou odolnost.
Co to znamená v praxi?
Například Izrael se po útoku Hamásu v roce 2023 rychle vzpamatoval. Jakmile tam přestaly létat rakety, lidé sedli do letadel a odcestovali pryč. Izrael nám mezi roky 2024 a 2025 rostl o dvacet procent. Takhle může reagovat veřejnost i na dalších trzích po případném skončení konfliktu v Íránu. Mimochodem státy Blízkého východu jako Saúdská Arábie a další v poslední době patřily k našim skokanům roku. Nárůsty těchto turistů jsou nyní ohrožené, nejvíce jich ale cestuje v létě, takže ještě máme čas na uklidnění situace.
Zjišťujete od partnerů v zahraničí, jak tvrdý úder do byznysu cestovního ruchu ještě očekávají? Zastavili jste už některé kampaně?
Ano, například tu v Izraeli. S tamním touroperátorem jsme ji měli spustit na jaře. Je pozastavená. Věděli jsme, že budou lidé vyčkávat a rozhodně ne nakupovat, takže jsme kampaň stopli. Měli jsme mít roadshow na Blízkém východě, také jsme ji odložili na podzim. Poptávku po cestování do Česka pravidelně zjišťujeme od zahraničních cestovek.
Od partnerů z Číny už bohužel víme, že náběh prodejů na letní měsíce je meziročně pomalejší. Trh váhá, přitom Číňané patří k těm, kteří rezervují půl roku dopředu, nenechávají útraty na poslední chvíli, i kvůli vízům. Podobný vývoj sledujeme v Japonsku. To ještě nemusí znamenat, že ti turisté nepřijejdou. Ovšem pokud by válka probíhala ještě na podzim ve stejném gardu jako nyní, bavili bychom se úplně jinak.
Pojďme se přesunout k samotnému fungování CzechTourismu. Je jeho stávající model financování dlouhodobě udržitelný? Kde vidíte potenciál na vytvoření nových zdrojů příjmů?
Já si v první řadě myslím, že by si stát měl uvědomit potřebnost investic do cestovního ruchu. Příspěvek ze státního rozpočtu tvoří devadesát procent našeho rozpočtu. Měl by být navýšen, už jen proto, že každá investovaná koruna do cestovního ruchu se státu vrací třikrát. Náš rozpočet je jiný každý rok, to je na celé naší situaci to nejhorší. Takže je v podstatě jedno, jak je složená vláda. Pohybujeme se kolem čtyř set milionů ročně, které máme letos. Varianta rozpočtu předchozí vlády původně počítala s částkou, která byla vyšší o čtyřicet milionů. Chápu, že nová vláda šetří plošně. Pro cestovní ruch v Česku to ale není dobrá zpráva.
Kde hledáte nové zdroje mimo státní rozpočet?
Popravdě těch možností moc není. Agentura je příspěvkovou organizací v rámci ministerstva pro místní rozvoj. Pokud chcete další zdroje, mohou být ve formě grantů z EU a podobně. Hovoří se o tom, že by cestovní ruch mohl hrát důležitější roli v dalším programovém období od roku 2028. Česko tuhle vizi podporuje. Další možností jsou komerční spolupráce - neposkytujeme všechny své služby zadarmo, například je zpoplatněná účast na veletrhu.
Nezamýšlíte se nad prodejem vstupenek, rozšířeným přístupem na golfová hřiště či památky?
V agentuře máme asi šest desítek lidí. Já v podstatě nemám ani lidské zdroje na to, aby mi daný podnikatelský plán připravily. Agentura zároveň nedisponuje žádným majetkem, na rozdíl například od městské Prague City Tourism. Vlastní nějaké majetky a vydělává na nich, například prodejem vstupenek.
Máte známý a solidně navštěvovaný portál Kudyznudy.cz, který dělá efektivní reklamu spoustě turistickým lokalitám. Neměly by za zviditelnění skrze portál platit?
To by šlo proti filozofii Kudyznudy.cz.
Ale pomohlo by to získat peníze, které agentuře chybějí…
Ano, ale stát vydělává peníze na cestovním ruchu, na daních. Takže by do odvětví měl investovat, jak to dělají vyspělé státy. Zpoplatněním registrace na portál bych zavedl nepřímou daň, to mi nedává smysl. Je to komunitní web pro menší provozovatele. Zpoplatněním bychom jen zvýhodnili větší hráče a portál zabili.
Když jsem se bavil s lidmi z oboru, nebáli se nastolit odvážnou myšlenku, kterou lze zjednodušit do otázky: spadá-li například Letiště Václava Havla nebo Kongresové centrum Praha do oblasti turismu, proč by neměly přispívat vaší agentuře, nebo do ní dokonce patřit?
Tyhle obrovské myšlenky jsou určitě na místě a znějí skvěle. V ideálním světě bych byl pro. To by ale vyžadovalo naprosto jinou organizaci cestovního ruchu. Letiště patří ministerstvu financí. Nás spravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Kongresové centrum už většinově nepatří státu, ale Praze. Dovedu si představit, že bychom dostali do správy například Karlštejn nebo něco jiného, co má ve správě Národní památkový ústav. Ten se o daná místa stará z pohledu památkové péče - ne z hlediska cestovního ruchu.
Mohla by tedy agentura v dohledné době nějaké majetky získat?
Nemám takovou informaci. V zásadě jsou dvě možnosti: buď se stát chytne za nos a řekne, že chce investovat do cestovního ruchu v rámci systému, který dnes existuje. Tedy by se řídil strategií cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj na roky 2021 až 2030 a dal CzechTourismu minimálně 560 milionů korun ročně, které tam jsou napsané. S takovou částkou bychom už dokázali dělat hezké věci, rozdíl 160 milionů proti letošnímu rozpočtu je významný.
A druhá možnost?
Nebo stát bude trvat na tom, že se CzechTourism bude financovat nějak sám, takže mu pro to poskytne podmínky. Organizace by se musela proměnit, zvětšit, vyžadovalo by to prvotní investici. Budu fabulovat: v momentě, kdy by na nás za jednu korunu převedl Karlštejn, musel by na nás převést i všechna spojená místa, a to s možností lokalitu rozvíjet. Museli bychom dostat více lidí, kteří by se o lokalitu starali, dělali hradu marketing, aby vydělával. To by byla obrovská změna systému.
My si připravujeme nějaké modely, samozřejmě o změnách uvažujeme. Stát by měl transformovat CzechTourism do jiné formy, ideálně do akciové společnosti. I proto, aby mohl vlastnit majetky - například památky či nemovitosti - a na nich vydělávat. Líbily by se mi produktové karty, které by bylo možné uplatnit po celém Česku.
