Ajatolláhové rozestříleli byznysplány cestovek i představy Čechů o levné exotice

Americko-izraelské útoky neproměnily v prach jen íránská zařízení na obohacování uranu, ale také plány cestovních kanceláří a individuálních dobrodruhů z Česka. Tradiční rétorika cestovek skloňující rekordní prodeje a ještě optimističtější očekávání trhu šla k ledu. Odborníci z branže naopak přiznávají významný dopad na poptávku, a to nejen v případě očekávaných destinací typu Dubaj či Abú Dhabí, ale i u těch, které leží v daleké Asii nebo v Africe. 

Jen v prvních dvou týdnech války zrušily aerolinky téměř 23 tisíc letů. Výpadek kapacit v Perském zálivu tak okamžitě vedl k masivnímu převýšení poptávky nad nabídkou. Ceny letenek z Asie do Evropy nezřídkakdy dosahovaly vyšších desítek tisíc korun. 

Ceny ropy jako gamechanger

Z extrémních výšin sice postupně klesají, jejich návratu na původní úrovně však brání nejen kapacity dopravců, ale i mnohem vyšší cena ropy. Před konfliktem se barel ropy Brent obchodoval za zhruba sedmdesát dolarů, nyní za více než sto dolarů. To se promítá do cen leteckého paliva. V polovině března se galon prodával za 4,6 dolaru, tedy nejdráže od ruského vpádu na Ukrajinu, uvádí organizace Eurocontrol. 

„Palivo tvoří 20 až 30 procent provozních nákladů na let a dopravci bez efektivního hedgingu musí zdražovat v řádu dnů. Vidíme to například u jihoamerické společnosti LATAM, která okamžitě zvýšila palivový příplatek o 50 až 100 dolarů na letenku. V Evropě očekávám, že se toto zdražení plně promítne do cen letních dovolených a dálkových tras v rozmezí 15 až 25 procent,“ říká ředitel portálu Zaleťsi Jiří Spolek. Skupina Air France-KLM už například zdražila dálkové lety o padesát eur, Cathay Pacific zase od dubna o třetinu zvýší palivový příplatek, který bude přehodnocovat každé dva týdny. 

Aerolinky přitom pracují s relativně tenkými maržemi, které vyplývají z tvrdé konkurence v odvětví. Sdružení dopravců IATA loni odhadovalo, že by se měly čisté marže letos pohybovat kolem necelých čtyř procent, což představuje čistý zisk asi sedmi dolarů na cestujícího. „Tahle situace nemá vítězů,“ komentoval důsledky Íránu šéf IATA Willie Walsh.

Mnoho lidí se přirozeně bojí cestovat. Ať už z obav o vlastní bezpečnost, nebo ze zpožděných letů a následně ohrožených přestupů na autobusy či vlaky. „Dopad na poptávku po cestách na Blízký východ je fatální – spoustu cest vůbec není možné uskutečnit. Podobné je to v Asii, letenky jsou tak drahé, že to velkou část populace úplně vylučuje z dovolené,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Upozorňuje, že často mizí záruky aerolinek na některé služby: například to platí pro výběr konkrétních sedaček nebo pokrmů. 

„Válka začala ještě ve vysoké turistické sezoně. Zájem o Spojené arabské emiráty, Katar či Bahrajn je pro cestovní kanceláře obtížné nahradit, a to i za současného přesunu poptávky do evropských destinací a dále na Kapverdy, do Egypta a Turecka,“ říká výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. 

Dodává, že zmíněný palivový příplatek roste u jednosměrných dálkových letenek na asi šest set korun za osobu. U kratších letů po Evropě to jsou asi dvě stovky. „Ceny již zakoupených dovolených se v tuto chvíli zdražovat nebudou. Pokud bude konflikt pokračovat i nadále, navýšení cen leteckých přepravců se může v budoucnu do cen promítnout,“ konstatuje mluvčí CK Blue Style Simona Fischerová. 

Nová páteř spojení s Asií

Jedna z největších cestovek na českém trhu kalkuluje se scénářem, kdy bude ve střednědobém horizontu sílit poptávka po destinacích s přímými lety, tedy bez „riskantních“ přestupů. Situace také může donutit cestovní kanceláře k větší diverzifikaci nabídky, aby si na nablýskané Dubaji a podobných lokalitách nevypěstovaly nezdravou závislost. 

Aerolinky z Perského zálivu obnovují nabídku letů nerovnoměrně. Zatímco Emirates se již dokázaly vrátit na téměř sedmdesát procent původní kapacity, Qatar Airways jsou stále pouze na pětině. Individuální cestovatelé se tak učí aktivně vyhledávat alternativní trasy, na což pružně reagují evropští dopravci. 

„Vidíme masivní přesun k evropským dopravcům, jejichž trasy přes jihovýchodní Asii se stávají novou páteří spojení s Dálným východem i Austrálií. Strategickou reakci vidíme u klíčových hráčů: British Airways přidají od ledna 2027 Melbourne přes Kuala Lumpur. Další novinkou je pak vstup Finnairu, který od října spustí linku z Helsinek do Melbourne s mezipřistáním v Bangkoku. Tyto trasy s přestupem v bezpečné jihovýchodní Asii nabízejí cestujícím stabilitu, kterou momentálně v zálivu postrádají, a trh se na tyto nové koridory adaptuje neuvěřitelně rychle,“ říká Spolek. Příkladem jsou i Austrian Airlines, které nabízejí linku z Vídně do Bangkoku až třikrát denně. 

Aerolinky tím částečně riskují. Pokud by došlo k narušení dodavatelských řetězců paliva, jejich letadla by v Asii uvízla a dopravci by drasticky prodělávali. Důsledkem změn je i přetížení vzdušných koridorů nad Gruzií či Střední Asií, do kterých se zkoncentrovaly lety z nebezpečných oblastí, hlavně z Íránu. Toto úzké hrdlo prodlužuje dobu letů, náklady na palivo i opotřebení techniky. 

Cestovatele se dívají více na západ

Řada cestovatelů tak obrátila svou pozornost z východu na západ. „Z toho těží Dominikánská republika, Mexiko nebo můj osobní tip Salvador. Nabízejí vynikající poměr ceny a výkonu právě v době, kdy je východní cesta logisticky komplikovaná,“ dodává Spolek. 

Rychlejší dopad by konflikt mohl mít i na Singapur, kam se již přesouvá část kapitálu, domnívá se provozní ředitel CK Elite Voyage Štěpán Borovec: „Asijský tygr láká na bezpečí, vysokou úroveň služeb, skvělé letecké spojení se Singapore Airlines i blízkost navazujících destinací. A to nejen letecky, ale i po zemi – zmínit musíme například Desaru Coast s resortem Mandarin Oriental nebo resort Bawah. Oblast Singapuru by z konfliktu měla turisticky i ekonomicky těžit.“ 

Celkem by tak mohly destinace na Blízkém východě přijít jen letos o 23 až 38 milionů návštěvníků oproti původním očekáváním. To je výpadek turistických útrat v objemu 34 až 56 miliard dolarů, odhadla konzultační společnost Tourism Economics. Dosud krátkodobý dopad bojů přitom může snadno přerůst v dlouhodobější jev, který by tlumil zájem o dříve „dokonalou“ Dubaj a další destinace regionu. Státy zálivu přitom do lákání turistů masivně investovaly, z cestovního ruchu dlouhodobě budují jeden z klíčových zdrojů příjmů, aby jejich ekonomiky nezávisely výhradně na ropě. 

To je i důvod k velmi opatrnému optimismu některých odborníků z branže. Pokud by se konflikt v dohledné době uklidnil, lze předpokládat, že se dopravci z Perského zálivu pustí do cenové války. Budou disponovat významnými kapacitami svých největších letadel, jež budou muset naplnit. Tahle snaha by mohla krátkodobě stlačit ceny zpět k historickým minimům, a to i na letech z české metropole. „Ačkoliv provoz na linkách z Prahy na Blízký východ zatím není plně ve standardním režimu, situace se postupně stabilizuje,“ uvádí mluvčí Letiště Praha Jiří Hannich.