Ivana Trumpová má silný PR potenciál, říká Hynek Kmoníček

Hynek Kmoníček

Hynek Kmoníček Zdroj: Michael Tomeš, E15

Hynek Kmoníček
Hynek Kmoníček
Hynek Kmoníček
Hynek Kmoníček
Hynek Kmoníček
13 Fotogalerie

Česká republika je pro Ameriku zajímavá, pokud má nějaké téma. Bývalá žena nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa by mohla Česku přidat na důležitosti, myslí si ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, zkušený diplomat a zvažovaný velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

 

Jak blízko je k tomu, aby se po vítězství Donalda Trumpa nový český velvyslanec v USA ujal své práce?

Dá se předpokládat, že nový český velvyslanec do Spojených států přijde po nástupu administrativy Donalda Trumpa, která začíná 20. ledna jeho inaugurací. Čili v řádu několika měsíců.

Prospělo by nám, myšleno státu, kdyby se Ivana Trumpová stala velvyslankyní v Česku?

Paní Ivana Trumpová jako osoba má poměrně významnou píárovou hodnotu na americkém mediálním trhu. Tu by přidala k hodnotě velvyslankyně v České republice. Přiznejme si, že přes náš česko-centrismus, který se domnívá, že svět se zajímá o to, co se dnes ráno stalo na Třeboňsku, v novinách velkých států, včetně USA se objevujeme spíše výjimečně.

To, co nás tam přinese, není naše váha a planetární dosah našich činů, ale obvykle osoba. Proto se Česká republika nejčastěji v tisku, který lidé doopravdy čtou – a to není tisk, který se obvykle zabývá prioritně politikou, objeví Česko s Jaromírem Jágrem. Nebo se tam Praha objevila ve chvíli, kdy velvyslankyní byla Shirley Temple-Black. A Ivana Trumpová by zcela jistě přinesla i tuto dodatečnou pozornost tématu České republiky.

Jaké jsou vzájemné vztahy USA a Česka – zajímáme vůbec Američany, když zrovna nejde o radar nebo jadernou energetiku?

Z logiky věci vyplývá, že Američany nejvíc zajímáme tam, kde jsme spojeni s tématem, které zajímá je. Česká republika a její existence na planetě není téma, které by ovlivňovalo život farmáře v Kentucky. Opravdu ne. Výsledkem toho je, že naše velikost stoupá a klesá s tématy. Ta dvě uvedená jsou klasickým příkladem.

Je to i potvrzení mojí teze, že každý velvyslanec, který přichází do Spojených států, by si měl nalézt téma, které je dostatečně velké pro USA a shodou okolností i pro jeho vlastní zemi, kterou tam reprezentuje. Ale velká témata v USA je velmi obtížné najít tak, aby měla vztah k vaší vlastní zemi a hlavně je obtížné, aby skutečně velké téma USA bylo hratelné na domácí politické scéně.

Myslíte, že budoucí český velvyslanec v USA má takové téma připravené?

Kdyby ho měl, tak už bych ho dávno poradil ministerstvu zahraničních věcí. A to by ho hrálo na strategickém dialogu s USA. Vycházím ze své zkušenosti, a říkám, že v této chvíli jsou to v podstatě tři témata.

Je to osud současných a budoucích amerických investic v České republice, druhé téma, které Američany vždycky zajímá, je, co bude s tendrem na Temelín. To jsou ekonomická témata. Z politických témat, to bude asi tak jako vždy v poslední době v této kanceláři. První zdvořilostní otázka zní jak je v Praze, a následuje třicet otázek na Sýrii.



Celý rozhovor čtěte v pondělní E15