Kalousek: Zrušit platby za státní pojištěnce? Návrh ministryně Schillerové je neférový a nebezpečný
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek kritizuje návrh na změnu plateb do systému zdravotního pojištění, který prosazuje ministryně financí Alena Schillerová. Za důchodce, děti či nezaměstnané by již platby neodváděl stát. „V době ekonomické recese se může stát, že ze čtyř a půl milionu občanů, kteří platí pojištění ze svých výdělků, se pár set tisíc stane kvůli ztrátě obživy státními pojištěnci. Systém by se pak logicky zhroutil,“ říká poslanec a exministr financí k záměru, se kterým nesouhlasí ani premiér Andrej Babiš. Schillerová současně kalkuluje se zrušením superhrubé mzdy.
Ministryně financí Alena Schillerová se zasazuje o změnu systému zdravotního pojištění. Jaká jsou rizika případného zrušení plateb za státní pojištěnce?
Návrh je to nebezpečný a neférový. Zaměstnanec, který dostává průměrnou mzdu, zaplatí společně se svým zaměstnavatelem 4500 korun měsíčně za své zdravotní pojištění. Živnostník, i když nevydělá vůbec nic, musí zaplatit povinné minimum ve výši 2208 korun. Státních pojištěnců je více než plátců pojištění. Za každého z nich platí stát v tuto chvíli 1018 korun, takže platí čtvrtinu částky, která se odvádí za lidi s průměrnou mzdou. Už to je velmi nekorektní.
Paní ministryně by chtěla, aby stát neplatil nic a vše by chtěla přenést na ekonomicky aktivní občany, kteří by to platili z ceny své práce. V okamžiku, kdy přijde recese, se může stát, že ze čtyř a půl milionu občanů, kteří platí pojištění ze svých výdělků, se pár set tisíc stane státními pojištěnci, protože přijdou o zaměstnání. Systém by se logicky zhroutil.
Co navrhujete vy?
Náš návrh je přesně opačný. Nechceme zvýšit pojištění a přestat platit za státní pojištěnce. Každý musí být nějak pojištěn a někdo to za něj musí platit. V současném systému "platí" důchodce každý měsíc 1018 korun zdravotního pojištění. Stát a pojišťovna ví, že za něj pojišťovna inkasuje 1018 korun a důchodce ví, že za něj stát ty peníze platí. Pokud to neví, tak si to může zjistit. Kdyby to bylo tak, jak navrhuje paní ministryně Schillerová, tak už by nikdo nevěděl, jak velké pojištění důchodce platí. To je naprosto netransparentní.
A daň z hrubé mzdy nemusíme nutně snižovat na patnáct procent, můžeme ji klidně ponechat na devatenácti, ale snižme zdravotní pojištění o tři nebo čtyři procenta. O parametrech se můžeme bavit. Ale zvyšme platbu za státní pojištěnce. Jestliže je platba za státní pojištěnce čtyřikrát menší, než je pojištění člověka s průměrným platem, tak je to nefér. Tak to k sobě přibližme, dejme tam jasný roční algoritmus valorizace a bude to mnohem férovější. Je to mnohem efektivnější než snižování daně z příjmu.
Kde by stát vzal peníze na vyšší zdravotní pojištění pro státní pojištěnce?
Jedno procento zdravotního pojištění je zhruba čtrnáct miliard korun. Třikrát čtrnáct je čtyřicet dva. Vzhledem k tomu, že vláda dnes utrácí o 353 miliard více, než jsme utráceli v roce 2012, tak úplně stačí, když přestane financovat hlouposti typu slevy na dopravném.
Zaměstnancům by současně dle Schillerové mělo ulevit zrušení superhrubé mzdy. Co by přineslo?
Samotná superhrubá mzda by měla reálný efekt za předpokladu, že by současně došlo ke sjednocení základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Stejně tak jako k jednotnému odvodu z jednoho formuláře daňového přiznání na jedno inkasní místo státu, který by si platbu rozdělil na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob, což občan logicky vnímá jako jednu daň, protože dopad na jeho výplatu to má úplně stejný.
Vždy jsem se snažil o to, aby se z jednoho základu vypočítalo jedno číslo, které pošlete na jedno inkasní místo státu, který si peníze rozdělí na své účely a do státního rozpočtu. Kromě zjednodušení administrativy by to přineslo ještě jeden obrovský benefit. Mimo toho, že na jedno místo odvádíte, jste také z jednoho místa kontrolovaní. Nejste jako daňový poplatník obtěžován kontrolou z finančního úřadu, ze zdravotní pojišťovny i ze správy sociálního zabezpečení. Při odvodu na jedno místo byste byl obtěžován jenom jednou kontrolou.
Takže koncept superhrubé mzdy v praxi nesplnil svůj účel?
Bohužel nesplnil. Svůj účel by splnil, kdyby byla politická síla ještě ke druhému kroku. Cíl superhrubé mzdy byl v tom, aby si byl každý vědom míry odvodů z ceny své práce, což dnes zaměstnanci nejsou, protože větší část povinných pojistných ze zdravotního i sociálního stále odvádí jejich zaměstnavatelé a lidé mají pocit, že se to netýká jejich mzdy, ale ono se jí to týká. Kdyby zaměstnanci zátěž skutečně cítili a museli odvádět tu povinnost sami, tak by najednou zjistili, že jejich čistá mzda je jen polovina toho, co vydělají. Mělo by to podle mě významný dopad ve vnímání daňové politiky státu.
Kdybyste byl teď ve funkci ministra financí vy, tak byste superhrubou mzdu zrušil?
Už v roce 2012 jsem navrhl superhrubou mzdu zrušit a mít jen hrubou mzdu s devatenáctiprocentní daní z příjmu a k tomu jednotné inkasní místo s jednotným odvodem sociálního a zdravotního pojištění vypočteného z hrubého základu. ANO a ČSSD koncept bohužel zrušily, už jsme to tady pět let mohli mít. Říkají, že to nebylo připravené, ale byl to nesmysl. Legislativně byl projekt uzákoněný a do jeho startu chyběl rok a půl, což byla více než dostatečná doba. Kdybych byl nyní ministr financí, tak bych udělal stejný krok jako tenkrát. Snižování přímých odvodů pokládám za mnohem důležitější u povinných pojistných než u daně z příjmu fyzických osob.
Vůbec netrvám na tom, že daň musí být nižší než devatenáct procent, ale co musíme snížit, je zdravotní a sociální pojištění. To má na občana stejný dopad jako daň z příjmu, ale mnohem férovější. Statisíce lidí daň z příjmu fyzických osob totiž kvůli slevám na dani neplatí, zatímco sociální a zdravotní pojištění platí všichni. Když ho snížíte, tak opravdu ulevíte všem. Snížíte cenu práce a zvýšíte konkurenceschopnost českých podniků.
