Po čtyřech letech primátorka Adriana Krnáčová připouští, že vládnout městu je složitější, než si představovala. Do úřadu přitom šla s heslem "prostě to zařídíme". Hrdá je ale například na Lítačku, která nahradila problémovou Opencard, jak uvedla v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Pouštěla jsem si videa, kde jste chodila s paní Kaplický a popisovala jste, co všechno v Praze změníte. Měla jste slogan Prostě to zařídíme. Máte pocit, že jste to "prostě zařídila"?
Prostě trvalo trochu déle. Ale myslím, že se podvedlo skoro všechno, co jsem slibovala v těch videích. Nejpyšnější jsem, že jsem vyřešila tu nešťastnou kartu – openkartu, která zatěžovala Prahu celkem velkou finanční zátěží – 1,7 miliardy, v průběhu celého období trvání. A povedlo se nám to udělat po roce. A celý software stál do deseti milionů.
Velice brzy, myslím, že to bude začátkem července, představíme virtualizovanou podobu na integrování Středočeského kraje (Středočeši budou moci taky užívat Lítačku, pozn. red.). Řekla jsem, že se vypořádám se špatnými smlouvami. Vodu jsme koupili zpátky, osvětlení je zpátky. Já jsem nešla na radnici s tím, že postavím barák, ale s tím, že vyřeším věci, které tu dlouho nikdo neřešil. Otevřeli jsme ten tunel, který se nedařilo otevřít.
Ovšem třeba s přípravou metra D se příliš nepohnulo…
Já jsem metro D neslibovala.
V kampani ANO se o něm mluvilo.
Já jsem o něm nemluvila. Nicméně doufám, že se co nejrychleji začne minimálně s geologickým průzkumem, což už by mělo být záhy uděláno.
Ale o propojení města s letištěm jste mluvila. Říkala jsem, že v roce 2015 by se mohlo začít s prvními stavebními pracemi na železničním koridoru…
Ale to není městská stavba. My součiníme se Správou železniční dopravní cesty. Město nemůže stavět železnice, může jen zásadním způsobem pomoci, aby se tak stalo, což děláme. Děláme územní změny, přispíváme k tomu, ale to je tak to jediné, co můžeme dělat.
A to je právě to. Pro Pražany není důležité, kdo konkrétně co staví. Pro ně je důležité, když volí v komunálních volbách, kdo jim co slíbí a kdo to pak skutečně dokáže zařídit.
Je pravdou, že to slibovali všichni... Ale já jsem dopravní stavby neslibovala. Protože jsem věděla, že můžu udělat jen to, co jsem schopná udělat, a to jsem i udělala. Protože dopravní stavby typu okruh nebo železniční spojení jsou státní stavby. Proto jsem si i vydupala tu komisi u pana Sobotky, tehdejšího premiéra, abychom byli u toho, až se o tom bude mluvit, a aby Praha věděla, co má dělat, jakým způsobem má pomoci. Proto jsme se celkem zásadním způsobem dohodli na propojení D10 a D1, kde je schválená EIA a ŘDS připravuje dokumentaci k územnímu rozhodnutí, což by mělo být v dalších týdnech hotovo.
Víte, kam směřuji těmi otázkami? Jestli jste na magistrátu nezjistila, že "prostě to zařídit" je přece jen složitější?
Ale to jo. To jasně.
A v čem to bylo složitější, než jste si představovala, když jste nastupovala do úřadu?
Já jsem věděla, že to nebude procházka růžovým sadem, ale netušila jsem, že ta rezistence bude tak obrovská. Rezistence na straně úřadů, rezistence na straně politiků z městských částí, společností a firem, které ve městě působí, dodavatelů, kteří byli zvyklí na nějaký způsob jednání. Dodavatelé pro tunel Blanka, tehdejší majitelé licencí pro Opencard si uvědomili, že sedí s někým, kdo nenechá to město vydírat. Takže možná moje nestandardní chování bylo v tom, že jsem neustoupila.
Velkým tématem vaší kampaně bylo smart city. Povedla se vám chytřejší Praha?
Na smart city jsem taky hrdá. V novinách jsem se dozvěděla, že na smart city vydáme 600 milionů. Není to pravda. To byl potenciál. V loňském roce jsme vyčerpali nějakých dvanáct milionů.
To jsou věci pro odborníky, ale jak je Praha chytřejší pro obyčejné Pražany?
Bude. Ještě není.
Zrovna Lítačka mohla být chytřejší. Když ji lidé zapomenou doma, stejně musí fyzicky dojít na Dopravní podnik, aby dokázali, že ji mají. Proč trochu víc smart není?
Je chytřejší už díky tomu, že je naše. Pražané ji budou moci použít jiným způsobem. Budou ji moci mít v telefonu, půjdou se slevou do botanické, do zoologické. Do škol jsme zavedli pilotní projekt, kde zkoušíme, že by mohla být lítačka jako univerzální identifikátor. V úvahách je možnost placení lítačkou na toaletách.
To zní hezky, ale proč to ještě není? Je to technologicky složité?
Technologicky to tak složité není, ale procesně ano. Teď budeme integrovat Středočeský kraj. Taky budou moci jezdit na Lítačku, bude integrovaná In-Karta. Co se ale týká smart city, nejdůležitější je datové město. Musíme zhodnotit, jak zpracovávat a vyhodnotit data, která do platformy přitékají. Zejména kvůli plánování uzavírek a jejich důsledků.
