„Než zrealizujeme v souladu s touto normou výběrová řízení na nákup materiálu a služeb pro opravu vrtulníku, konkurence už ho má opravený,“ říká Planička. Za optimální by považoval transformaci firmy na akciovou společnost.
* E15: Na začátku loňského března jste podnik přebíral v situaci, kdy měl problémy s cash flow a nedostatkem zakázek. Jak je na tom teď ?
Loni na jaře hrozilo, že za několik týdnů nebude na výplaty našich zaměstnanců. Dopadlo to dobře. Po dvou letech ztrát vždy ve výši několika desítek milionů korun predikujeme za rok 2012 kladný hospodářský výsledek 23 milionů korun. A máme uzavřeny kontrakty pokrývající celkové tržby letošního roku ze dvou třetin, ze zbývající třetiny jsou před podpisem. Plánovaný zisk má letos překročit 35 milionů korun. Vedle toho jsem první čtyři měsíce řešil nápravu vztahů mezi LOM a ukrajinským výrobcem motorů proudových letounů L-39 Albatros. Vše se podařilo urovnat. Lze říci, že osmnáct let trvající válka kvůli licencím potřebným pro opravy těchto pohonných jednotek skončila.
* E15: Hlavním byznysem LOM jsou generální opravy a modernizace ruských vrtulníků řady Mi. Jaká je nyní situace na světovém trhu? Mají o služby například pro Mi-17 zájem spíše vojenští, nebo civilní zákazníci?
Situace na tomto specifickém trhu se velmi dynamicky vyvíjí. LOM na něm v posledním roce upevňoval svoji vedoucí pozici v rámci evropských leteckých opravárenských podniků platformy Mi. V současnosti se orientujeme spíše na vojenské zákazníky. Rozvíjíme ale obchodní aktivity i v civilní oblasti.
* E15: Předpokládám, že ony dvě třetiny dojednaných zakázek nebudou jen od české armády. Můžete uvést další zákazníky?
Česká armáda je stále náš klíčový zákazník, LOM byl zřízen proto, aby pokrýval její strategické potřeby. Nicméně podíl rezortu obrany na našich celkových tržbách kontinuálně klesá, od roku 2009 se snížil na polovinu. V obchodním plánu nyní dosahuje přibližně 34 procent, zbytek tvoří zahraniční zákazníci. Hlavní problém podniku spočíval právě v tom, že sestupný trend objemu zakázek od české armády nedokázal vykrýt nalezením poptávky v zahraničí.
* E15: Kde ve světové konkurenci vidíte místo pro LOM? Nevadí ruskému výrobci strojů Mi, že mu v jejich servisu a modernizaci konkuruje česká firma?
Nejsme jediný opravárenský podnik, který provádí nejvyšší stupeň údržby a modernizace Mi. A nepředstavujeme pro ruské společnosti pouze konkurenta. Je třeba zdůraznit, že se ubíráme trochu jinou cestou. Mám na mysli úzkou spolupráci s Federální službou pro vojensko-technickou spolupráci Ruské federace a společnostmi Oboronprom a Rosoboronexport. Vše, co děláme, je v souladu s českoruskou mezivládní dohodou. Je řada obchodních případů především v členských zemích NATO, k nimž se Rusové z politických či jiných důvodů velmi složitě dostávají a kde LOM v současnosti velmi úspěšně působí.
* E15: Dlouhodobě se spekuluje o transformaci LOM na akciovou společnost a jeho privatizaci. Jaká forma existence podniku je pro jeho byznys nejvýhodnější?
S tím souvisí jeden opravdu klíčový problém a tím je zákon o veřejných zakázkách. Podle něj je LOM jako státní podnik veřejným zadavatelem. Tato norma v současném znění nám znemožňuje, abychom v tržním prostředí, v němž se kvůli nedostatku zakázek od české armády musíme pohybovat, realizovali normální obchodní aktivity. Konkrétně to komplikuje nákup nejrůznějšího materiálu a služeb v souvislosti s opravami vrtulníků našich zahraničních zákazníků. Když to zjednoduším, než dokončíme v souladu s tímto zákonem výběrová řízení na opravu vrtulníku, konkurence už ho má opravený. Problém je v tom, že se nám do tendru často přihlásí jen jedna firma a my jsme nuceni ho zrušit, protože musí být minimálně dvě nabídky. Pak nezbývá než vypsat další soutěž, což stojí spoustu času. A to nemluvím o nemalých personálních nákladech na štáb lidí, kteří zajišťují příslušnou administrativu.
* E15: To je hlavní důvod, proč by se měl podnik transformovat?
V současnosti by pro LOM bylo nejvýhodnější, kdyby byl akciovou společností. Vedle toho by další rozvoj našeho byznysu mohl podpořit strategický partner. K otázce privatizace se vyjadřovat nemohu, to je věc ministerstva a vlády.
* E15: Ještě se vrátím k české armádě. Jaké zakázky pro ni děláte?
Dokončujeme generální opravy prvních tří vrtulníků Mi-171Š. V dohledné době je zahájíme u dalších pěti strojů totožného typu, které už máme v hangárech. Vedle toho ještě provádíme komplexní opravu jednoho Mi-8 z vládní letky. A dále probíhá školení vojenských pilotů v našem výcvikovém centru v Pardubicích, které tvoří pětinu našich celkových tržeb.
* E15: Loni se objevily úvahy, že by ruské vrtulníky používané českými vzdušnými silami měly nahradit americké. Do jaké míry je to reálné? Vnímal by to LOM jako ztrátu části zakázek?
Zaregistroval jsem úvahy o náhradě polských vrtulníků W3A Sokol, na nichž žádné práce neprovádíme. Kdyby ale armáda uvažovala o náhradě těchto malých strojů novým typem, jako je třeba Bell 407, pak logicky předpokládám, že součástí takovéto transakce by byl i převod opravárenské dokumentace, různých oprávnění a technologií na LOM. Rozhodně bychom to ministerstvu a vládě navrhovali. Pokud bychom takovéto podklady získali, dokážeme pro západní typy zajišťovat zcela totožné služby jako pro ruské.
* E15: Váš předchůdce na postu šéfa LOM řešil problémy s městkou částí Praha Kbely, která protestovala proti stěhování části podniku do areálu místní letecké základny. V jakém stádiu se stěhování nachází?
Vztahy s městskou částí už jsme urovnali a dovolím si říci, že jsou nadstandardní. S původním záměrem přesunu některých činností z MaleČeská šic, kde je naše hlavní sídlo, do Kbel se neztotožňuji. Naopak jsme některé provozy přesunuli do Malešic a o působení v lokalitě Kbely průběžně jednáme s jejich starostou.
* E15: Loni se hovořilo o prodeji asi poloviny pozemků, jimiž LOM disponuje. Jak to dopadlo?
V minulém roce jsme z majetku LOM prodali pouze dva služební byty, nic jiného. Na odprodej pozemku v jižní části malešického areálu, který je už několik let oddělený plotem a podnik ho nevyužívá, byl vypsaný tendr. Žádný zájemce se ale nepřihlásil. Prozatím o další soutěži neuvažujeme.
* E15: Už jste zmínil centrum v Pardubicích. Loni tam cvičili slovenští piloti a hodně se mluví o sdílení schopností mezi armádami obou zemí. Je reálné, aby centrum zajišťovalo kompletní výcvik všech slovenských pilotů?
Možné to je a my se jednání mezi českým a slovenským ministerstvem účastníme. Určitě by to bylo oboustranně výhodné. Totéž platí o spolupráci mezi LOM a Leteckými opravnami Trenčín.
* E15: LOM má v portfoliu i výrobu pístových motorů. Hodláte ji rozvíjet?
I když to předchozí vedení připravilo, divizi pístových motorů jsme neodprodali. Potenciál tam stále vidíme, jakkoli jde spíše o doplňkovou činnost. Nabízíme tyto pohonné jednotky například fandům, kteří si staví repliky historických letadel. Další možností je ruský obojživelný stroj La-8, který je postavený právě na pístových motorech LOM.
Roman Planička (43)
Už dvě desetiletí pracuje v českém leteckém průmyslu. Od roku 1993 do roku 2001 působil v LET Kunovice v obchodním úseku a jako člen dozorčí rady. Na manažerské pozici se zabýval zahraničním obchodem v letecké divizi zbrojařské skupiny PAMCO, která v roce 2005 získala LET Kunovice do svého portfolia. V letech 2004 až 2008 byl výkonným ředitelem a členem představenstva společnosti Aircraft Industries (nástupce LET Kunovice), poté v letech 2008 až 2009 viceprezidentem pro techniku ČSA a v letech 2010 až 2012 generálním ředitelem Aircraft Industries Defense. Šéfem státního podniku LOM Praha je od března 2012.
