Dokážete nakreslit hranici Sudet? Mapy ukazují, že v Česku je vidět dodnes
- Hranici Sudet stále ukazují některá data 80 let po odsunu.
- Co může regionům s problémy pomoct?
- V čem už se naopak tzv. fantomová hranice rozplývá?
Od začátku organizovaného poválečného odsunu sudetských Němců z Česka uplynulo 80 let. Za tu dobu už by se mohlo zdát, že je tato historická kapitola uzavřena. Jak ale ukazuje dění posledních týdnů, zejména kolem organizace sjezdu sudetských Němců v Brně, toto téma stále budí emoce a je živé. Data navíc potvrzují, že hranice Sudet stále existuje, i když ji nevidíme.
Než budete pokračovat dál, zkuste si nakreslit, kudy vedla historická hranice Sudet v dalším díle našich hádanek e15 Data Check!
Historický první sjezd sudetských Němců v Česku začíná ve čtvrtek 21. května a potrvá až do pondělí. Potomky německého obyvatelstva, kteří museli po válce nuceně opustit Československo, pozvali do Brna organizátoři festivalu Meeting Brno. Akce vyvolala bouřlivou debatu, která se přenesla i do české politiky. Zatímco prezident Petr Pavel poskytl akci záštitu, Sněmovna minulý týden hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vyzvala organizátory k tomu, aby od pořádání akce se sudetskými Němci ustoupili.
Po druhé světové válce musely oblast Sudet opustit asi tři miliony původních obyvatel. Vysídlení Němců si v letech 1945 a 1946 vyžádalo také tisíce obětí. Na přesném počtu se historici neshodnou. Nucený odchod německy mluvícího obyvatelstva část lidí v Česku vnímá jako spravedlivou odplatu za nacistické zločiny spáchané za druhé světové války. S důsledky vysídlení se Česko ovšem potýká dodnes. Teprve v roce 2023 po téměř 80 letech se počet obyvatelstva českých zemí vrátil na předmnichovskou úroveň k hranici 11 milionů.
Vyprázdněné pohraničí se snažila československá vláda opětovně dosídlit. Zejména oblasti na západě země se ovšem stále potýkají s problémy, jak dokazují i některá data. Fenoménem takzvané fantomové hranice, která sice neexistuje, ale některá data ji stále poměrně přesně vykreslují, se dlouhodobě zabývá také výzkumný tým Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přerušení kontinuity
Tým Pavlíny Netrdové vydal i studii, která toto téma dopodrobna rozebírá. Podle výzkumníků se vysídlením původního obyvatelstva přerušila kulturní i sociální kontinuita a vzniklá nová, mnohotvárná společnost bez sdílených tradic a hodnot, což přispělo k sociální nestabilitě. „Ukazuje se, že ještě teď ve třetí generaci po odsunu se stále těžko mezi lidmi vytváří vztah k tomuto území. Souvisí to i s tím, že řada lidí ze Sudet odchází jinam za lepšími podmínkami,“ řekl pro e15 Matěj Korčák z výzkumného týmu.
Některé problémy se pak reprodukují dodnes a promítají se do socioekonomických údajů. Nejvíce je to podle vědců z Univerzity Karlovy vidět na mapě vzdělanosti. Pokud se data promítnou na mapu Česka, hranice Sudet bude poměrně dobře opět viditelná. Oblast, ze které byly odsunuty tři miliony německy mluvicích obyvatel Československa, vyčnívá i pokud bychom si zobrazili aktuální míru nezaměstnanosti nebo třeba podíl osob v exekuci.
Tyto faktory mají do jisté míry vliv i na volební chování. Obyvatelé těchto oblastí podle autorů studie častěji volí protestní hlasy, čímž dávají najevo nespokojenost s ekonomickou transformací. V oblasti Sudet tak mají větší podporu populistické strany nebo strany z okrajů politického spektra. „Promítá se to i do dalších volebních charakteristik, třeba do volební účasti,“ doplnil Korčák.
Nůžky mezi částí doosidlovaných oblastí a zbytkem Česka se ovšem stále rozevírají. Nápravu nepřinesla ani zmiňovaná ekonomická a společenská transformace po roce 1989. Jediný ukazatel, v němž se hranice Sudet pomalu rozpouští, je věkové složení obyvatelstva, které už je srovnatelné s vnitrozemím.
Řešení není jednoduché
Je potřeba ale dodat, že popisované problémy automaticky neplatí pro celé území Sudet. „Problémy a jejich příčiny se napříč regiony liší, ale přesto existují v Sudetech místa, ze kterých si mohou jiné oblasti brát inspiraci,“ vysvětlil Korčák. „I to je potřeba zdůrazňovat, protože negativní obraz v médiích může mít vliv na případné investice nebo i na to, jak se sami obyvatelé těchto míst cítí,“ dodal.
Řešení pro tyto strukturálně ohrožené regiony není jednoduché. Podle autorů studie totiž nestačí slepě investovat peníze na rozvoj těchto oblastí. „Vnější podporu musí doplnit iniciativa zevnitř. V Jihomoravském kraji například funguje dobře regionální centrum, které podporuje lidi, kteří do sudetských oblastí přicházejí podnikat,“ řekl Korčák.
Podpora zároveň musí také cílit na problémové ukazatele. Jde například o zvýšení kvality základního a středního vzdělávání, řešení dluhů a exekucí prostřednictvím dostupného dluhového poradenství, prevence předlužení nebo třeba vylepšení lokálních periferií, aby se mohly napojit na regionální ekonomická centra.
