Dokážete nakreslit hranici Sudet? Mapy ukazují, že v Česku je vidět dodnes
- Hranici Sudet stále ukazují některá data i 80 let po odsunu.
- Co může regionům s problémy pomoct?
- V čem se naopak tzv. fantomová hranice už rozplývá?
Od začátku organizovaného poválečného odsunu sudetských Němců z Česka uplynulo 80 let. Za tu dobu by se mohlo zdát, že je tato historická kapitola uzavřena. Jak ale ukazuje dění posledních týdnů, zejména kolem organizace sjezdu sudetských Němců v Brně, toto téma stále budí emoce a zůstává živé. Data navíc potvrzují, že hranice Sudet stále existuje, i když ji nevidíme.
Než budete pokračovat dál, zkuste si nakreslit, kudy vedla historická hranice Sudet, v dalším díle našich hádanek e15 Data Check!
Historicky první sjezd sudetských Němců v Česku začíná ve čtvrtek 21. května a potrvá až do pondělí. Potomky německého obyvatelstva, kteří museli po válce nuceně opustit Československo, pozvali do Brna organizátoři festivalu Meeting Brno. Akce vyvolala bouřlivou debatu, která se přenesla i do české politiky. Zatímco prezident Petr Pavel poskytl akci záštitu, Sněmovna minulý týden hlasy ANO, SPD a Motoristů vyzvala organizátory, aby od pořádání akce se sudetskými Němci ustoupili.
Po druhé světové válce musely oblast Sudet opustit asi tři miliony původních obyvatel. Vysídlení Němců si v letech 1945 a 1946 vyžádalo také tisíce obětí, na jejichž přesném počtu se historici neshodnou. Nucený odchod německy mluvícího obyvatelstva část lidí v Česku vnímá jako spravedlivou odplatu za nacistické zločiny spáchané během druhé světové války. S důsledky vysídlení se ale Česko potýká dodnes. Teprve v roce 2023 se po téměř 80 letech počet obyvatel českých zemí vrátil na předmnichovskou úroveň, tedy k hranici 11 milionů.
Vyprázdněné pohraničí se snažila československá vláda znovu dosídlit. Zejména oblasti na západě země se ale stále potýkají s problémy, jak dokládají některá data. Fenoménem takzvané fantomové hranice, která sice neexistuje, ale některá data ji stále poměrně přesně vykreslují, se dlouhodobě zabývá výzkumný tým Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Přerušení kontinuity
Tým Pavlíny Netrdové vydal i studii, která toto téma podrobně rozebírá. Podle výzkumníků vysídlení původního obyvatelstva přerušilo kulturní i sociální kontinuitu a vedlo ke vzniku nové, mnohotvárné společnosti bez sdílených tradic a hodnot, což přispělo k sociální nestabilitě. „Ukazuje se, že ještě teď, ve třetí generaci po odsunu, se mezi lidmi stále obtížně vytváří vztah k tomuto území. Souvisí to i s tím, že řada lidí ze Sudet odchází jinam za lepšími podmínkami,“ řekl pro e15 Matěj Korčák z výzkumného týmu.
Některé problémy se pak reprodukují dodnes a promítají se do socioekonomických ukazatelů. Nejvíce je to podle vědců z Univerzity Karlovy vidět na mapě vzdělanosti. Pokud se data promítnou na mapu Česka, hranice Sudet bude opět poměrně dobře patrná. Oblast, ze které byly odsunuty tři miliony německy mluvících obyvatel Československa, vyčnívá i při pohledu na aktuální míru nezaměstnanosti nebo podíl osob v exekuci.
Tyto faktory mají do jisté míry vliv i na volební chování. Obyvatelé těchto oblastí podle autorů studie častěji volí protestní strany, čímž dávají najevo nespokojenost s ekonomickou transformací. V oblasti Sudet tak mají větší podporu populistické strany nebo subjekty z okrajů politického spektra. „Promítá se to i do dalších volebních charakteristik, třeba do volební účasti,“ doplnil Korčák.
Nůžky mezi částí dosidlovaných oblastí a zbytkem Česka se navíc stále rozevírají. Nápravu nepřinesla ani ekonomická a společenská transformace po roce 1989. Jediným ukazatelem, v němž se hranice Sudet pomalu rozpouští, je věkové složení obyvatelstva, které už je srovnatelné s vnitrozemím.
Řešení není jednoduché
Je ale potřeba dodat, že popisované problémy automaticky neplatí pro celé území Sudet. „Problémy a jejich příčiny se napříč regiony liší, ale přesto existují v Sudetech místa, z nichž si mohou jiné oblasti brát inspiraci,“ vysvětlil Korčák. „I to je potřeba zdůrazňovat, protože negativní obraz v médiích může mít vliv na případné investice nebo i na to, jak se sami obyvatelé těchto míst cítí,“ dodal.
Řešení pro tyto strukturálně ohrožené regiony není jednoduché. Podle autorů studie totiž nestačí slepě investovat peníze do rozvoje těchto oblastí. „Vnější podporu musí doplnit iniciativa zevnitř. V Jihomoravském kraji například dobře funguje regionální centrum, které podporuje lidi přicházející do sudetských oblastí podnikat,“ řekl Korčák.
Podpora zároveň musí cílit i na konkrétní problémové ukazatele. Jde například o zvýšení kvality základního a středního vzdělávání, řešení dluhů a exekucí prostřednictvím dostupného dluhového poradenství, prevenci předlužení nebo zlepšení situace v lokálních periferiích, aby se mohly lépe napojit na regionální ekonomická centra.
