Před padesáti lety odstartoval modul Apollo 11 svou pouť k povrchu Měsíce. V dohledné době by se k němu lidstvo mohlo vydat znovu. Aspoň takové jsou záměry amerického prezident Donalda Trumpa. Ambiciózní nový program se jmenuje Artemis a do roku 2028 by měl zajistit „stálou přítomnost člověka“ na Měsíci. Velkou roli při průzkumné činnosti mají hrát start-upy.
„Prezident Trump požádal NASA, aby urychlila své plány a na lunárním povrchu znova přistála do roku 2024. Použijeme inovativní nové technologie, abychom mohli prozkoumat větší část Měsíce, než jsme považovali za možné. Své zkušenosti z lunárního povrchu pak použijeme při dalším obrovském skoku pro lidstvo – vyslání kosmonautů na Mars,“ uvedl šéf NASA Jim Bridenstine.
Mise Artemis, která má zajistit přistání na Měsíci do roku 2024 a do roku 2028 pak jeho stálé obydlení, má být odlišná od původního Apolla a nastolit novou éru dobývání Měsíce, která „ukáže technologický pokrok a zapojí i soukromé společnosti“.
Na průzkumné činnosti se mají zaměřit start-upy, například pittsburghský Astrobotic Technology. Ten dostal na začátku července kontrakt od NASA. S rozpočtem 5,6 milionu dolarů má vytvořit měsíční rover, který bude mít několik úkolů včetně hledání ledu.
Start-upy se mají postarat také o hladké přistání a o analýzu lunárního povrchu. Další by se měly zabývat například tím, zda je možné z vodíku a kyslíku na Měsíci vytvořit dýchatelný vzduch.
Pro projekt Artemis, který je pojmenován podle antické bohyně Měsíce, sestry řeckého boha Apollóna, vyvíjí americká společnost Lockheed Martin novou vesmírnou loď Orion. Tu mají k povrchu Měsíce vynést pokročilé rakety Space Launch System. Na lunárním orbitu by navíc měla obíhat vesmírná stanice Gateway, která vzniká v mezinárodní spolupráci USA, Ruska, Japonska, Kanady a Evropské vesmírné agentury.
Rozpočet na nové měsíční cesty měl podle původních plánů dosahovat 21 miliard dolarů. V květnu ale Trumpova administrativa rozhodla o přidání dalších 1,6 miliardy.
Prvním člověkem, který se před půlstoletím prošel po Měsíci, byl americký astronaut Neil Armstrong. Někdejší zkušební pilot velel misi Apollo 11, která odstartovala z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 16. července 1969 a o čtyři dny později přistála na lunárním povrchu.
Celkově se v rámci projektu Apollo po povrchu Měsíce prošlo dvanáct amerických astronautů, poslední z nich - chicagský rodák s českými a slovenskými předky Eugene Cernan - vystoupili z vesmírné lodi Apollo 17. Součástí programu Artemis má být vyslání první ženy na lunární povrch. Podle plánů by na něj měla stanout v roce 2024.
Zaujal vás článek a chcete celý časopis na toto téma? Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte a zítra máte ve schránce. Doprava je zdarma.
