Doba poplastová a život bez brček a plastových příborů | E15.cz

Doba poplastová a život bez brček a plastových příborů

Sára Matůšová

Koncem května Evropská komise navrhla zákaz jednorázových plastových výrobků, jako jsou plastové příbory, nádobí nebo brčka, ale také například plastové tyčky k balonkům. Chce takto jednat především kvůli znečišťování oceánů – odpad, kterým jsou moře znečištěna, je podle ní totiž tvořen ze dvou třetin plasty. (Nejen) na českém internetu však toto rozhodnutí rozpoutalo vášnivé diskuse. Někteří zákaz vítají, mnoho dalších je ale zásadně proti.

Na základě těchto diskuzí tak mimo jiné vznikla pseudokauza, která se opět týká „zlé Evropské unie“. Unie, která nás neustále omezuje a diktuje nám, jak máme žít. Plastová neshoda tak připomíná i rozdělení společnosti kvůli uprchlickým kvótám (diktovaných Bruselem, jak jinak): jedna část společnosti – a to menšina – je pro, druhá proti, jiným je to jedno, dokud se jich to netýká, ostatní na věc nemají žádný názor.

Děs budí ta část společnosti, v jejichž očích se dlouho nic takto vážného nedělo, protože poslední dobou zažívala okurkovou sezónu problémů – od inscenace Naše násilí, vaše násilí už přeci jen uplynulo dost času. Tito lidé očividně potřebují nový podnět, který by mohl vést k rozluce s EU.  

Ideálním příkladem mohou být komentáře v diskusích na Parlamentních listech a „vlasteneckých“ facebookových stránkách. Za vše pak mluví dramatická koláž na stránce „NE Bruselu – Národní demokracie“ s plastovými věcmi, které by měly kvůli zákazu zmizet, doplněná o text: „Brusel opět řádí: Toto vše nám hodlá zakázat! Aneb další z mnoha důvodů, proč Národní demokraté prosazují CZexit!“ U koláže pak Národní demokraté v příspěvku dále píší:

„Ne, tohle není vtip. Brusel skutečně hodlá zakázat plastové nádobí, brčka, ušní tampóny, míchátka a podobné domácí potřeby – viz zde:https://www.parlamentnilisty.cz/…/EU-chce-zakazat-stouratka… Hlavním argumentem pro toto vměšování do našich záležitostí je údajné snížení obsahu plastů v mořích. Vědecký výzkum ale ukazuje, že tento argument je zcela lichý – 95 % plastů v oceánech pochází z 10 asijských a afrických řek a vliv evropských států na toto znečištění je tudíž naprosto zanedbatelný. Viz článek zde: http://www.dailymail.co.uk/…/95-plastic-oceans-comes-just-T…“

Ovšem. Taková reakce je extrémní a cílí na konkrétní skupinu lidí. Samozřejmě, že řešení problému (nejen) plastového odpadu pocházejícího z EU představuje pouze část globální problematiky. Jak ale Evropská komise uvádí, díky tomu, že EU bude stát v čele změny v omezení jednorázových plastů, získá dobrou pozici pro to, aby mohla podpořit změny na celosvětové úrovni.

Proto záleží i na nás, abychom problémy související s plastem přestali přehlížet a byli ochotni změnit o malinko svůj život, aby se situace nezhoršovala čím dál rychleji. Zatím totiž tuto ochotu postrádáme. Stále fandíme jednorázovým plastům a nechápeme, proč by měla být víčka na kávě s sebou špatná – vždyť nás třeba zachraňují před katastrofou, že bychom si polili novou košili z Háemka, kterou neeticky a neekologicky vyrobil velký textilní řetězec.

Vliv známých osobností v ekologických otázkách

V posledních dnech mají minimálně mladé ženy možná dobrý pocit z toho, že se nechaly ovlivnit Shopaholic Nicol a ekologicky si kupují menstruační kalíšek, aby neznečišťovaly přírodu sanitárním odpadem – ale už jim je jedno, že si podle ní o pár minut později koupí nějaký nápoj v plastu ve Starbucks a ještě pak zajdou do tří neekologicky a neeticky smýšlejících obchodů, aby měly i stejné šaty jako ona.

Jsou ale i osobnosti, které svého vlivu na sociálních sítích využívají zodpovědně. A ukazují, že přispět svou troškou můžeme vážně všichni. Takové je poselství výzvy #Neplastuj kuchařky-cestovatelky Kamily Randusové (Kamu). Ta na Bali natočila video se stejným názvem, ve kterém ukazuje, jak snadno se každý může zapojit do pomoci přírodě.

Nemusíme přitom oplakávat to, že jsme členy zlé Evropské unie a že nám ten zákeřný Brusel úplně zbytečně ztěžuje životy. Neztěžuje. Nevadí totiž, že nemáme oceán. Máme potoky, řeky, lesy a louky, které plasty a odpadky taky přetékají. I u nás tak umírají zvířata s žaludky plných plastových brček, odhozených plastových obalů od bonbonů a dalších plastových „nezbytností“.

Vždyť ještě naši prarodiče i někteří rodiče pamatují časy, kdy nebylo tolik plastových obalů, nápoje se prodávaly ve skle, v obchodě nedostávali stovky igelitek a velká část produktů byla zabalená v papíru. Časy, kdy nepotkávali ovoce zabalené v nesmyslných plastech. Protože balit do plastů jednotlivé okurky, oloupané pomeranče nebo jablka po čtyřech na tácku je vážně zbytečné. Stejně jako je zbytečné brát si plastové sáčky na banány, svazek ředkviček nebo jednu papriku.

Některé řetězce jdou ale omezení jednorázových plastů samy vstříc – nemusí se jednat jen o omezení plastových tašek, ale i možnost koupit si jídlo nebo pití do vlastního obalu. Řetězce Lidl a Kaufland pak do konce příštího roku přestanou prodávat jednorázové plastové výrobky jako výše zmíněná brčka, příbory nebo kelímky. Definitivní konec prodeje jednorázových plastových výrobků oznámila nedávno i IKEA.

Ačkoli se nemůžeme obviňovat navzájem z používání jednorázových plastů, protože byly nepřehlédnutelnou dobu součástí našich životů, můžeme v tomto ohledu velmi rychle udělat krok k šetrnějšímu a nesobeckému chování k přírodě. Když plasty může omezit samotná královna, tak proč ne my. Vsadím se, že nepoznáme rozdíl v tom, jestli si na festivale nebo u táboráku sníme oběd plastovou nebo dřevěnou vidličkou.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!