Část Sudet, prý ta chudší, se houfně vydala zvolit Miloše Zemana. A že prý to je vzdor Ovčáčkově − promiňte, pražské − kavárně.
Mezi hnědouhelnými jamami na severozápadě republiky žiju s přestávkami téměř 38 let, Zemana jsem nevolil a Pražany mám rád. Ostatně moje žena se doborovolně přestěhovala z pražské Dobešky do Chomutova. I když to bude možná tím, že jsem jí sliboval Chomutov jako centrum mezi Prahou a Berlínem.
Ano, severozápad je svůj. Za komunistů tu padlo přes sto vesnic a měst, další historické stavby a kostely ani nemá smysl počítat, bylo by to na dlouho. Komunistické plánování zaměřené na těžký průmysl doslova zabíjelo a špatné životní prostředí dodnes zkracuje průměrný věk dožití. A z které strany je dnešní hejtman? Ano, z KSČM.
Jenže ten obraz temného a rozervaného severozápadu, pro který si k nám tak rádi jezdí filmaři a reportéři, není jediný, který je tu k vidění. Chomutovský Hotel Sudety láká na výlet do kraje hor a dolů. Zažít prohlídku nekonečného hnědouhelného dolu, měsíční krajiny a za chvíli se prodírat divočinou Krušných hor − to jinde těžko najdete. Potenciál pro turistický ruch mometálně nekonečný.
Jeden pokus na jeho využití tu už byl. To když k nám přiteklo přes dvacet milard z EU, abychom nastartovali růst. Výsledek? Projekty s minimálními reálnými dopady na ekonomický nebo sociální rozvoj a několik korupčníku a zkorumpovaných před soudem.
Říká se, že obranou před fake news je kvalitní vzdělání. I na to jsme v Ústeckém kraji měli dvě miliardy, na které se složily vyspělejší země EU. Jenže ouha: místní kmotři si peníze opět rozdělili sami. Třeba na školení manažerů škol s názvem Normy stručně a jasně za 10 milionů korun. Takových pěkných projektů bylo pár desítek. Zvýšila se kvalita vzdělávání? Ne.
Ukradené euromiliardy jsou jen jednou z mnnoha frustrací, kterou politici způsobili místním voličům. Severozápad Čech je klasickou strukturálně postiženou lokalitou, která po útlumu těžkého průmyslu potřebuje nastartovat novými odvětvími. A bohužel většina z těch, kdo slibovali změny k lepšímu, davy turistů a nové technologie, se zatím ukázali buď jako korupčníci nebo slibotechny. Miloš Zeman i místní komunisté jasně jedou svou, jak to ve své vizi kraje vystihl hejtman Bubeníček: „Přál bych si, aby za deset let byl kraj místem, kde se sice těží uhlí, ale stát to lidem štědře finančně kompenzuje, takže máme moderní a kvalitní nemocnice včetně špičkového onkologického centra.“
Dodržet takovou vizi není problém. Získat důvěru pro jinou je obtížné, zvláště po zkušenostech s ukradenými eurodotacemi.
Ale může to jít. Poukazování na „hloupé Sudety“ ani nekonečné akademické diskuze, co s tím, už nepomohou. Dá se začít jednoduše − Pražané a zbytku republiky: začněte o víkendech a dovolených objevovat Krušnohoří a pás podhorských měst. Manažeři firem: najděte si v pohraničí zázemí pro své nové cool projekty. Umělci a kreativní lidé: pomozte změnit tvář oblasti plné hor a hnědouhelných jam. Místních talentů, kteří vám pomohou, najdete kupodivu více než dost. Šéfové a šéfky vážených institucí: zřiďte u nás své pobočky. Víte třeba, že odnož pařížského Louvre v pětatřicetitisícovém těžařském městě Lens každoročně láká k milionu návštěvníků?
Ostatně umění, kultura, kreativita a turistický ruch pomohly podobným lokalitám v Evropě − Porúří, severu Anglie nebo třeba saské Lužici. Americký guru městských plánovačů Richard Florida říká, že ke zdravému rozvoji lokalit je třeba 3T − nových technologií, rozvoje talentů a tolerance. A tak jako jeden z mnoha místních patriotů prosím zbytek republiky: neodepisujte Sudety, buďte tolerantní a pomozte, jak je libo. Třeba hned o víkendu.
PS: A vy všichni, kdo jste zdrhli − vraťte se aspoň občas. Stojí to za to.
