Levicový liberál má v Praze na výběr kandidátů snad až moc | E15.cz

Levicový liberál má v Praze na výběr kandidátů snad až moc

Karolína Kašparová

„Budeme si hodně notovat,“ shrnula v jedné větě Petra Kolínská atmosféru debaty s názvem Koho volit v komunále?, kterou v úterý 10. července pořádal progresivně levicový spolek Idealisté. S pražskou radní za Stranu zelených u stolu seděl lídr kandidátky ČSSD v Praze Jakub Landovský, lídr pražských Pirátů Zdeněk Hřib a starosta Prahy 7, poslanec a lídr Praha sobě Jan Čižinský. Názorové rozdíly byly skutečně spíše kosmetické a dojem z celé akce velmi nadějný, otázka ovšem je, zda se levicový liberál po říjnových volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy nějakých změn dočká.

Nejpoetičtější vizi Prahy nabídl jednoznačně Zdeněk Hřib z Pirátů: „Vidím město veliké, jehož sláva se hvězd dotýká…“ Praha by se podle něj měla stát inspirací pro zahraniční země v tom, jak správné město funguje. Pirátsky tradičně ke své vizi připojil i důraz na fakt, aby město neobtěžovalo své občany např. byrokracií a umožnilo jim žít naplno.

Pro Jana Čižinského bylo zas klíčové slovo bezpečí a samozřejmě i vedení Prahy stejně jako jeho „domácí“ Prahy 7. Pod bezpečí však zahrnul nejen „bezpečné ulice“, ale i bezpečné prostředí pro lidi, kterým se dějí různé „změny v životě“ (stáří, nemoc, či narození dítěte) a zabrousil tedy i do témat sociálních.

Sociální oblast byla klíčová i pro Petru Kolínskou, jež prohlásila, že „ideály se nastavují podle těch, kteří jsou v něčem oslabení“ a město by se tudíž mělo koncipovat především podle potřeb znevýhodněných. Nutno zdůraznit, že lídrem kandidátky Zelených v nadcházejících volbách do pražského Zastupitelstva je současný radní Ondřej Mirovský.

Jakub Landovský (jméno není náhoda, skutečně je synem známého herce) vyjádřil velmi podobné postoje a deklaroval, že pro pražskou ČSSD jsou do budoucna nejdůležitější především dvě témata: MHD zdarma a dostupné bydlení. Kdo politické aktivity pražské ČSSD alespoň trochu sleduje, musel být Landovského vizí přinejmenším překvapen, snad i pobaven.

Potřebujeme MHD úplně zdarma?

Právě na diskuzi o MHD zdarma se debata zasekla snad nejvíce, byť to vzhledem k menším rozdílům v postojích bylo trošku zbytečné. ČSSD je sice jediná strana, která s tímto tématem jde do příštích voleb, ale ani ostatní ho striktně neodmítli, spíš si ho neumí během nadcházejícího volebního období představit. Čižinský a Kolínská by vzhledem k relativně nízkým částkám, které se v Praze za MHD platí, šli spíše cestou zlevňování (či úplného odpuštění) poplatků za MHD pro určité skupiny lidí, pirátský kandidát Hřib zase mluvil o jejím zkvalitňování.

Petra Kolínská si nemohla směrem k Landovskému odpustit důležitou kritiku. Připomněla, že Zelení se již snažili prosadit úplně odpuštění poplatků na MHD ve dnech akutní smogové situace. Ne všichni sociální demokraté však hlasovali pro, díky čemuž návrh neprošel. Můžeme tedy ČSSD věřit slíbenou veřejnou dopravu zdarma, když její pražští členové nedávno nebyli schopni odhlasovat ani mírnější verzi tohoto návrhu? Můžeme pak sociálním demokratům v Praze věřit kterýkoli z jejich slibů? Landovský se k těmto podnětům nevyjádřil a posléze debatu kvůli jiným povinnostem opustil.

Jak by prognostik Václav Klaus nejspíš předpovídal, debata levicového spolku o dopravě se zakrátko stočila k cyklistům. Urbanista a člen Idealistů Jan Auerbach nejprve poukázal na velmi vysoký stupeň motorizace Prahy v porovnání se zahraničními městy. Čižinský jeho negativní slova na adresu řidičů mírnil se slovy, že boje mezi jednotlivými skupinami nejsou dobré a že „i v té vyzdvihované Kodani lidé jezdí auty“. „Motoristé a cyklisté si poradí. Dobré město je to, kde se dobře chodí chodcům,“ dodal Čižinský.

Hřib zase zmínil, že Praha má v podstatě pouze jedno centrum, do kterého se lidé z celého města i středních Čech sjíždějí nejen za prací, ale i za různorodými kulturními a společenskými akcemi. Dopravní situaci by dle jeho názoru mohla zlepšit podpora center lokálních.

Mediální masáž developerů

Nejdůležitějším tématem večera bylo přirozeně bydlení. Jak poznamenal architekt Auerbach: „Bydlení je v posledních letech neuvěřitelně drahé, volná ruka trhu to neumí řešit.“ S vážností situace souhlasil i Čižinský, který opět odkázal na své úspěchy na Praze 7, kde jeho hnutí dokázalo privatizaci zastavit. Zdůrazňoval však, že určitě nechce slibovat, že nájmy budou klesat, spíš by Praha sobě chtěla pomoci konkrétním ohroženým skupinám.

Čižinský tímto upozornil na velmi bolestivý důsledek drahého bydlení – je jistě nutné mít promyšlenou bytovou politiku, ta však není sama o sobě dostatečná, jelikož její výsledky se mohou projevit až v dlouhodobém horizontu. To by dnes mohlo některým lidem zabránit například v tom, aby založili rodinu: „Praha potřebuje mnoho ad hoc řešení.“

Z dlouhodobého hlediska viděla Kolínská řešení drahého bydlení – přičemž upozorňovala na to, že bydlení rozhodně není žádným zbožím, ale veřejným statkem – především v rehabilitaci bydlení nájemního: „Nájemní bydlení má dnes cejch selhání.“

Pirátská vize řešení tohoto problému spočívá dle Hřiba v omezení „perverzních motivací“ pro prázdné byty (např. skrze regulaci Airbnb či zvýšení daně z nemovitosti), stavbě v brownfieldech, zrychlení povolování staveb a výstavbě sociálních bytů, což je rovněž bod, na kterém se shodli všichni přítomní.

Lídr pražských Pirátů se dotknul klíčového aspektu sociálního bydlení – Praha na takovou věc nestačí sama, je třeba prosadit zákon o sociálním bydlení na celostátní úrovni. Jako člen Pirátů měl zde body navíc oproti všem přítomným – Kolínská ani Čižinský v rámci svých politických subjektů poslance nemají a ČSSD v minulém volebním období zákon o sociálním bydlení prosadit nedokázala.

Tématu brownfieldů se chytila Kolínská, když prohlásila, že „v brownfieldech se nestaví byty pro střední třídu“ a že „z krize se nelze prostavět“. Spolu s Čižinským, jenž se s těmito výroky ztotožňoval, varovala před obrovskou „mediální masáží“ ze strany developerů (zmínila třeba Dušana Kunovského z Central Group).

Pirátský kandidát rovněž souhlasil s tím, že „debatu velice značně formují developeři“, a poukázal na jednu z jejich strategií – snahu zastavovat pražskou zeleň developeři často podporují argumentem, že kdo chce zeleň uchovat, je vinen tím, že v Praze bude drahé bydlení.

Kolínská, Čižinský i Hřib se odvolávali na brněnský projekt sociálního bydlení Rapid Re-Housing, který by všichni rádi přenesli do Prahy. Jak ovšem poznamenal Hřib, problém není v absenci koncepce, ale v něčem jiném: „Praha má bytovou politiku, ale ne byty.“

O Rapid Re-Housingu se mluvilo především v kontextu lidí bez domova, jelikož právě takový projekt by mohl být jedním z řešení. Kolínská zmiňovala potřebnou „hustou síť nízkoprahových zařízení“, kde by se lidé bez domova mohli třeba umýt, Čižinský dodal, že se můžeme v přenosu informací o jednotlivých lidech mezi sociálními pracovníky také inspirovat Londýnem.

Praha samých jedniček

Na závěrečný předmět diskuze, během kterého někteří posluchači začali zuřivě přikyvovat a někdy dokonce tleskat, přivedla řeč Kolínská: „Nic nelze změnit bez součinnosti s Prahou 1.“ Padala silná slova – Hřib vedení Prahy 1 v čele se starostou Lomeckým označil za „katastrofální problém“ a Čižinský prohlásil, že je důležité, aby ANO, ODS, ČSSD a TOP 09 v nadcházejících volbách dohromady neměli nadpoloviční většinu hlasů (je však něco takového vůbec možné?).

Tato rétorika je pochopitelná. Piráti považují systematické rozkrývání politické korupce (nejen) na Praze 1 za jednu z hlavních částí své politické a mediální agendy. Právě díky snaze Pirátů, Prahy sobě a Zelených se dle slov diskutujících podařilo zabránit pro město nevýhodné privatizaci Nemocnice Na Františku. Kritika vedení Prahy 1 je tak nejen konzistentní v rámci jejich volebních programů, ale také představuje – zvlášť v případě Pirátů – důležitý aspekt jejich mediálního PR.

Padlo i jméno Daniela Hodka z ČSSD, který dle Kolínské právě tuto privatizaci tlačil dopředu. Opět vyšel najevo značný rozpor mezi tím, co dosud prováděli pražští sociální demokraté, a tím, co pro příští volební období slibuje jejich lídr Landovský. Nutno zopakovat, že ten debatu již opustil, takže nemohl reagovat. I přesto Landovskému postranní motivy nikdo z hostů nepřisuzoval, Kolínská pouze vyjádřila obavu, aby neskončil jako jeho stranický kolega Jiří Dienstbier mladší, kterému sám Landovský v minulosti dělal mluvčího.

Poukaz na Prahu 1 také odhalil obecnější problém – prosazovat jakékoli změny bude velmi náročné kvůli mnoha dílčím problémům a překážkám, na které volič vůbec nemusí dohlédnout. Kdyby levicový liberál věřil v ten nejlepší scénář – Landovskému, že skutečně dokáže bojovat za svůj program, Praze sobě, že sesbírá potřebné podpisy, Pirátům, že budou dále pokračovat v rozkrývání korupce, a Zeleným, že se tam vůbec dostanou – mohl by skutečně doufat alespoň v nějaké potřebné změny. Na výběr toho je skutečně dost, je ale víra v prosazení výše zmíněných koncepcí vůbec realistická?

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud