Válka na Ukrajině ONLINE: Šéf NATO nečekaně navštívil Kyjev

Rusko dočasně zakázalo export benzinu a nafty

Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Opatření podle Bloombergu povede k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.

Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.

„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla ruská vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami.

Británie obviní pět Bulharů ze špionáže pro Rusko

Britské úřady obviní pětici Bulharů žijících v Británii ze spiknutí s cílem provádět špionáž pro Rusko. Pětičlenná buňka podle vyšetřovatelů téměř tři roky shromažďovala v Británii a dalších evropských zemích informace, které následně poskytovala Moskvě, informovala Britská královská prokuratura.

Prokuratura na případu pracuje více než půl roku a nyní oznámila, že připravila podklady pro oficiální obvinění. Jeho důvodem je „spiknutí s cílem sbírat informace přímo či nepřímo užitečné pro nepřítele za účelem poškodit bezpečnost a zájmy státu“. Obvinění má pětice vyslechnout příští úterý u londýnského soudu.

Hlavní ruskou spojkou byl podle médií pětačtyřicetiletý Orlin Rusev, který stejně jako o čtyři roky mladší Biser Džambazov a jednatřicetiletá Katrin Ivanovová žil v Británii více než desítku let a vystřídali řadu profesí. Byli také aktivní v místní bulharské komunitě.

Policisté při prohlídce jejich obydlí v Londýně a Norfolku objevili množství falešných dokladů. Kromě bulharských a britských pasů našli také dokumenty české, francouzské, italské, španělské, chorvatské, slovinské či řecké. Pravé byly podle médií jen ty bulharské.

Trojice byla již v únoru obviněna kvůli padělání dokladů. Obvinění ze špionáže spolu s nimi nyní čelí jednatřicetiletý Ivan Stojanov a devětadvacetiletá Vanja Gaberovová.

WSJ: Ukrajina narušila ruskou vojenskou nadvládu v Černém moři

Ukrajina s použitím střel a námořních dronů ukrajinské produkce do značné míry narušila v Černém moři ruskou vojenskou nadvládu, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Mimo jiné tím Kyjev dosáhl obnovení provozu oděských přístavů, kam v nedávné době dopluly ukrajinským koridorem první obchodní lodě od začátku ruské invaze z února 2022.

„Abychom zajistili naši bezpečnost i do budoucna, musíme začít bránit své pobřeží, a to od pobřeží nepřítele,“ uvedl velitel ukrajinského námořnictva, viceadmirál Oleksij Nejižpapa.

Na začátku války měla ruská Černomořská flotila nad ukrajinským námořnictvem početní převahu 12:1, uvádí WSJ, podle kterého námořní síly Kyjeva nebyly v té době považovány za příliš významné. Ukrajina tehdy navíc urychleně potopila svou vlajkovou loď fregatu Hetman Sahajdačnyj, toho času v opravárenských docích v Mykolajivu, aby nepadla do rukou nepřítele.

V oděských přístavech byl se začátkem války zastaven veškerý provoz. Obyvatelé Oděsy mohli pouhým okem pozorovat ruské válečné lodě, které ze svých pozic na obzoru ostřelovaly město a zároveň se připravovaly na vylodění vojsk. V současné době se ale ruská válečná plavidla už neodvažují plout do severozápadní části Černého moře. Ruská Černomořská flotila od začátku války utrpěla při ukrajinských útocích těžké ztráty a bezpečná pro ni už není žádná oblast Černého moře.

Ukrajinské útoky v posledních týdnech míří na ruské přístavy a stanoviště v krymském Sevastopolu a pevninském Norossijsku. Ve středu Kyjev uvedl, že zasáhl velitelské stanoviště Černomořské flotily na Krymu a minulý týden odborníci usoudili, že ukrajinské síly 13. září poškodily ruskou ponorku třídy Kilo a velkou výsadkovou loď třídy Ropucha. Poničení doku podle vojenských analytiků navíc zkomplikuje plánované ruské námořní operace.

Ukrajina, která nemá možnost do námořního boje proti Rusku vyslat konvenční válečná plavidla, operuje zejména pomocí několika typů dronů ukrajinské výroby, které dokáží překonat i velké vzdálenosti.

„Je zřejmé, že právě kvůli námořním dronům je nepřítel napjatý, necítí se bezpečně ani ve svých domovských přístavech, natož na moři,“ uvedl Nejižpapa.

Válka v Černém moři vstoupila do nové fáze s červencovým odchodem Ruska z obilných dohod, které mimo jiné zaručovaly bezpečný vývoz ukrajinských zemědělských produktů z obléhaných přístavů. Zároveň však svazovaly ruce ukrajinské armádě.

Viceadmirál uvedl, že Ukrajina nemá v úmyslu zasahovat do civilní lodní dopravy v Černé moři. Upozornil však, že podle dohody ze San Rema z roku 1994 o mezinárodním právu v případě námořní války má Kyjev právo cílit na komerční plavidla, která podle něj pomáhají ruské armádě ve válečném úsilí, nebo která doprovázejí ruské válečné lodě a letadla. „Jsou to zcela legitimní cíle,“ uvedl.

Česko by měla podpořit embargo na ukrajinské obilí, navrhuje polská agrární komora

Česká vláda by měla podpořit embargo na dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny do EU. Na oslavě 30. výročí vzniku Agrární komory ČR to řekl Robert Nowak z vedení polské agrární komory (Krajowa Rada Izb Rolniczych). Dovoz ukrajinského obilí do EU podle něj nepomáhá ukrajinským lidem, ale spíše nadnárodním korporacím. Polsko pokračuje v embargu na ukrajinské obilí i přes to, že Evropská komise zákaz povolila jen do 15. září. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Celá situace v současnosti vyvolala spor mezi Kyjevem a Varšavou.

Česko již dříve odmítlo zákazy dovozu, které zavedlo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Polsko již předem uvádělo, že zákaz dovozu nezruší. Podobně postupovalo i Maďarsko a Slovensko. Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tento týden po jednání v Bruselu řekl, že situace by se mohla změnit, pokud by státy získaly od Kyjeva jasné záruky. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo na Ukrajině.

„Jak Poláci, tak Slováci a Češi po vypuknutí války hodně pomohli ukrajinským občanům, a dále bychom jim měli pomáhat. Mám ale pocit, že pokud jde o obilí z Ukrajiny, tak nepomáháme ukrajinským lidem, ale mezinárodním korporacím,“ řekl Nowak.

Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že téma dovozů z Ukrajiny je jednou z výzev, kterou bude potřeba se zabývat. Poznamenal, že Ukrajina má díky zrušenému clu výhody, jako by byla členem EU. Ačkoli získala přístup na evropský trh, její farmáři nemusí plnit přísné evropské standardy produkce. „Krátkodobě to znamená pro naše zemědělce obrovský problém, dlouhodobě je to, jak se dnes moderně říká, neudržitelné,“ řekl.

Ukrajinský útok způsobil vážné škody na ruské základně Saky, tvrdí zdroj

Ukrajinská tajná služba SBU spolu s námořnictvem v noci na čtvrtek zasáhla ruskou leteckou základnu Saky na anektovaném poloostrově Krym a způsobila na ní vážné škody. Podle agentury Reuters to sdělil zdroj z ukrajinské zpravodajské služby. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje píše, že Ukrajinci nejprve přetížili ruskou protivzdušnou obranu vyslanými drony a poté odpálili své protilodní střely Neptun. Úder potvrdila ukrajinská armáda. Moskva dříve informovala o zničení 19 ukrajinských bezpilotních letounů nad Krymem a Černým mořem.

Fiala: ČR Ukrajině pomáhá, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Ne na úkor občanů

Za nesmysl označil premiér Petr Fiala (ODS) tvrzení, že jeho vláda pomáhá Ukrajině napadené Ruskem na úkor českých občanů. Ve čtvrtečním rozhovoru pro server Blesk.cz uvedl, že vláda Ukrajině pomáhá, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Je přesvědčený, že pomoc je v zájmu bezpečnosti Česka. I když se podle něj možnosti přímé pomoci snižují, vytvářejí se její nové podoby. Připomenul tak tento týden uzavřenou dohodu s Dánskem a Nizozemskem, že za jejich finanční podpory bude Česko dodávat Ukrajině zbraně.

Ukrajinské úřady zveřejnily na sítích video, které ukazuje následky ostřelování studentské koleje v Chersonu. Během útoku zemřeli dva lidé a pět dalších bylo zraněno. 

Řehka: Z války na Ukrajině je třeba se poučit, může být příležitostí ke zlepšení

Z války na Ukrajině je třeba se poučit a brát ji mimo jiné jako příležitost ke zlepšení se v technologiích, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka na konferenci Nové hrozby a bezpečná komunikace v Cevro institutu v Praze. S Řehkou souhlasí vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, podle kterého je třeba nahlížet na bojiště Ruska a Ukrajiny jako na laboratoř, brát si z ní poučení a uvažovat o příležitostech, které nabízí. Válka má podle Řehky vliv na urychlení transformace české armády, ale také na další revize bezpečnosti Česka, například v podobě nové bezpečnostní strategie a připravované obranné strategie.

První loď naložená ukrajinským obilím připlula k Bosporu

K úžině Bospor doplula jedna ze dvou nákladních lodí, které minulý týden úspěšně propluly ukrajinským koridorem do oděských přístavů, aby tam naložily ukrajinské obilí. S odvoláním na svědka na místě o tom informovala agentura Reuters. Více než 650 kilometrů dlouhou cestu z Oděsy k Bosporu plavidlo Resilient Africa uplulo i podle serveru MarineTraffic.

Část Ukrajiny je opět bez elektřiny, ruský útok poškodil energetická zařízení

Rusko při svém rozsáhlém vzdušném úderu poškodilo v noci na čtvrtek ukrajinská energetická zařízení. Výpadky v dodávkách elektřiny jsou hlášeny v pěti oblastech. S odvoláním na společnost Ukrenerho to napsala agentura Reuters, podle níž je poslední vzdušný úder největším za několik týdnů a vyvolává vzpomínky na ruské nálety z uplynulé zimy, kdy Moskva cílila na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a Ukrajinci čelili rozsáhlým výpadkům v dodávkách proudu, tepla a vody.

Ukrajina slíbila, že nebude trvat na žalobě proti Slovensku kvůli obilí

Ukrajina nebude trvat na své stížnosti proti Slovensku u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí na Slovensko. S odvoláním na vyjádření slovenského ministerstva zemědělství o tom informovala slovenská média. Bratislava a Kyjev se dohodly na systému obchodování s obilím, do jeho spuštění bude Slovensko nadále uplatňovat zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny. Zatím ale není jasné, kdy by systém mohl být spuštěn.

Rusko rychle ztrácí na významu jako obchodní partner Německa, uvedl výbor

Rusko rychle ztrácí na významu jako obchodní partner Německa. Podle Výboru pro hospodářské vztahy s východní Evropou (Ost-Ausschuss der deutschen Wirtschaft) se za rok propadlo ze 14. na 36. místo. Pokud by se zohlednily jen země střední a východní Evropy, kleslo z druhého místa na osmé za Bulharsko a Slovinsko. Vyplývá to ze zprávy, kterou výbor zveřejnil na svém webu.

Varšava nedodává zbraně Ukrajině teď, v budoucnu se uvidí, řekl polský ministr

Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Rádiu Plus to řekl polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin, který reagoval na dotaz ohledně vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého. Ten o den dříve uvedl, že jeho země už nedodává Ukrajině výzbroj. Polsko patří k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny, která se už přes rok a půl brání ruské invazi. Varšava a Kyjev se však ocitly ve sporu kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí do Polska.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 43 řízenými střelami, ukrajinská armáda jich 36 zničila, upřesnil velitel ukrajinských ozbrojených sil Zalužnyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v New Yorku jednal i s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem.