Válka na Ukrajině ONLINE: Turecko schválilo přijetí Finska do NATO

Ruská nevládní organizace pozastavila program pomoci dezertérům

Nevládní organizace na ochranu lidských práv Gulagu.net a její zakladatel Vladimir Osečkin se rozhodli pozastavit program pomoci lidem spjatým s ruskou armádou a bezpečnostními složkami, kteří se rozhodli utéct z Ruska. Oznámil to server Meduza s odvoláním na Osečkinovo prohlášení.

Důvodem se stala „negativní zkušenost“ s ruským dezertérem, kterého Osečkinova organizace dokázala dostat do Francie. Až později se Pavel Filaťjev, který dříve sloužil u ruských výsadkářů jako poddůstojník, „přiznal k tomu, že skrýval před námi a médii informace o zabíjení Ukrajinců, na jejichž zadržení se podílel“.

Osečkin se odvolal na interview Filaťjeva, který švédskému listu Dagens Nyheter řekl, že „někteří ze zajatců, které jsme zajali, byli poté zastřeleni či pověšení“. Výsadkář zdůraznil, že to sám neviděl, ale ví o tom od bývalých spolubojovníků.

Desátník Filaťjev se účastnil invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Po nasazení v první linii byl hospitalizován a sepsal své zážitky. Později v obavě z postihu požádal o azyl ve Francii.

Filaťjev nejprve sliboval, že peníze z prodeje knihy předá Ukrajině, ale později tak odmítl učinit, upozornil Osečkin.

Osečkinova organizace pomohla v útěku z Ruska také Nikitovi Čibrinovi, který sloužil v jednotce podezírané z vraždění civilistů v době okupace ukrajinského města Buča u Kyjeva, Konstantina Jefremova, který hovořil o mučení Ukrajinců, kterého byl svědkem, a bývalého žoldnéře z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Andreje Medveděva, který požádal o azyl v Norsku.

Americké drony létají od srážky dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu, kdy ruská stíhačka narazila do amerického dronu MQ-9 Reaper, létat dále od ukrajinského poloostrova Krym okupovaného Ruskem. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, uvedla CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

Létání dronů ve větší vzdálenosti od pobřeží podle činitele snižuje kvalitu zpravodajských informací. Špionážní satelity to mohou do jisté míry kompenzovat, ale družice nad pozorovanými oblastmi stráví kratší čas, což je ve srovnání s průzkumnými bezpilotními letouny činí méně efektivní, píše CNN. Americké průzkumné bezpilotní letouny podle zpravodajské stanice začaly létat nejen jižněji od Rusy anektovaného poloostrova, ale také výše.

Jiný nejmenovaný americký činitel už dříve stanici řekl, že nové trasy pro bezpilotní letouny jsou součástí snahy Washingtonu vyhnout se "přílišné provokaci", jelikož administrativa prezidenta Joea Bidena chce zabránit případné eskalaci do přímého konfliktu mezi USA a Ruskem.

Zelenskyj pozval Si Ťin-pchinga na návštěvu Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která se snaží v konfliktu vystupovat jako mediátor, ale zároveň v poslední době prohlubuje svou spolupráci s Ruskem, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

Minulý měsíc Čína zveřejnila 12bodový plán „politického řešení ukrajinské krize“. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzvala ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku

Americké drony létají podle zdrojů CNN od nedávného incidentu s ruskou stíhačkou dále od poloostrova Krym. Omezuje to sběr zpravodajských informací.

Představitel ukrajinské rozvědky: Součástky šáhedů lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

„Všechny tyto vnitřní součástky lze koupit na AliExpressu,“ řekl v reportáži nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Na kameru ukázal několik takových součástek, jimiž podle něj jsou například „ta nejjednodušší anténa GPS“ a jednoduchá baterie.

Součástky podle něj často pocházejí ze zemí, jako jsou Japonsko, Čína nebo USA. Ukrajina většinu ze součástek předala svým zahraničním partnerům, aby pomocí sankcí zajistili, že se tyto komponenty nebudou do Íránu dostávat. Podle analýzy stanice CNN z ledna vyrábí 40 z 52 vnitřních součástek dronu Šáhed-136 americké společnosti, zbylých 12 pak firmy z Kanady, Švýcarska, Japonska, Tchaj-wanu a Číny.

MAAE: Dohoda, která má ochránit Záporožskou JE, by mohla být blízko

Dohoda, která má ochránit ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, by mohla být blízko. Agentuře AP to dnes řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Zároveň upozornil, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje rizika týkající se této největší evropské atomové elektrárny.

„Je tam zvýšená úroveň bojů, aktivních bojů,“ řekl Grossi. „Moje tamní týmy denně informují o útocích, o zvuku těžkých zbraní. Je to prakticky neustálé,“ dodal šéf MAAE.

„Mluví se o ofenzivách a protiofenzivách. Koncentrace vojáků, koncentrace vojenské techniky, těžkých zbraní v oblasti v blízkosti elektrárny exponenciálně vzrostla, což nás samozřejmě nutí domnívat se, že možnost nehody... by mohla vzrůst,“ uvedl Grossi. Podle něj byla Záporožská jaderná elektrárna přímo ostřelována naposledy v listopadu, jejímu okolí se však zásahy nevyhýbají.

USA podpořily myšlenku zvláštního tribunálu pro souzení Ruska za agresi

Spojené státy podporují zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Navrhuje, aby takový orgán byl zakotven v ukrajinském soudním systému a zároveň měl "mezinárodní prvky". Washington podle agentury Reuters poprvé informuje o tom, jak plánuje podporovat snahu Kyjeva pohnat Rusy k zodpovědnosti za válku, kterou zahájili před více než rokem.

Zelenskyj navštívil Sumskou oblast, hovořil o vítězství ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil Sumskou oblast na severovýchodě země, kterou ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské invazní armády před rokem. Vyplývá to z oznámení hlavy státu na telegramu. Je to už šestá oblast, kterou Zelenskyj navštívil v uplynulém týdnu, poznamenala agentura Reuters. Prezident v posledních dnech objíždí ukrajinské regiony, z nichž některé se nacházejí u frontové linie, zatímco se očekává ukrajinská protiofenziva.

„V tyto dny a týdny oslavujeme výročí osvobození našich měst a komunit v našich severních regionech,“ řekl Zelenskyj vojákům a civilistům na železniční stanici ve městě Trosťanec. Kromě něj prezident navštívil také obec Ochtyrka, píše Reuters. „Naši lidé prokázali, že tento okupant bude poražen námi, naší morálkou, naší ukrajinskou povahou,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na sociální síti Telegram, kde zveřejnil videa ze své návštěvy Sumské oblasti a připomněl i další pro Ukrajinu úspěšné bitvy - například o Kyjevskou nebo Černihivskou oblast.

„Je to o našem charakteru - ukrajinské povaze, která zvítězila (loni) na jaře a dozajista zvítězí v této válce,“ dodal. Na jednom z videí je vidět, jak Zelenskyj prochází s ukrajinskými vojáky zákopem na blíže neurčeném místě.

USA přestanou s Ruskem sdílet data o svých jaderných zbraních

Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal informovaly Rusko, že s ním nebudou nadále sdílet data o svých strategických jaderných zbraních. Důvodem je ruské únorové pozastavení účasti na dohodě Nový START, která omezuje počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.

„Toto je první krok, který jsme v rámci dohody v reakci na ruské pozastavení členství udělali. Naším cílem je přimět Rusko, aby se k dohodě vrátilo,“ řekl WSJ vysoce postavený představitel Bílého domu. Americké rozhodnutí sdělila náměstku ruského ministerstva zahraničí Sergeji Rjabkovovi náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Bonnie Jenkinsová.

„Je to velice nešťastné, ale naprosto předvídatelné a vhodné. Proč by Rusko mělo nadále těžit z transparentnosti, když zamítá přístup Spojeným státům?“ uvedl Lynn Rusten z neziskové organizace Nuclear Threat Initiative zabývající se bezpečnostními otázkami.

MOV doporučil návrat sportovců z Ruska a Běloruska, o OH rozhodne později

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. Návrat by se neměl týkat sportovců, kteří jsou příslušníky armády nebo domácích bezpečnostních složek, ani aktivních podporovatelů války na Ukrajině.

Striktně by se měla při mezinárodních soutěží v případě sportovců z těchto zemí dodržovat absence národních symbolů, hymny a národních barev. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Ruský soud dal dva roky vězení Rusovi; jeho dcera namalovala obrázek proti válce

Ruský soud uložil dvouletý trest vězení Rusovi Alexejovi Moskaljovovi, jehož dcera namalovala obrázek s protiválečnou tematikou. Moskaljov ale krátce před dnešním vynesením rozsudku utekl z domácího vězení a v soudní síni tak nebyl přítomen, uvedla mluvčí soudu. Informovali o tom z místa novináři portálu Mediazona. Moskaljov je otec samoživitel a jeho 13letou dceru Mašu úřady umístily do dětského domova.

„Dnes byl ohlášen rozsudek, ale obžalovaný nebyl přítomen, protože dnes v noci utekl,“ sdělila mluvčí soudu. Přítomní v soudní síni na tuto informaci reagovali potleskem. Advokát odsouzeného Vladimir Biliněnko sdělil, že o útěku svého klienta se dozvěděl až společně s ostatními.

Předtím Moskaljovovi podporovatelé, kteří dorazili na dnešní vynesení rozsudku, upozornili, že soud projednal případ nezvykle rychle, a to za jediný den během pondělka. Moskaljov při pondělním zasedání soudu v závěrečné řeči prohlásil, že má negativní postoj ke „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Termínem „speciální vojenská operace“ ruské vedení označuje vojenskou invazi do sousedního státu, kterou Moskva zahájila loni v únoru s argumentem, že Ukrajinu je třeba „denacifikovat“ a odstranit nebezpečí, jež podle Kremlu představuje pro Rusko.

Moskaljovova dcera Maša namalovala na jaře během výtvarné výchovy obrázek, na němž je ukrajinská vlajka s nápisem „Sláva Ukrajině“ a ruská vlajka, na níž stojí „Ne válce, Putinovi“. Na obrázku je i žena, která drží za ruku holčičku a dlaní se snaží zastavit rakety letící ze směru Ruska. Poté, co vedení školy informovalo policii, byl Moskaljov obviněn z diskreditace ruské armády kvůli příspěvku na sociálních sítích. Tento měsíc byl zadržen a umístěn do domácího vězení a jeho dcera do dětského domova.

Rusko uvedlo, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB

Ruská protivzdušná obrana poprvé zachytila řízenou střelu GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), kterou vypálila ukrajinská armáda. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Dodávky raket tohoto typu, které mají díky doletu až 150 kilometrů schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele, přislíbily Ukrajině v únoru Spojené státy.

„Během dne bylo prostředky protivzdušné obrany zachyceno osmnáct střel ze salvových raketometů HIMARS a jedna řízená střela GLSDB,“ uvedl na pravidelném brífinku mluvčí ruského ministerstva Igor Konašenkov.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. Rusko opakovaně tvrdí, že jeho protivzdušná obrana je schopná sestřelovat střely z raketometů HIMARS. Řada analytiků to ovšem zpochybňuje.

Seznam Zprávy: Policie navrhla obžalovat učitelku za popírání války na Ukrajině

Policie navrhla obžalovat učitelku základní školy z Prahy 6, která je obviněná za to, že při výuce popírala válku na Ukrajině. Informuje o tom server Seznam Zprávy, který na případ upozornil loni v dubnu. Policie češtinářku, která poté ve škole dostala výpověď, obvinila letos v lednu, nyní kriminalisté vyšetřování ukončili a navrhují ji obžalovat.

„Dne 27. března 2023 byl spisový materiál společně s návrhem na podání obžaloby předložen dozorovému státnímu zástupci. Dozorový státní zástupce se nyní podrobně seznámí s předloženými podklady a rozhodne, zda ve věci podá obžalobu, či vyřídí věc jiným způsobem,“ sdělil serveru mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Obviněná podle serveru při hodině slohu osmákům ze Základní školy Na Dlouhém lánu tvrdila, že se v Kyjevě nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, kontrovala, že veřejnoprávní televize je zaujatá, píše web. V nedávném rozhovoru pro Parlamentní listy uvedla, že téma ruské invaze na Ukrajině zvolila proto, že bylo zrovna aktuální. Při diskusi s dětmi si prý uvědomila, že mají jen kusé informace, a chtěla, aby se dozvěděly víc. „Uvědomila jsem si, že čerpají pořád z těch samých zdrojů - nejvíc ze Seznamu nebo ČT. Znají jen jednu stranu věci, neumějí to zasadit do kontextu,“ uvedla.

Žáci z hodiny pořídili audionahrávku, za což učitelka požadovala potrestání autora. Ředitelka školy Renata Riedlová se ale tehdy za děti postavila.