Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina získala od Francouzů první stíhačky Mirage 2000
Francie ve čtvrtek dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5. Kyjev už dříve získal letouny F-16. Ty se staly prvními stíhačkami západní konstrukce poskytnutými zemi, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi.
Důležité události posledních dní:
- Rusko s Ukrajinou si vyměnily 150 válečných zajatců. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
- Kreml označil prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je připraven na přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, za prázdná slova.
- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav.
- Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba.
VIDEO:Rusko přitvrdí, bude na nás útočit mnohem více, říká vládní koordinátor pro strategickou komunikaci pro pořad FLOW

Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Nový balík sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského LNG, píše Politico
Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.
Deset členských zemí EU, včetně České republiky, nedávno vyzvalo Evropskou unii, aby zavedla úplný zákaz dovozu plynu a rovněž zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Šestnáctý balík by měl být schválen na konci února u příležitosti již třetího výročí zahájení ruské invaze. Předsednickou zemí EU je nyní Polsko, které je velkým spojencem Kyjeva. Očekávalo se tedy, že nový balík unijních postihů by mohl být vůči Moskvě velmi tvrdý a výrazně Rusko zasáhnout.
Rusko informuje o sestřelení více než stovky ukrajinských dronů
Ukrajina podnikla v noci na dnešek rozsáhlý dronový útok na ruská ropná a energetická zařízení, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské představitele a média. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 104 bezpilotních letounů nad devíti ruskými regiony. Jedním z cílů bylo podle gubernátora Smolenské oblasti tamní jaderné zařízení. Smolenská jaderná elektrárna funguje normálně, uvedla státní tisková agentura TASS. Kyjev se k tvrzením ruské strany nevyjádřil.
O náletech ukrajinských dronů informovali už v noci gubernátoři několika ruských regionů, například představitelé Smolenské, Tverské a Nižegorodské oblasti. Ruské ministerstvo obrany později na telegramu oznámilo sestřelení více než stovky bezpilotních letounů nad Kurskou, Brjanskou, Smolenskou, Tverskou, Belgorodskou, Nižegorodskou, Kalužskou, Rostovskou a Leningradskou oblastí.
USA ze skladů v Izraeli poskytne Ukrajině asi 90 střel do systémů Patriot
Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval server Axios. Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.
Axios napsal, že pro Pentagon bylo prioritou poskytnout Ukrajině více střel do systémů Patriot, aby se země mohla bránit před ruskými vzdušnými údery. Poznamenal také, že toto byla nejvýznamnější dodávka zbraní pro Ukrajinu z Izraele od počátku ruské invaze v únoru 2022.
Ukrajina propustila náměstka ministra obrany kvůli sporům o nákup zbraní
Ukrajinská vláda dnes propustila náměstka ministra obrany Dmytra Klimenkova, do jehož gesce spadal nákup zbraní. Agentura Reuters uvedla, že kvůli pořizování vojenské techniky mezi sebou ukrajinští činitelé vedou spory, což poškozuje obraz Ukrajiny v očích jejích západních spojenců v době, kdy Rusko na frontě stále více postupuje.
Spory plně vyšly najevo minulý týden, když ministr obrany Rustem Umerov kritizoval systém nákupu zbraní, protože nepřinesl výsledky pro vojáky bránící zemi proti ruské armádě.
Ukrajina se snaží vnést do svých výdajů na obranu transparentnost, což ještě nabylo na významu, když se ujal úřadu nový americký prezident Donald Trump. Ten zvažuje, zda pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva. Ukrajinská armáda, která už skoro tři roky čelí ruské invazi, je na pomoci ze zahraničí závislá, a největší část jí doposud poskytovaly právě Spojené státy.
Rusové hlásí, že dobyli obec u Kupjansku; ukrajinské úřady to popřely
Ruská vojska opět obsadila městečko Dvorična na západním břehu řeky Oskil u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Jeho tvrzení ale popřel šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Na začátku roku si ruské jednotky vytvořily předmostí na západním břehu řeky Oskil, která dosud představovala přirozenou překážku mezi pozicemi obou stran. Rusové nyní postupují v té části Charkovské oblasti, odkud je na podzim 2022 vyhnala ukrajinská protiofenziva. Dvoričnou ruské síly okupovaly od února 2022, kdy vtrhly na Ukrajinu. Ukrajinské jednotky obec osvobodily v září téhož roku.
Slovensko chce podle premiéra Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.
Rusové hlásí dobytí obce u Kupjanska, kterou už jednou dobyli po invazi
Ruská vojska opět obsadila městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, tvrdí podle agentur ruské ministerstvo obrany. Reuters uvádí, že ruské tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ztráta obce, ve které před válkou žilo asi 3500 lidí, podle agentury AFP ilustruje potíže, kterým ukrajinská armáda čelí při obraně před nepřítelem.
Na počátku roku si ruské jednotky vytvořily předmostí na západním břehu řeky Oskil, představující až dosud přirozenou překážku mezi pozicemi obou stran. Rusové nyní postupují v té části Charkovské oblasti, odkud je na podzim 2022 vyhnala ukrajinská protiofenzíva. Dvoričnou ruské síly okupovaly od února 2022, kdy vtrhly na Ukrajinu. Obec ukrajinské jednotky osvobodily v září téhož roku.
Ukrajinská ambasáda se ohradila vůči obviněním Bratislavy z účasti na kyberútoku
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.
„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.
Podle velvyslanectví kybernetické zločince, kteří se zaměřují na útoky na západní země, podporují a koordinují ruské tajné služby a úřady. Dodalo, že při podobných útocích jsou využívány počítačové servery na území jiného státu s cílem maskovat skutečný původ útoku, ztížit vyšetřování a předstírat, že byl útok veden z jiné země. Velvyslanectví uvedlo, že sama Ukrajina loni v prosinci čelila kybernetickému útoku ze strany ruských tajných služeb, který dočasně zablokoval činnost 25 státních registrů.
Rusko v nové učebnici obhajuje invazi na Ukrajinu jako existenční boj
Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.
Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.
Slovensko vítá jednání EK o plynu s Ukrajinou, uvedl ministr zahraničí Blanár
Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.
Rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu podle Reuters pozastavila provoz
Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Reuters. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.
V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila. Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.
EU podle Moldavska poskytne peníze na nákup plynu pro Podněstří
Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů korun), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou i zástupci Trumpovy vlády
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, Evropské unie či Ukrajiny. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Zástupci ruské vlády podle něj naproti tomu ani letos pozvánku nedostali, a to kvůli agresi vůči Ukrajině.
Podle Heusgena budou tématy nejen velké krize jako válka na Ukrajině či válka Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás, ale například i konflikty v Sýrii, Kongu, Súdánu či krize na Haiti a ve Venezuele
Ruský vojenský soud poslal Ukrajince na 20 let do vězení za sabotáž
Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. O rozsudku dnes informovala ruská média.
Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu - podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ - předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu. Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.
Ruské ekonomice hrozí vlna firemních bankrotů, varují provládní ekonomové
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, dnes informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.