Ruský prezident Vladimir Putin není šílenec, naopak sleduje jasný cíl a přesně ví, jaké další kroky k němu povedou, myslí si Jefim Fištejn, publicista původem z Kyjeva. Sankce nikoho nezastraší, protože jejich uvalení se projeví až časem, a oligarchové žijí ze státních zakázek. V následujících týdnech tak budeme s největší pravděpodobností svědky podrobení Ukrajiny, dosazení loutkové vlády do jejího vedení, masivních čistek a útěku části politické elit, říká Fištejn v Pořadu Prostor X.
Každé srovnání je nějakým způsobem přehnané, nebo nesedí úplně přesně, připouští publicista Jefim Fištejn, když v kontextu aktuálního dění na Ukrajině zmiňuje Mnichovskou dohodu, v rámci které spojenci postoupili československé pohraničí Německu. „Uplynulo přes 80 let od mnichovské zrady, kdy Československo zažívalo trpký, ukrutně trpký pocit zrady. I přesto jsme se později se svými západními spojenci znovu spojili a je to tak správné. Pocit zrady nesmí být nekonečný,“ rekapituluje historickou paralelu, v souvislosti se kterou si klade otázku, jak jinak než zradu pojmenovat přihlížení neuvěřitelné agresi, která zbavuje Ukrajinu budoucnosti na další desetiletí.
„Putinův následník určitě převezme tuto velkoruskou imperiální ideologii, že Ukrajina je jenom území, které Rusku patří, protože si ho vymyslel Lenin. A kdo vymyslel Německo, kdo vymyslel Švýcarsko, že je jinde než Německo, kdo vůbec vymyslel tyhle ty národní celky? Vždyť to je k smíchu takový pokus o ahistorický výklad, který je čistě ideologický a není založen na ničem. Je to zrádná politika místo urychleného přijetí Ukrajiny do náruče západu,“ kritizuje Fištejn dosavadní postup plný planých slibů a odvolávání se na diplomacii, na kterou podle něj dojde, až bude Ukrajina okupovaná celá a začnou tam popravy tzv. nacistů, myšleno tamějšího prezidenta Zelenskyjho nebo bývalého předsedy vlády Hrojsmana.
„Až Putin Ukrajinu porobí a vystřílí část obyvatelstva, a on to udělá, předem to dává najevo – denacifikace, to znamená západní oblasti projdou neuvěřitelným železným sítem, tak řekne: ‚Já jsem otevřen pro diplomacii. Pojďte si sednout ke stolu, třeba ve stejném Mnichově a pojďte jednat.‘ A najde se takový prostoduchý politik, protože jsme ve světě prostoduchých politiků,“ predikuje Fištejn, podle kterého ze zdánlivě bezvýchodné situace východisko existuje.
„Jediné, co zachraňovalo mír, jinak by už dávno nebyl, byl vojenský koncept zaručeného vzájemného zničení. Nikdo nechce spadat do té skupiny zaručeně zničených zemí. Ani Putin nechce, takže není třeba se bát slov, je třeba se bát činů, protože nejvíce lidi nezahynulo v důsledku svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki. Nejvíce lidí zahynulo na rýžovištích v Kambodži, kde je utloukli motykami. Byly to tři miliony lidí, tolik v jaderných válkách nezahynulo. Zabíjet se dá na různé způsoby a Putin to moc dobře ví,“ dodává s tím, že Putinovy výroky o tom, že hranice NATO pro něj končí rokem 1997, by nás neměly nechávat klidnými. Pokud totiž svou bleskovou válku vyhraje a coby velký vojevůdce a dobyvatel obstojí, není vyloučeno, že bude chtít víc a dál.
